(ČZ 8/2025) Zpráva Humanists International o ochraně lidských práv nevěřících ve světě varuje před nebezpečím zákonů o „rouhání“.
Organizace Humanists International vznikla v roce 1952 s cílem sjednotit humanisty z celého světa v prosazování jejich hodnot. Spojuje rozmanitou komunitu nenáboženských spolků a jednotlivců.
Tato organizace vydala výroční „Zprávu o svobodě myšlení 2024“ (Freedom of Thought Report 2024), která analyzuje, jak v jednotlivých státech dodržují práva ateistů a nevěřících. Na zprávě nás zaujalo pozastavení se nad problémem „rouhání“.
Organizace zkoumala zákony určené k potírání „rouhání“ v různých státech světa. Jedná se o zákony proti „rouhání“ – ať už výslovně, nebo se de facto jedná o zákony proti „ubližování náboženským citům“. Tyto zákony jsou určeny k omezení konfliktů a násilí na místní úrovni vznikajících v důsledku víry. Zpráva uvádí, že tento typ zákonů existuje v 89 zemích po celém světě a dotýká se 57 % světové populace.
Zpráva tvrdí, že podle 38 záznamů z různých zemí aktualizovaných v roce 2024 – včetně nedávného vývoje v Afghánistánu, Itálii, Nigérii a Kataru – se projevila protihumánní povaha těchto zákonů o „rouhání“. I když jsou vymáhány v různé míře a ačkoli se přísnost trestu může lišit, účinek zůstává stejný, a to je potlačení dialogu, kritiky a svobody slova.
V zemích, kde jsou prosazovány zákony o „rouhání“, není nikdo, bez ohledu na náboženství nebo víru, imunní vůči pronásledování. Mimo jejich zneužití u soudu jejich existence ospravedlňuje, umožňuje a podporuje diskriminaci, ostrakizaci a násilí již i preventivně. Používání zákonů o „rouhání“ a náboženské urážce bez rozdílu postihuje všechny náboženské skupiny v zemi bez ohledu na podíl v populaci, kterou zastupují. Nevěřící čelí diskriminaci již pouhým faktem, že nevěří. Také víra v nadpřirozenou moc nebo božstvo může vyvolat obvinění z „rouhání“.
Ve zprávě se dále uvádí: „Data shromážděná organizací Humanists International ukazují, že strach z toho, že člověk bude označen za rouhače, je dán rizikem násilí a ostrakizace, které taková označení s sebou nese. Je také jedním z hlavních faktorů, které vedou k tomu, že se lidé bez vyznání rozhodnou skrývat své přesvědčení. To se může projevit na úkor jejich zdraví a pohody, stejně jako jejich svobody. Ti, kteří jsou otevřenější ve svých názorech – ať už jsou to humanisté, ateisté, racionalisté nebo volnomyšlenkáři – čelí mnohdy nejen hrozbě soudního stíhání, ale také možnému ukončení pracovního poměru nebo se mohou stát obětí násilí.“
Ve zprávě je závěrem uvedeno prohlášení: „Nyní více než kdy jindy musíme spolupracovat, abychom zajistili celosvětové zrušení zákonů o ‚rouhání‘ ve prospěch podpory dialogu a vzájemného respektování práva každého na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení.“
Organizace Humanists International – společně se svými partnery – dlouhodobě prosazuje zrušení takzvaných zákonů o „rouhání“ na celém světě. Zatím nejméně deset zemí své zastaralé právní předpisy zrušilo. Může ale nastat situace, že jakmile budou zákony o „rouhání“ zrušeny, vrátí se jako bumerang v jiné podobě. Dlouhotrvající konsenzus v OSN o tom, jak přistupovat k otázkám „rouhání“, čelil v posledních letech výzvám. Navzdory tomu v listopadu letošního roku generální tajemník OSN znovu potvrdil, že zákony o „rouhání“ jsou neslučitelné s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech.
Mirko Radušević
Český zápas 8/2025 z 23. 2. 2025
Související: Obvinění z rouhání se objevilo i v Česku
