Prohlášení evropských církevních představitelů odsoudilo jako kacířské jakékoli tvrzení, že válka může být „svatá“ nebo že smrt vojáka v bitvě očišťuje hříchy.
Začátkem prosince se v Helsinkách shromáždilo přibližně 90 církevních představitelů a zástupců církví, národních rad církví, ekumenických partnerů a akademiků na konferenci. Ta byla uspořádána Konferencí evropských církví (KEC) ve spolupráci s Evangelickou luteránskou církví Finska a Finskou pravoslavnou církví.
Shromáždění ve svém prohlášení zdůraznili, že válka Ruska proti Ukrajině – podpořená ideologií „ruského světa“ – je vojenským, politickým a humanitárním útokem, který ohrožuje životy milionů lidí i demokratické základy Evropy.
„Ideologie „ruského světa“ popírá národní identitu Ukrajinců a sousedních národů, stejně jako jejich právo na sebeurčení,“ uvádí se v prohlášení. „Ruská pravoslavná církev poskytuje kvazi-teologickou a institucionální podporu invazi, což umlčuje disent ve svém vlastním duchovenstvu a dalších členech. Prosazuje takzvané „tradiční hodnoty“, aby ospravedlnila ruské činy.“
Prohlášení dále uvádí, že ideologie „ruského světa“ představuje zkreslení evangelia v jeho samých základech. „Každý člověk nese Boží obraz – otisk, který nemůže být vymazán, absorbován ani předefinován jiným,“ uvádí se v textu. „Toto je základ křesťanského chápání lidské osoby: člověk stojí před Bohem v nezredukovatelné důstojnosti, před národem, kulturou nebo civilizací.“
Shromáždění ve svém prohlášení odsoudilo jako kacířské jakékoli tvrzení, že válka může být „svatá“ nebo že smrt vojáka v bitvě očišťuje hříchy, a odmítá takové učení jako neslučitelné s evangeliem a Kristovým příkladem. Zdůrazňuje potřebu, aby církve čerpaly z Kristovy trojí služby – královské, prorocké a kněžské – jako rámce pro odpor proti imperiálním narativům a prosazování míru.
Prohlášení dále uvádí, že žádná ideologie nesmí tuto realitu podřídit svým vlastním cílům. „Válka je neslučitelná s učením a příkladem našeho Pána Ježíše Krista,“ uvádí se v prohlášení. „Odpovědností církví je postavit Krista do středu.“
Evropské církve musí reagovat
Prohlášení potvrzuje akce jako součást sdíleného svědectví a služby v rámci iniciativy Cesty k míru, která je zasazena do dvou propojených cest „Odporu vůči impériu“ a „Podporu míru“.
Mezi akce patří pohostinnost uprchlíkům a podpora osob vysídlených válkou na Ukrajině, ochrana demokracie a dodržování mezinárodního práva.
Dále jsou církve vyzvány k posílení „ukrajinského odporu vůči ideologii ‚ruského světa‘ a jejím ničivým důsledkům“ a zpochybnění „zneužívání víry pravoslavnými a dalšími církvemi v Rusku“.
Text také navrhuje výchovu k „teologické gramotnosti, která dokáže rozpoznat a zpochybnit zneužívání náboženského jazyka, například odoláním pokušení zaměňovat Boží království s jakoukoli danou politickou entitou nebo formou vlády“, a podporu „shromažďování a uchovávání svědectví přeživších a padlých“.
Mezi další akce patří podpora dialogu o pravdě a smíření, posilování disidentských hlasů ruských, řešení imperiálního odkazu samotných církví a podpora hojení traumat a nenásilné transformace konfliktů.
Prohlášení končí výzvou k modlitbám „za ty, kteří se podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, aby je Boží milost vedla k cestám evangelia, inspirovala k pokání a otevřela cestu ke spravedlivému míru a smíření“, a povzbuzuje církve k ochraně demokracie a prosazování nedotknutelnosti mezinárodních hranic v duchu věrného odporu proti impériu a podpory míru.
Redakce
Foto: CEC
