Slova z úvodního pozdravu pražského biskupa Davida Tonzara, která zazněla při setkání k 173. výročí narození T. G. Masaryka v Parlamentu ČR dne 6. března 2023.
Mám radost, že jsme opět tady. Podíváme-li se kolem sebe, vidíme, že je zde zastoupena Ekumenická rada církví s místopředsedou, emeritní rektor Karlovy univerzity, vrchní soud, legie, fakultní nemocnice Motol, Evropský parlament, naše církev s bratrem patriarchou…
Přednášející, oba z Univerzity Karlovy: z Filosofické fakulty a Husitské teologické fakulty. My všichni z různých míst v Čechách i z ciziny. Masaryk nás zde dnes sjednotil.
Mnohokrát jsem na tomto místě hovořil o tom, co by Masaryk asi řekl: Hlavně se prosím nescházejte, abyste zde na mě pěli ódy nebo kladli květiny. Každé takové setkání má oprávnění jen tehdy, pokud si z něj něco pro sebe odneseme pro život.
Chtěl bych dnes mluvit o demokracii, protože mě trápí to, že v tom smyslu, jak jsem k ní byl vychován, již není. Jak by asi reagoval Masaryk na naši situaci po nových volbách, parlamentních, senátních, presidentských, a nenávistných diskuzích na sociálních sítích? Řekl by: ještě jsme nedorostli. Sám uvádí: demokracie je diskuse, a ta je možná jen tam, kde si lidé vzájemně důvěřují a poctivě hledají pravdu. Ale co je pravda? Ptáme se již 2000 let a možná i déle. Masaryk říká – demokracie je hovor mezi rovnými, je založena na lásce a na směřování k dobru pro celek. Když občas sleduji parlamentní diskuse a všechny ty tahanice, říkám si: jde nám opravdu o dobro celku? Můžeme se podívat i do církví, soudů, do nemocnic, škol… jde nám o to, proč daná instituce byla zřízena, aby dobře konala svůj ůkol, abychom všichni rostli? Masaryk říkal – každý den jednu šprušli (pomyslného žebříku), abychom své srdce trochu posunuli. Demokracie musí být založena na mravní iniciativě individuální. Pokud se „nesrovnáme“, naše diskuze jsou ke škodě, nikoli k růstu. Když si otevřeme facebook, instagram, twitter, diskuzi tam máme, to ano. Ale lásku, tu bych tam tedy hledal těžko. A Masaryk sám říká: demokracie sama nevychovává. Slušní lidé se vychovávají rodinou, školami, církvemi, státní správou, literaturou a také žurnalistikou.
Rodina. Jak jsme na tom? Muž a žena, hebrejsky íš, iššá, rozvrácené rodiny, tragédie; ale ony radující se rodiny jsou také, jen jich není moc. Co se týče škol – nadchli jsme se pro waldorfské školy, Montessori školy, ale přinášejí nám skutečné silné, zdravé láskyplné jedince?
Státní správa. Zde musím říci, že mám osobně štěstí, vždy mi vyhoví. Žurnalistika: Co je cíl novináře? Dle Masaryka kultivovat, formovat, vzdělávat, vychovávat, dávat lásku… Nechávám otevřené.
Resumé: je dobré, že se setkáváme, že nám není lhostejný svět, jak je. Chceme s ním něco dělat. Chceme diskutovat mezi sebou, to si udržme. Díky Bohu, že to ještě jde. Přetavme to, co zde uslyšíme, vytěžme z toho to důležité pro život – jsou v tom zkušenosti našich předků.
Ať vám Pán žehná, ať máte v sobě štěstí a radost z toho, že ještě tento svět můžeme měnit k lepšímu.
David Tonzar
(upraveno, zkráceno)
