(ČZ 12/26) S knihou vstupujete do prostoru, kde neplatí diktát rychlosti.
Venku svítí březnové slunce. Ostré jarní světlo odkrývá zrnka prachu na poličkách i v našem svědomí. Procházíme postní dobou, „dobou vnitřní inventury“. Přesto se zdá, že naše pozornost je v neustálém obležení. Stačí se podívat kolem sebe: v tramvajích, parcích, ale i třeba v kavárnách svítí do tváří nejen mladých lidí modré světlo displejů, které soupeří s tím slunečním.
V naší anketě se v minulém čísle mezi jmény autorů oceňovaných knih objevil Yuval Noah Harari. Tento izraelský historik s vizáží askety, který žije v mošavu (typ zemědělské osady) u Jeruzaléma, nepoužívá chytrý telefon a pravidelně medituje, se stal „globálním prorokem“ naší technologické úzkosti. Harari není náboženský myslitel, ale jeho diagnóza je hluboce spirituální: vybudovali jsme informační sítě, které nás sice propojily, ale zároveň nás vězní v neviditelných bublinách algoritmů. Ztrácíme schopnost pozornosti. A bez pozornosti není modlitby, není hlubokého vztahu a nakonec ani svobodného člověka.
Když člověk otevře knihu, vstupuje do prostoru, kde neplatí diktát rychlosti. Čtení nám dovoluje „slyšet“ myšlenky druhých bez filtru sociálních sítí, myšlenky lidí, kteří už dávno nežijí, nebo kteří vidí svět zcela jinak než my. Algoritmus vám podstrčí jen to, co už se vám líbí a v čem vás chce utvrdit. Kniha vás naproti tomu konfrontuje, vyrušuje z klidu a kultivuje.
Kdysi jsem viděla film s mým oblíbeným Melem Gibsonem. Hraje taxikáře Jerryho, který je ztracený v bludišti paranoie, bojuje proti „starému dobrému“ spiknutí elit, a nade vše miluje Alici, představovanou půvabnou Julií Robertsovou. Bez lásky k ní by byl jen uštvanou obětí systému. V jedné scéně se Jerry snaží cestujícímu v taxíku popsat svůj vztah k Alici a říká: „Láska ti dává křídla. Díky ní létáš… Když jsi zamilovaný, skočíš klidně z vrcholu Empire State Building a je ti to jedno…“ Myslím, že totéž se dá říci o knihách. Dávají schopnost odlepit se od země a letět. Je tragédií, že mladá generace často ztrácí trpělivost s textem delším než tři odstavce. Přicházejí tím o křídla. Algoritmy nás chtějí udržet při zemi, v bezpečné a předvídatelné digitální kleci, kde nikdo nikam neskáče.
Ukažme mladým, že čtení není jen školní povinnost. Pokud přestaneme číst a přemýšlet, brzy to za nás bude dělat kód, který nemá srdce, svědomí je pro něj jen pojem.
Kniha je v tomto kontextu revoluční akt. Je to přímo vzpoura.
Kdo je Yuval Noah Harari?
Izraelský profesor a autor světových bestsellerů (Sapiens, Homo Deus), kterého cituje Barack Obama i Bill Gates. Ač je kritikem náboženských dogmat, jeho otázky po smyslu lidské duše v éře umělé inteligence jsou pro křesťany zásadní a inspirující. Harari varuje: „Pokud se budeme spoléhat jen na to, co nám předhodí algoritmus, přestaneme být pány svého osudu.“ Jeho poselství je jasné – hloubka myšlení je v digitálním věku velmi cenná a ceněná.
Klára Matoušová
Ilustrační foto: Tumisu/Pixabay.com
Český zápas z 22. 3. 2026
