Pozdrav bratra patriarchy Tomáše Butty na setkání mládeže CČSH v Písku v září 2024.
Mladí přátelé, sestry a bratři,
zdravím toto vaše shromáždění zde v Písku, v místě působení táborského kněze, bohoslovce a staršího – biskupa táborské církve Mikuláše z Pelhřimova.
Mottem vašeho letošního setkání je symbolika otevřených dveří – otevřenosti, vstřícnosti a pohostinnosti. Jistě jste se zamýšleli nad obrazem dveří v Bibli z mnoha stran. Ve svém pozdravu bych chtěl připomenout také obraz dveří, ale ne otevřených dveří, ale naopak zavřených. A nikoli jako obraz v Bibli, ale v českých dějinách. Kde se v českých dějinách setkáváme s obrazem zavřených dveří?
V září slavíme svátek svatého Václava – českého knížete. Vybavuje se mi situace líčená v legendách. Kníže Václav jde do chrámu sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, aby se tam ráno modlil. V zádech měl však ty, kteří ho chtěli úkladně zabít. Václav se snažil vstoupit do kostela, ale kněz tohoto kostela před ním zavřel dveře, aby se nemohl dostat dovnitř a nebyl chráněn v posvátném prostoru (srov. Nejstarší legendy přemyslovských Čech, 1969, s. 78).
Druhý obraz zavřených dveří se týká Jana Žižky. Jan Žižka získal milost krále Václava a ten dokonce tohoto bojovníka učinil členem své ochranky. Stal se dveřníkem. Byl tím, kdo zajišťuje bezpečnost krále a království. V Jenském kodexu byl zobrazen Žižka tak, že drží klíč od úzké brány do Božího království (Čornej P.: Jan Žižka, 2019, s. 98).
Třetí obraz zavřených dveří se týká události ze života Tomáše G. Masaryka. Když byl v roce 1917 v Moskvě, ocitl se v situaci, kde se střílelo. Poradili mu, aby se uchýlil do blízkého hotelu. Byla tam veliká vrata, ale když tam Masaryk přispěchal, zabouchli před ním tyto dveře. Masaryk bušil na vrata a volal: „Pusťte mě!“ Ozvala se za dveřmi otázka: „Jste náš host?“ Masaryk tuto situaci později komentoval slovy: „Nechtěl jsem lhát“. Přesto stále naléhal, aby byl vpuštěn. Nakonec mu portýr dveře otevřel (Hovory s T. G. M, 1969, s. 146).
Tyto tři obrazy nám ukazují toto: V prvním případě nemáme zavírat dveře před potřebnými a nechat je napospas jejich údělu. V druhém případě zavřené dveře v určité situaci mohou chránit ty, co jsou uvnitř. Třetí případ ukazuje: Nesnažit se někam dostat i za cenu lži. Ale přesto tlouci a domáhat se vstupu, jak o tom mluví i Ježíš, když učedníky vybízí: „Tlučte a bude vám otevřeno“ (Mt 7,7; L 11,9).
Chtěl bych poděkovat všem organizátorům tohoto setkání, Plzeňské diecézi i zdejší náboženské obci, že otevřeli své dveře a projevili pohostinnost. Jmenovitě bratru biskupovi Lukášovi, bratru Samuelovi, sestře Veronice a dalším.
Přeji vám v hojnosti Boží přízeň, nevzdávající se nadšení pro dobro i vytrvalost na cestě víry za Kristem. Díky, že jste letos přijeli do Písku.