(ČZ 10/2025) Několik našich věřících jsme nechali se zamyslet nad možností, jak uplatnit myšlenky našeho prvního prezidenta v dnešní době.
Položili jsme k tomu dvě otázky:
1) Jak bychom mohli Masarykovy myšlenky uplatnit v současném vztahu mezi státem a církví?
2) Jak může Masarykův důraz na pravdu inspirovat dnešní křesťany?
Jana Krajčiříková, tajemnice Ústřední rady CČSH
1) Předesílám, že v žádném případě nejsem expertem na TGM a jeho myšlenky. Pokud se nemýlím, TGM byl hluboce věřící člověk a považoval víru v Ježíše Krista za zásadní pro formování osobnosti člověka a jeho hodnot, nicméně jeho postoj k církvím jako institucím byl poněkud rezervovaný. Možná trochu podobně vnímám, že v současné době stát a jeho orgány nepovažují církve a jejich záležitosti za velkou prioritu, i když samozřejmě existují oblasti, kde je spolupráce dobrá, například kaplanská služba.
2) Masarykovy myšlenky a mravní apely jsou nepochybně stále platné a aktuální a měli bychom si je připomínat – nezávisle na tom, zda jsme křesťané či nikoliv. Ovšem co se týče důrazu na pravdu, myslím si, že jako křesťané bychom měli klást důraz především na pravdu Ježíše Krista.
Petra Šáchová, duchovní Pečovatelské služby Prahy 3
1) Masaryk podporoval oddělení církve od státu, avšak nikoliv jejich vzájemnou izolaci. Dnes to znamená, že stát by měl garantovat náboženskou svobodu, zatímco církev by se měla aktivně zapojovat do veřejného života. Spolupráce může probíhat v oblastech, jako je sociální péče, vzdělávání či podpora etických hodnot. Masaryk zdůrazňoval význam morálky v politice – dnešní vztah státu a církve by tak měl směřovat k obohacení společnosti o hlubší etické principy. Demokracie podle něj vyžaduje pravdu a odpovědnost, což znamená, že církve mohou být důležitými nositeli kritického pohledu na veřejné dění. Měly by se vyvarovat politického oportunismu, ale zároveň nezůstávat pasivní vůči sociálním problémům. Masarykův důraz na mravnost a humanitu tak může vést k vyváženému vztahu mezi státem a církvemi, založenému na vzájemném respektu a společném úsilí o dobro společnosti.
2) Masaryk pravdu považoval za základní morální princip, který musí vést lidské jednání. Dnes, v době dezinformací a relativizace faktů, mohou být jeho myšlenky pro křesťany inspirující k důslednému hledání pravdy v osobním i veřejném životě. To zahrnuje nejen odmítání lží a manipulací, ale také odvahu postavit se nepravostem v politice, médiích, ale i v samotné církvi. Masaryk viděl pravdu jako cestu k lidské důstojnosti a spravedlnosti. Křesťané by se proto měli aktivně podílet na obhajobě pravdy, ať už v mezilidských vztazích, výchově či veřejném diskurzu. Masarykův důraz na pravdu souvisel s jeho pojetím aktivního občanství – křesťané by neměli být pasivní, ale usilovat o dobro a pravdivost v každodenním životě. Tím mohou přispět k lepší společnosti a naplnit křesťanskou odpovědnost za svět.
Martin Chadima, teolog, pedagog a farář NO Přelouč
1) Od počátku své prezidentské funkce TGM usiloval o rozluku státu a církve. Věřil, že církev má co nejméně zasahovat do sekulární správy státu. V duchu svého teismu vnímal církev spíše jako silnou, tradiční, leč zkostnatělou instituci. Jeho postoj se nezměnil ani poté, co přestoupil do Reformované církve. Idea sekularizovaného státu, v němž mají občané právo plně se realizovat dle svých představ (s podmínkou dodržování zákonů), je pro nás solidním prostorem pro zvěstování evangelia. Nabízet, jít příkladem, nevnucovat!
2) TGM se svou velikou pílí, důrazem na vzdělání, kritické myšlení a potřebu otevřené (jakkoli někdy bolestivé) diskuse zařadil mezi skutečné demokraty. Jeho cesta k Bohu vedla od příslušnosti ke katolické, později k Reformované církvi, aby nakonec dosáhla bodu specifického pojímání křesťanské zvěsti. Do jisté míry v duchu českobratrské tradice bojoval proti nánosům, „nálezkům“, smyšlenkám, které k prosté evangelijní víře přinesla křesťanská tradice. Proti církevnímu bafuňářství, klerikalismu a hypetrofovanému episkopalizmu razil heslo: „Ježíš, ne Caesar!“ Ježíš Nazaretský (ale i řecký filozof Platón) byl pro něj mravní vzor, Boží Syn v tom dobrém slova smyslu, nabádající nás k žité humanitě a kritickému uvažování.
Redakce
Český zápas 10/2025 z 9. 3. 2025
Související: K Masarykovu pohledu na dějiny
Ve sněmovně proběhlo setkání k 175. výročí narození Tomáše G. Masaryka
