Je to chronický strach a psychická úzkost z klimatické krize, ekologické degradace. Projevuje se jako obavy, smutek, hněv, strach nebo bezmoc.“
Tak to aspoň vysvětluje Patricia Mari Mungcalová, asistentka programového ředitele Národní rady církví na Filipínách a členka referenční skupiny pro klimatickou spravedlnost aliance ACT. Sedí v kavárně v Manile, když právě zde probíhají silné deště, které přerušily dodávky elektřiny v hlavním městě Filipín. Mimochodem tato země patří mezi země světa sužované největším rizikem přírodních katastrof. Když Patricia mluví o ekologické úzkosti, ví, o čem je řeč. Zná to na vlastní kůži. Podle ní se úzkost z ekologické degradace projevuje jako obava, smutek, hněv, strach nebo bezmoc. Také lidem dobré vůle vzkazuje: „Není to známka slabosti, ale známka toho, že nám na stvoření kolem nás záleží a že s ním cítíme.“ Pokračuje: „A důležité na tom je uznat, že to Bůh stvořením nezamýšlel. To je způsobeno hříchem a to je způsobeno chamtivostí, honbou za ziskem. Existuje však naděje, že to lze zvrátit lidskými činy směrem ke spravedlnosti a míru.“
Její výzva z kavárny v Manile k ochraně přírody určená lidem dobré vůle celého světa se nesla internetem 4. října v den svátku svatého Františka z Assisi. V ten den mladí křesťané ze tří kontinentů sdíleli při závěrečné online modlitbě k Období stvoření společné poselství: Proměňte obavy o klima v činy.
Mladí lidé z Asie, Afriky a Evropy se modlili v různých jazycích a popisovali své zkušenosti s povodněmi, suchy a vysídlením. Letošní téma „Mír se stvořením“ vycházelo z proroctví Izaiáše 32, že mír následuje spravedlnost (zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky).
Mladí lidé promluvili o tom, jak klimatická krize ohrožuje jejich každodenní přežití a jak jejich komunity připravují praktická řešení. Ngoni Muchenje ze Zimbabwe popisoval, jak zakládají klimaticky chytré zemědělství, jako jsou permakulturní zahrady tvořící harmonický prostor s minimální údržbou. K tomu poznamenal: „Nechceme být připomínáni jako generace, která jen sledovala, jak Země krvácí. Buďme generací, která si všimla, modlila se a také sázela, protestovala a povstala.“ Na něj navázal Alphonce Muia Munyao z Katolické mládežnické sítě pro environmentální udržitelnost v Africe, který potvrdil předchozí slova, když říká, že „mladí lidé v celé Africe vedou změnu prostřednictvím inovací na místní úrovni, a to i přes boj s úzkostí a nejistotou v zaměstnání.“ Jacob Bush z Velké Británie popsal „přerod“ některých bank, které přestaly investovat do fosilních paliv. Uvedl: „Něco se změnilo a vím, že mé peníze už nejsou investovány do fosilních paliv bez mého svolení, ale místo toho jsou investovány do pozitivních místních akcí.“
Celou akci zakončily modlitby v několika jazycích. Otec Savio Silveira se modlil: „Chudí a země volají. Ó Pane, uchop nás svou mocí a světlem. Pomoz nám chránit veškerý život, připravovat se na lepší budoucnost, na příchod tvého království spravedlnosti, míru, lásky a krásy.“
Redakce
Foto: Rhoda Mphande/WCC
