1Sa 7,2-17 Až potud nám pomáhal - Kázání na Valném shromáždění ERC v listopadu 2023.
Na dnešní den konání valného shromáždění ekumenické rady církví připadá podle Hesel Jednoty bratrské verš ze Starého zákona z 1. knihy Samuelovy ze 7. kapitoly, který zní: „Až potud nám Hospodin pomáhal“ (1Sa 7,12).
Tento verš se stal námětem písně, kterou máme v řadě zpěvníků našich církví. Autorem textu je českobratrský farář Bohumil Baštecký, který zemřel v době druhé světové války v roce 1943. Nápěv je však mnohem starší, neboť se jedná o oblíbenou melodii z utrakvistického kancionálu Franusova z roku 1505.
Tato výpověď o Boží pomoci z 1. knihy Samuelovy má svůj kontext zeměpisný, historický i náboženský. Výrok, který pronesl Samuel – prorok a soudce, zazněl na konkrétním místě, v určité dějinné chvíli a také v konkrétní náboženské situaci Božího lidu. Mnohá zeměpisná místa a jejich názvy jsou uvedeny v této 7. kapitole, z nichž některá se nedají již zcela přesně určit. Je však zřejmé, že se jedná o Palestinu, či území dnešního státu Izrael. Historickým dějem je vzájemný boj Izraelců a Pelištejců v 11. století před Kristem. V případě Pelištejců se jednalo o původní obyvatele, kteří zde byli již déle usazeni. Přicházejí sem Izraelci z egyptského útisku a snaží se získat a pro sebe uchránit novou zemi. Historie je tak poznamenána konfliktem národnostním, náboženským i mezilidským. Cesta Židů po 2. světové válce, kdy zakusili nezměrné utrpení v Evropě, směřovala k novému samostatnému státu Izrael. Pokračuje však další tragika násilí a nepřátelství. Jakoby byla biblická historie stále otevřena. Pociťujeme bolest z neustálého napětí a prohlubujících se konfliktů v této oblasti. Zaměřme se i na kontext náboženský v našem biblickém svědectví ze 7. kapitoly 1. knihy Samuelovy. Vyskytují se zde různé náboženské rituály, jako je vylévání vody, obětování zvířete, vztyčení kamene. To jsou vnější znamení a symboly, ale důležitá je víra – vnitřní postoj vůči Bohu. Důležité pro Boží lid bylo nesplynout s pohanským okolím, které nabízí cestu ke štěstí a zajištění života upnutím se k falešným bohům (srov. 1Sa 7,3).
Prorok a soudce Samuel svolal kající shromáždění Izraelců do Mispy. Rituál vylévání vody (1Sa 7,6) může vyjadřovat „vylévání srdce“ před Hospodinem (1Sa 1,15; Ž 42,5) nebo také pláč a slzy lítosti a pokání (Ž 142,3). Současně se může jednat o vyznání, že Hospodin je dárcem vláhy a vody, tolik potřebné pro život.
V situaci ohrožení Izraelců se projevuje Samuel jako velký modlitebník a přímluvce, když k tomu byl vyzýván: „Nepřestaň za nás úpěnlivě volat k Hospodinu, našemu Bohu, ať nás zachrání z rukou Pelištejců“ (1Sa 7,8). Podobně se za lid modlil i Mojžíš (Ex 17,11). Samuel je předobrazem Ježíše, který se jako velekněz modlí za nás (J 17), abychom dokázali obstát v zápasech a zkouškách jako jeho učedníci a svědci.
V této biblické události Izraelci zvítězili, neboť jim toto vítězství dopřál Hospodin (1Sa 7,10). Apoštol Pavel však upozorňuje křesťany: „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všem, co ovládá tento věk tmy (Ef 6,12).
Samuel na znamení Boží pomoci a vítězství vztyčil kámen. Byl pojmenován Eben – Ezer, to je „kámen pomoci“. Při tomto vztyčení kamene Samuel prohlásil „Až potud nám Hospodin pomáhal“ (1Sa 7,12). Kámen se stal viditelným památníkem Boží ochrany, věrnosti a dobrotivosti. Měl připomínat konkrétní událost, kdy Hospodin vytrhl Izraelce z nebezpečné situace a dopřál jim vítězství a klid.
Bůh je pomocí věřícího člověka (Ž 28,7, Ž 63,8) i celého lidu (Ž 46,2, Ž 115,9-11). Izraelci volali k Bohu o pomoc v čase ohrožení (Joz 10,6) a Hospodin jim pomáhal i při budování chrámu v Jeruzalémě (Neh 6,16). Prorok Izajáš ujišťuje o Boží pomoci: „Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti“ (Iz 41,10).
Bůh je i naší pomocí. V čem nám až dosud osobně pomáhal? Uvědomujeme si, co jsme všechno s jeho pomocí mohli obtížného překonat, náročného zvládnout, těžkého unést, v čem jsme zakusili jeho milost a shovívavost.
V čem nám pomáhal v jednotlivých církvích? Kolika zápasy jsme procházeli a procházíme! V čem nám pomáhá v ekumeně? Pomáhá nám v ekumenickém rozhovoru, sbližování, překonávání vzájemných příkoří a spolupráci. Nejde jen o pomoc v boji proti nejrůznějším nepřátelům, ale o pomoc k pokoji. Vždyť i v našem biblickém čtení z 1. knihy Samuelovy je důležité svědectví o pokoji: „Mezi Izraelem a Emorejci zavládl pokoj“ (1Sa 7,14). Kéž nám Bůh tuto cestu k pokoji ukazuje a pomáhá nám ji nalézat v církvích i ve světě.
Amen.
/Píseň č. 24 (2,3)/