Slavnostní liturgií byla v pondělí 21. února na Husitské teologické fakultě UK otevřena dlouho očekávaná kaple, která bude od nynějška sloužit především k různým bohoslužbám studentů, soukromé či společné modlitbě, ztišení, ale i rozmluvám a sdílení.

V rámci liturgie vysluhované Filipem Sedlákem a Pavlem Kolářem zazněla v osobitém, světlém a úsporně zařízeném prostoru slova děkanky fakulty Kamily Veverkové s přáním, aby se kaple stala tak jako kaple Betlémská místem rozmlouvání o Bohu, „domem chleba pro všechny toužící“, místem, kde je hledána Boží pravda: „Ne dokončit, ale pokračovat v reformaci hlav a srdcí a tak měnit a proměnit svět.“ Podobně patriarcha naší církve Tomáš Butta vyzdvihl spojitost kaple a univerzity a její hlubokou tradici, propojení a prolínání světa lidské vzdělanosti a učenosti se světem víry a duchovního života.

O ekumenickém charakteru kaple na naší fakultě nemůže být pochyb a při našem setkání jej zdůraznil mj. pražský pravoslavný arcibiskup Michal a ve své upřímné inspirující promluvě také jedna ze studentek fakulty, Terezie Remencová: „Sešli jsme se při otevření kaple. Nejenom svěcení hmotného prostoru, ale žehnání všem osobám, které do něj kdy vkročí. Kaple by tedy dle názvu této akce měla zůstat otevřená. A to zvláště na půdě fakulty, na které se setkávají lidé různých spiritualit, názorů, životních stylů. Podobně jako se pocestní potkávají na křižovatkách našich silnic za asistence‘ v naší krajině tak četných Božích muk, budou se lidské příběhy a cesty odehrávat také okolo tohoto místa…“

Dobře vystihla také další specifikum fakulty: „Věřím, že naše fakulta má uprostřed velkého univerzitního kolosu výhodu díky tomu, jak si vzhledem ke svému zaměření můžeme dovolit klást důraz na společenství. Na jakém základu je postavena? Naše obory se netýkají jenom pozorování a nezávislého popisování okolních jevů, ale zasahují nás osobně. Nutí nás přehodnocovat smýšlení, často nám nedávají spát, staví nás před životně nepříjemné otázky, vystavují nás teologickým problémům, jako je například teodicea, mezináboženský dialog, transformace role církve v dnešním světě, problém lidského utrpení, evropská sekularizace. A taková témata jsou příliš náročná na to, aby je každý z nás nesl sám. Proto není od věci se sdílet. A naopak někdy s nabytým poznáním zůstat o samotě, třeba právě v hluku vlastních myšlenek uprostřed ticha školní kaple, která je jen malými vrátky do onoho chrámu duše…“

Ať se kaple brzy stane přirozenou součástí života školy a ať je její jednoduchý milý prostor požehnáním každému, kdo sem za účelem duchovního osvěžení vejde, přeje redakce Českého zápasu.

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše