Na rok 2024 připadá 600. výročí Jana Žižky (zemř. 11. 10. 1424).

Žižkova postava je nahlížena z více úhlů pohledu a různým způsobem je pak hodnocena. Jeho obraz byl zatížen nacionalistickou interpretací a později zkreslující komunistickou interpretací a ideologickým šířením. K objektivnějšímu a věrohodnějšímu poznání této postavy našich dějin přispívají práce historiků – především prof. Petra Čorneje, také prof. Františka Šmahela a dr. Zdeňka Vybírala. Z církevních historiků se této postavě věnovali z evangelické církve prof. F. M. Bartoš, prof. Amedeo Molnár a z naší církve dr. Vladimír Sakař. V současnosti se ve společnosti vyskytuje zájem o Žižku v souvislosti s historickým šermem a rekonstrukcí bitev, které přilákají řadu návštěvníků. Žižka je také spojován s vlasteneckým cítěním a národní hrdostí i se symbolem obrany v čase ohrožení, jako tomu bylo v případě legionářů a v protinacistickém odboji. Je součástí tradice české armády a u jeho sochy v Praze na Vítkově se konají za zvuku husitského chorálu slavností nástupy a setkání.

V Církvi československé husitské chápeme Jana Žižku jako toho, kdo se postavil na obranu české reformace. Patří tedy jako voják a laik k postavám české reformace. S jeho postavou jsou však spojena náboženská témata, teologické a etické otázky, jako je obrana a válka, evangelium a násilí, vztah Starého a Nového zákona, čtyři pražské články, závaznost Kristova zákona a svoboda svědomí a náboženského přesvědčení, náprava slovem a donucením a další.

Postava Mistra Jana Husa nás v roce 2015 ekumenicky spojovala a sbližovala napříč různými konfesemi a národy. Žižka může být naopak chápán jako kontroverzní téma. V Římskokatolické církvi bylo tradičně přítomno negativní hodnocení Žižky jako násilníka, které bylo umocněno barokními legendami. V české novodobé společnosti byl naproti tomu hodnocen jako národní hrdina. Na kladné hodnocení Jana Žižky v národním obrození a období první republiky navázala i Církev československá husitská.

Z církví ERC k tomuto výročí zřejmě žádná z nich, kromě naší církve, nic nechystá. To bylo patrné z rozhovoru zástupců církví, který proběhl na Řídícím výboru ERC začátkem října v Hejnicích. Luterské církve nemají žádný zřetelnější vztah k Žižkovi a Jednota bratrská zastává pacifismus. Českobratrská církev evangelická podle vyjádření synodního seniora Pavla Pokorného nepřipravuje zatím žádnou akci, vidí však důležité téma obranné války v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Pro naši církev může být 600. výročí Jana Žižky příležitostí k poznávání této postavy v historickém kontextu středověku a reflektování otázek s ním spojených i k promýšlení náboženského a spirituálního poselství a odkazu husitství v celé jeho šíři.

Tomáš Butta

Foto: T. Butta

Český zápas č. 44 z 29. 10. 2023

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše