Moderátor: Lev Bezouška, farářka CČSH: Elvíra Mrákotná a investigativní reportér: Prokop Kufřík
Moderátor: Paní farářko, také slavíte mši v neděli ráno?
Farářka: Ano. Ale většinou používáme slovo bohoslužba. I když, jednou jsem zastupovala kolegu ve vedlejším sboru a přišli tam lidé, kteří říkali, že jdou na myši. Myslela jsem, že to jsou deratizátoři. Ale když se posadili do lavice a otevřeli zpěvníky, pochopila jsem, že přišli na bohoslužbu.
Moderátor: Pokud vím, vaši Liturgii nazýváte Doktora Karla Farského.
Farářka: Máme Liturgii Farského, podle jména našeho prvního patriarchy, a pak druhou Liturgii.
Moderátor: To znamená, že máte 1. a 2. Liturgii Farského?
Farářka: Ano. Totiž ne. Vy mě úplně pletete. První je Farského. Ta druhá není. Říká se jí druhá, protože vznikla později. Farského se říká první, protože by bylo nelogické, abychom měli jen druhou a ne první.
Moderátor: To je poněkud komplikované. A vy tedy také sloužíte či vedete Liturgii?
Farářka: Ano, jistě. U nás mohou sloužit i ženy, bratře.
Reportér: Proč ho oslovujete bratře, copak jste sourozenci?
Farářka: Ne, my se takhle v církvi oslovujeme – sestry a bratři.
Reportér: Ale duchovním se přeci říká otče.
Farářka: U nás ne. Říkáme si sestry a bratři, protože jsme demokratickou církví. Kromě toho u nás se duchovní mohou ženit a vdávat a mít děti. Nedělalo by dobrotu, kdyby úplně cizí děti oslovovaly faráře otče.
Reportér: Ani vaši představitelé – patriarcha a biskupové se neoslovují otče?
Farářka: Ne, znám jednoho duchovního, který na oslovení otče odpovídá: když už, tak dědo...
Reportér: A kdo vlastně rozhoduje, kdo bude patriarchou či biskupem?
Farářka: Patriarchu volí sněm a biskupa diecézní shromáždění. Tam se sejdou zástupci obcí. Každou z nich reprezentuje duchovní a laik.
Reportér: Takže vy je lajkujete?
Farářka: Ne, laik, to je někdo z věřících náboženské obce, většinou člen rady starších.
Reportér: Takže vy jste Indiáni?
Farářka: Ne, my jsme husiti.
Moderátor: Jak jsem slyšel, to byli pěkní divoši.
Reportér: Tak to pozor! Žižka byl náhodou vynikající stratég a zavedl přísný vojenský řád.
Moderátor: Vy ale nejste opravdoví husité. Nazvali jste se tak až v 70. letech minulého století. Původně jste byli Církev československá.
Farářka: Ano, církev se tak přihlásila k odkazu Jana Husa. Naši zakladatelé zdůrazňovali, že má člověk rozumět tomu, co se děje při bohoslužbě, proto chtěli, aby byla česky. Podobně jako usilovala reformace o zpřístupnění Písma lidem, a proto ho Jednota bratrská přeložila do češtiny.
Reportér: O jakém písmu mluvíte?
Moderátor: O Písmu svatém.
Farářka: O Bibli.
Reportér: Prý je dneska přeložená do mnoha set jazyků? Jaké byly ty původní?
Farářka: Starý zákon hebrejsky, Nový zákon řecky.
Reportér: A vy umíte hebrejsky a řecky?
Farářka: No, ehm...
Moderátor: Snad jste se to na vaší Husitské teologické fakultě učili, ne?
Farářka: To ano.
Moderátor: A co jste tam třeba ještě probírali?
Farářka: Tak třeba... a taky.... a plno dalších zajímavých věcí...
Moderátor: Zdá se, že si toho moc nepamatujete. Ale kolik je svátostí, to snad víte?
Farářka: No dovolte... i když, to není tak jednoznačné...
Moderátor: To si snad děláte legraci!?
Farářka: No, vážně, my jich máme sedm, ale třeba evangelíci uznávají jen křest a večeři Páně.
Reportér: Při křtu se dítě polívá vodou a dostane nové jméno, že?
Farářka: Může to být i dospělý, který uvěřil, vyznal víru a chce vstoupit do církve.
Reportér: Musí splnit nějaké podmínky?
Farářka: Musí absolvovat přípravu. U dítěte se připravují rodiče a poučen by měl být i kmotr či kmotři.
Reportér: Ten kmotr mě zajímá. Vy o nich mluvíte takhle veřejně. Nebojíte se, že z toho budete mít problémy?
Farářka: Jak to myslíte?
Reportér: Takový kmotr se sice může někdy hodit, ale přeci jen člověku dost zasahuje do života a v lecčems se mu musíte podřídit, i když je to třeba proti vaší vůli.
Farářka: Ale o to právě jde. Kmotr má na nově pokřtěného dohlížet, radit mu, vést ho a přitom ochraňovat, aby se nedostal na šikmou plochu.
Reportér: Tam se právě dostane pod vlivem toho kmotra, ne?
Moderátor: Prosím vás, nechte už ty kmotry na pokoji. A zkusme to celé na závěr nějak shrnout.
Reportér: Ano. To je dobrý nápad. Vytvořme si takové desatero toho nejdůležitějšího, co bychom si měli zapamatovat.
Farářka: Nezlobte se, ale já tedy rozhodně odmítám jakkoli zasahovat do Bible a manipulovat Božím slovem. Desatero je v Bibli ve dvou variantách, tak snad nemusíme vytvářet další!
Reportér: Vás to nějak vzalo! Ale to se mi líbí. Bojovní husitští předkové se hlásí o slovo!
Farářka: Víte co, pojďme se na závěr společně pomodlit.
Reportér: Pane, jo!
Farářka: Ale, Pane, jo! není žádná modlitba. Co kdybychom se pomodlili Otčenáš?
Moderátor: Ten tedy neumím, ale rád se ho naučím. Každopádně vám oběma děkuji za zajímavý rozhovor.
Eva Buttová
Autor kresby: Tomáš Altman
