(ČZ 8/2025) Rouhání – utrhačná řeč je obvykle míněna jako neuctivá či utrhačná řeč proti Bohu a posvátným věcem.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy doporučilo v roce 2011, aby všechny země rušily zákony o rouhání a naopak posilovaly ochranu svobody slova. Stalo se tak po případech utrpení mnoha lidí jen pro jejich vyjádření svých názorů, jako byl případ spisovatele Rushdieho, který v roce 1988 napsal Satanské verše. Chomejní odsoudil Rushdieho k trestu smrti, resp. „dotoval“ jeho zabití několikamiliónovou částkou. V roce 2009 byl pákistánský křesťanský pastor Hector Aleem falešně obviněn z údajného odeslání rouhačské textové zprávy, která urážela Mohameda, a policie jej zbila před zraky rodiny a zatkla za rouhání.
Pákistánská křesťanka Asia Bibiová byla v roce 2010 usvědčena z rouhačství a odsouzena k oběšení. Nejvyšší soud rozsudek na podzim 2018 zrušil a nařídil její propuštění, ale vláda po masových protestech muslimů rozhodla, že zůstane ve vězení.
Později dochází k dalším případům, jako když v roce 2015 vystříleli bratři Kouachiové celou redakci satirických novin Charlie Hebdo jako odplatu za vyobrazování proroka. Mohli bychom takto uvádět další případy, kdy se rouhačství stává podnětem k násilí.
V sedmi evropských zemích stále platí zákony, které urážku Boha či náboženských symbolů trestají. Je to Irsko, Polsko, Řecko, Itálie, Dánsko, Německo a Malta. Ještě nedávno jich bylo osm – nizozemský parlament zrušil zákon o blasfemii v roce 2012. Přitom v Dánsku je to teprve něco přes rok, kdy parlament schválil návrh zákona zakazujícího nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejných místech.
Zákaz rouhání pod smlouvou Zákona
Rouhání je přísně zakázáno v samém Desateru. „Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. (Ex 20,7)“
První tři z Deseti přikázání neboli z „Deseti slov“ vyjadřovala, že Jahve, izraelský Bůh, má jedinečné postavení svrchovaného Panovníka a že má výlučné právo na uctívání, a také obsahovala zmíněnou výstrahu.
Zákon zakazoval svolávat zlo na Boha a proklínat vůdce lidu. (Ex 22,27)
Prvním zaznamenaným případem rouhání byla situace, kdy nějaký syn ze smíšeného manželství zápasil s Izraelitou a přitom „začal utrhat Jménu a svolávat na ně zlo“. Izraelský Bůh vynesl rozsudek, že tento provinilec má být ukamenován, a ukamenování stanovil jako přiměřený trest pro každého, kdo by kdykoli v budoucnosti ‚utrhal Jahveho jménu‘, ať by se jednalo o rodilého Izraelitu nebo o cizího usedlíka. (Lv 24,10-16)
Kdo je tím, kdo se rouhá?
Původní Boží protivník dostal jméno Di·aʹbo·los (jež znamená „Ďábel“ nebo „Pomlouvač“); je zcela jasné, že byl první, kdo se provinil rouháním. Mluvil sice s Evou v Edenu skrytě a vychytrale, přesto však Stvořitele vykreslil jako toho, kdo nemluví pravdu. (Gn 3,1-5) Satan je tedy od té doby až dodnes hlavním podněcovatelem rouhání. (J 8,44-49)
Jak je to u nás v Čechách?
Rouhání bylo donedávna součástí československého trestního práva. Kdo se do roku 1950 rouhal, mohl být odsouzen k žaláři.
Přitom nedávno, v říjnu roku 2022, kardinál Dominik Duka a právník Ronald Němec žalovali festival Divadelní svět Brno za uvedení inscenace hry chorvatského režiséra Olivera Frljiće „Naše násilí a vaše násilí“. Hra provokativní formou zobrazovala některé křesťanské symboly a kritizovala římskokatolickou církev i západní pohled na muslimský svět. Policie tehdy, v roce 2018, v Brně evidovala v souvislosti s uvedením kontroverzní divadelní hry dalších 12 trestních oznámení.
Podíváme-li se do současného Trestního zákoníku, nalezneme zde paragraf 355 týkající se „Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob“. Pojem „rouhání“ výslovně není uveden, ale můžeme si představit, kdy je zahrnut společně s dalšími možnými urážkami proti jinému přesvědčení. Doslovně se uvádí: „Kdo veřejně hanobí některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“
Mirko Radušević
Souvisejicí: Zákony o rouhání potlačují svobodu slova, dialog a kritiku
Foto: Chorvatské národní divadlo
Český zápas 8/2025 z 23. 2. 2025
