Kníže Václav náleží k prvním českým mučedníkům a světcům na počátku českého křesťanství a našeho státu. Svatováclavská tradice je důležitou součástí našich národních dějin a není ve svém křesťanském jádru v rozporu s tradicí husitskou, k níž se v naší církvi hlásíme.

V každé porážce je ukryto budoucí vítězství. I když žijeme vždy v konkrétním přítomném okamžiku a nedovedeme si představit, že by mohlo přijít něco jiného.

Ochuzovat liturgii o hudební stránku znamená ochuzovat ji o něco velmi podstatného, co k ní bytostně náleží. Zpěv není doplněním bohoslužby, ale samotnou bohoslužbou, která je „oslavou Hospodina“ (Ž 95,1-2) a „obětí chvály“ (Žd 13,15).

Je to téma lidsky citlivé, společensky a politicky kontroverzní a z křesťanského hlediska nesnadné, neboť se jedná o naslouchání „hlasu doby“, ale i o interpretaci a autoritu Bible.