Nově vydaná publikace přináší hlubší a ucelenější vhled, jak byla reflektována osobnost a dílo J. A. Komenského v Církvi československé husitské po dobu sta let.  Zájem o Komenského osobnost a dílo se projevoval v práci historiků a teologů. S jeho pedagogickými přístupy se setkáváme ve výchovném úsilí naší církve, kdy zvláště v počátcích byla spatřována důležitost vyučování dětí. J. A. Komenský jako svědek víry záhy získal spolu s Janem Husem své místo v liturgickém životě církve, kdy byl připomínán a slaven památný den v březnu a listopadu.

Písňové dědictví Jednoty bratrské je obsaženo ve zpěvníku naší církve – uspořádaném Karlem Farským i současném. S jakými zobrazeními a dalšími stopami J. A. Komenského se setkáváme ve sborech CČSH, se můžeme dovídat v přehledném zpracování bádání našich dvou archivářů a historiků. Zobrazování Komenského má však svůj širší kulturní, umělecký a společenský kontext. Nadčasovost i aktuální naléhavost má Komenského mírové poselství, které také v publikaci nacházíme.

V Církvi československé husitské můžeme rozpoznávat trojí zřetel Komenského odkazu. V počátcích rezonuje zřetel národní. Komenský měl vřelý a trvalý vztah ke svému národu. Zřetel náboženský byl charakteristickým zdůrazněním v čase ateisticky zaměřené školní výchovy. Vždyť Komenský byl věřící člověk, křesťan. V současnosti se ukazuje být významný zřetel univerzální, neboť žijeme v době, kdy části jsou víc než celek (V. Bělohradský).

Publikace zprostředkovává nejen pohled do minulosti, jakkoli se ukazuje odkaz Komenského v historii naší církve bohatý a pestrý, a spočívá v tom i určitá překvapivá objevnost, kdy je tato zapomínaná minulost badateli odkrývána.

Odkaz Komenského má být především živý i dnes. Naše církev se aktivně zapojila do oslav Komenského narození v roce 1992 (400 let) a připojila se i v roce 2022 (430 let) uspořádáním řady akcí nejen v místech, která jsou s ním spojena.

Komenský v Pampedii říká, že lidský život má být přemýšlivý, žitý ve společenství a činný, aktivní (Obecná porada III, s. 98). Komenský také zdůrazňoval spolupráci. I tato publikace je výrazem naší spolupráce, které si ceníme. Poděkování náleží Národnímu pedagogickému muzeu a knihovně J. A. Komenského v Praze, zvláště paní ředitelce PhDr. Markétě Pánkové, a všem, kteří se na publikaci podíleli. Děkujeme i odborným recenzentům panu prof. Tomášovi Kasperovi a panu prof. Janu Roytovi.

Chtěl bych uvést tuto publikaci o Komenském jeho modlitbou: „Skutky naše, prosíme tě, Bože, předstihuj svou přízní, sleduj svou pomocí a dovršuj svým požehnáním."

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše