Zamyšlení o Janu Amosi Komenském k 28. březnu 2023 v Prosečnici.
Jan Amos Komenský je duchovní osobností. Charakteristické pro něho je, že přesahuje církev, národ a školu. Od Jednoty bratrské, pro kterou pracoval jako její kněz a biskup, směřovala jeho vize k národní církvi. Po návratu z emigrace do vlasti, jak v to doufal, chtěl, aby se uskutečnila spojená jednotná církev podobojí v návaznosti na předbělohorský model České konfese a Rudolfova Majestátu, který zastřešoval utrakvisty i Jednotu bratrskou, kdy bylo jedno společné vyznání a jedna organizace – konsistoř. Když se tento plán spojené národní reformační církve v dějinném vývoji neuskutečnil, tak zastává Komenský nadkonfesní pojetí křesťanství. Konfese jsou podle něho nedokonalé a neúplné. Je třeba směřovat k obecnému křesťanství – pravému náboženství, které je založeno na víře, lásce a naději.
Komenský pracoval pro svůj národ a jeho kulturu. Chtěl psát předně v mateřském jazyce pro povznesení vlastního národa. Během pobytu v emigraci psal v latině a svá díla vytvářel také ve prospěch jiných národů. Jako například spis „Štěstí národa“ napsal pro uherský národ a jeho představitele. Ve své Obecné poradě o nápravě věcí lidských myslí na obnovu všech národů, nejen svého vlastního, na základě ideje humanity.
Komenský je považován za pedagoga, zakladatele moderní pedagogiky. Vytvářel programy pro zlepšování škol v Čechách a na Moravě, v Polsku, Švédsku, Uhersku, Nizozemsku a na dalších místech. Zdokonaloval výukové metody – metodou přirozenosti, slovně-názornou metodou. Přesto přesahuje školu a vymezenou pedagogickou oblast. Nejde mu jen o zlepšení a zatraktivnění výukových metod, ale o zaměření na smysl. Jeho pedagogika přesahuje školní prostředí svým filozofickým a teologickým zaměřením na poznání života z trojích knih přírody, nitra a Bible.
Komenský je nejen člověkem „přesahu“, ale také myslitelem rovnováhy, smíření a harmonie. V jeho myšlení se propojuje víra, umění a věda, tělesná životospráva, duševní zralost a duchovní život, teorie a praxe, k tomu přidává i užitek, politiku, školu a náboženství. Touto vyvážeností lidského usilování ve spojení s Bohem a spoluprací s ním je koncipována Obecná porada.
Komenský je duchovní osobnost. Formovalo ho utrpení a zkoušky, které během celého života prožíval. Procházel krizemi a prožil i mystickou „temnou noc“. Přesto zůstal mužem naděje a věřil ve světlo v temnotách. Nezůstal uzavřen v nitru a ráji svého srdce, ale světlo, které poznal v Bohu a ve které doufal, se snažil šířit ve světě a usiloval tak o jeho celkovou nápravu. Metodou této jeho všenápravy světa je nenásilí, pravé poznání, porozumění. Touto jeho cestou máme jít i my a přispívat tak k nápravě a celkové obnově našeho světa.