Chrám Spasitele v brněnských Židenicích je funkcionalistická sakrální stavba z let 1935–1936 vystavěná podle návrhu architekta Stanislava Kučery.
Po vzniku samostatné židenické náboženské obce v roce 1927 se začalo uvažovat o stavbě vlastního sboru, pro který byl zakoupen pozemek v nově stavěné části čtvrti, na Karáskově náměstí. Kvůli nedostatku financí byla stavba zahájena položením základního kamene až 2. června 1935, přičemž samotná výstavba chrámu (stavitelem byla firma Stavební závod Židenice) podle projektu architekta Stanislava Kučery započala v říjnu téhož roku.
Na webu obce se píše: „Základní kámen Chrámu Spasitele byl položen 2. června 1935 za účasti moravského biskupa, bratra. ThDr. Rostislava Stejskala. Tisícihlavý průvod s alegorickým vozem a krojovanou skupinou šel od sokolovny z Nových Černovic na Karáskovo náměstí, kde se před staveništěm, po slavnostních projevech zástupců jednotlivých institucí a poklepu na základní kámen, uskutečnila slavnostní bohoslužba.“
Chrám Spasitele byl otevřen a slavnostně zasvěcen v roce 1936 na svátek moravských věrozvěstů Konstantina - Cyrila a Metoděje a den před svátkem Mistra Jana Husa. 13. dubna 1942 byly zvony Spasitel a Jan František zkonfiskovány nacisty pro válečné účely. V roce 1956 proto začal sběr kovu na nové dva zvony a díky iniciativě faráře Adolfa Mádra a sbírce peněz byly nové zvony včetně ovládacího zařízení instalovány do věže chrámu koncem roku 1958. Zasvěcení chrámu předcházel tisícihlavý slavnostní průvod, který šel do Židenic ze středu města, konkrétně od divadla Na Hradbách (dnešní Mahenovo divadlo) – za doprovodu několika hudeb. Za hlaholu všech tří zvonů z věže chrámu. Stojí za to se o zvonech krátce zmínit. První zvon o váze 500 kg s názvem Spasitel měl na sobě vyobrazení kalicha, na druhém zvonu, který váží 280 kg a nesl název Jan František, byl vyobrazen Mistr Jan Hus a třetí zvon, těžký 190 kg, měl jméno shodné s obrazem, který nesl: Jan Amos Komenský.
Zasvěcení chrámu vykonali patriarcha Církve československé ThDr. Gustav Adolf Procházka a moravský biskup ThDr. Rostislav Stejskal za asistence mnoha duchovních. Chrám však při zahajovací bohoslužbě nestačil pojmout všechny účastníky, a proto byly současně slouženy také bohoslužby na náměstí před chrámem. Požehnání se při té příležitosti dostalo třem manželským dvojicím a několik novorozeňat bylo pokřtěno. Budovatel tohoto chrámu a zároveň jeho prvním farářem byl bratr Karel Pavlík. Byl také příbuzným pravoslavného biskupa Gorazda, vlastním jménem Matěje Pavlíka. Oba se narodili v Hrubé Vrbce a oba byli také kolegy – faráři původně v církvi římskokatolické, později československé. K budování chrámu bratr Pavlík později v kronice napsal: „Chrám byl zbudován téměř holýma rukama, bez jakéhokoli velkého jmění. Zůstane tak dokladem odhodlání a víry věřících, kteří s příkladnou obětavostí svůj chrám vybudovali a vybavili.“ Částka na stavbu chrámu 588 tisíc byla splacena z darů a sbírek v roce 1943. Obětavost a věrnost věřících se projevila i později, když za totalitního režimu díky ohromnému nadšení se ve sbírce vybralo 255 tisíc a v letech 1954 až 1957 byly postaveny varhany. Jde o třímanuálový nástroj s pedálem, 32 rejstříky a pneumatickou trakturou. V letech 2002-2004 proběhla rekonstrukce varhan za půl milionu korun, a to opět díky sbírce, darům různých organizací a charitativním koncertům.
V neděli 5. července 2026 zde bude od devíti hodin sloužena slavnostní bohoslužba.
Redakce (Zdroj: CČSH Židenice a www.zidenice.eu)
Foto: CČSH Brno-Židenice
