wuch 03

Kázání k biřmování v Praze-Modřanech v červnu 2024.

Biblické texty: Iz 44,3-5; Ef 1,13-19; J 14,23-27a

Sestry a bratři,

setkáváme se dnes, abychom slavili bohoslužbu se svátostí biřmování, které přijmou bratři Bohumil a Štefan a sestra Olga.

Co pro nás znamená tato svátost? Co pro vás znamená osobně? Jak se o této svátosti vyjadřuje učení naší církve? Co o tom říká Bible? Jak může být mladý člověk křesťanem dnes? Pokusme se společně hledat odpovědi na tyto otázky.

Ke svátosti křtu patří svátost biřmování. Když je člověk pokřtěný jako dítě, uveden na cestu víry, přichází okamžik, kdy má tuto víru potvrdit, přihlásit se k ní sám osobně, že pro něho je Ježíš tou nejlepší cestou, pravdou a životem (J 14,6). Biřmování je tedy krokem k určité dospělosti, k samostatnosti, k uvědomělému rozhodování. Jde o krok k dospělosti ve smyslu křesťanského růstu, duchovního života, cesty k Bohu.

Vy jste byli pokřtěni ve svém dětství. Myslím, že to bylo přímo v této modlitebně. Ať je to skromná modlitebna nebo velkolepý chrám, není to z Božího hlediska podstatné. I ten nejvelkolepější chrám Boha v jeho velikosti a vznešenosti neobsáhne (1 Kr 8,27) a i to nejprostší prostředí není pro Boha místem, kde by nemohl být přítomen, neboť Bůh může být člověku blízko i v malém pokojíku (Mt 6,6). První křesťané se setkávali v chrámě, ale i v domech kolem stolu (Sk 2,46). Bůh je všudypřítomný. Je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v nitru a pravdivě (J 4,24).

V učení naší církve máme biřmování charakterizováno takto: Biřmování je svátost, v níž Duch svatý upevňuje víru pokřtěného, který byl řádně vzdělán v evangeliu. Zevní úkon biřmování záleží v tom, že duchovní - biskup – klade biřmovanci na hlavu ruce a praví: „Přijmi pečeť darů Ducha svatého“ (srov. ZV CČSH, ot. 320-321). Podobně i apoštol Pavel mluví o tom, co je pro každého křesťana tím základním, a co právě vyjadřuje tato svátost. Je to evangelium, víra a pečeť Ducha. Jak to čteme v jeho listě Efezským: „V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení a uvěřili mu, vtisknuta pečeť Ducha svatého“ (Ef 1,3). Cesta k biřmování a přijetí této svátosti znamená uslyšet evangelium, uvěřit mu a obdržet pečeť Ducha svatého.

Tím prvním, co nám apoštol Pavel říká, je naslouchat evangeliu. Pro každého křesťana je právě evangelium zdrojem poznání a naděje. Je to dobré a povzbudivé poselství, které nám Bůh ve slovech a jednání Ježíše sděluje. Prošli jste přípravou a průběžně se seznamujete s Biblí a s jádrem jejího poselství, kterým je právě evangelium – radostná a dobrá zpráva o Ježíšovi a jeho lásce k nám, ke každému z nás. Ale kdo může říci, že už všechno zná, že všechno poznal, že se seznámil s celou Biblí a prozkoumal ji? Člověk však má stále naslouchat Ježíšovi a jeho evangeliu a to nejen v čase přípravy na biřmování, ale v každé době, v každém věku a přijímat je s vírou.

A to je tím druhým, co apoštol Pavel zdůrazňuje – víru, uvěření, důvěru. Tato víra však neznamená nekritické přijímání všeho a důvěřování všemu, co člověk slyší a co se mu nabízí a předkládá, aby tomu věřil. Ale znamená to, že věřím, že Bůh bude mít to rozhodující slovo, i když se to tak právě nejeví a mnohému ve světě nerozumíme, ale přesto spoléháme na Boha, který je pravdivý, spravedlivý a má se světem i s námi dobré záměry. Kdo však může o sobě říci, že plně a dokonale věří? A ten, kdo o sobě prohlašuje, že je nevěřící, může za čas být tím, v kom se probudí víra a začne nově přemýšlet a vidět i svůj život, který dostane nový hlubší smysl. A naopak ten, kdo se považuje za věřícího, může být přilákán něčím jiným, od Boha se vzdálí a časem na něho zcela zapomene. A stejně tak může zapomenout na Ježíšovo slovo a v životě se jím neřídí.

Naše víra může procházet zkouškami a právě proto je potřeba posila a tou je Boží Duch. O něm v obrazech mluvili již bibličtí proroci, že je jako vláha, která sestupuje shůry a zavlažuje vyprahlou krajinu, takže se v ní probouzí nový život (Iz 44,3). O něm mluvil i Ježíš, že Duch připomene všechno, co on učil a dá učedníkům pravý pokoj v každém neklidu (J 14,26-27).

Biřmování je chápáno jako „pečeť darů Ducha“, které dává sám Bůh. Ve starověku pečeť nesla jméno, nebo znamení toho, komu patřila. Obrazem pečetě chce apoštol Pavel vyjádřit, že křesťan nese Kristovo jméno a znamení jeho Ducha. Kdo však může říci, že žije plně podle Božího Ducha, podle Ducha Kristova? O tohoto Ducha moudrosti a poznání a dalších mnohých darů je potřebné stále se modlit a prosit, jak to činí i apoštol Pavel v listě Efezským.

Milí biřmovanci!

Ať je pro vás evangelium Ježíše světlem na vaší cestě!

Ať vám víra pomáhá nést všechny zkoušky a dává vám radost!

Ať Boží Duch vás posiluje a naplňuje svými dary!

Amen.

Kontakty

Kancelář patriarchy
Wuchterlova 5
160 00 Praha 6 - Dejvice

tel.: 724 535 555
E-mail: patriarcha@ccsh.cz

sekretariát:
Mgr. Jitka Wendlíková
tel.: 220 398 109, 724 142 467
E-mail: sekretariat.patriarchy@ccsh.cz

Bc. Jarmila Brynychová
tel.: 220 398 109, 724 048 362
E-mail: kancelar.patriarchy@ccsh.cz