Koncem listopadu se sešla formou webináře pracovní skupina Světové rady církví (SVC), která se zabývá souvislostmi mezi umělou inteligencí (AI) a teologií respektive vírou. Experti si kladli otázku, do jaké míry AI zpochybňuje nebo odráží naše chápání osobnosti a Božího obrazu. Jak chápe inkarnaci a Svatou trojici?
Základní problém zněl, do jaké míry je technologie AI zaměřená ke zdokonalování lidí slučitelná s přesvědčením, že lidské bytosti jsou stvořeny k obrazu Božímu.
Biskup Dr. Heinrich Bedford-Strohm tvrdí, že z biologického hlediska je člověk vnímán jako řada algoritmů. Říká: „To se zcela liší od křesťanského pohledu, v němž nám Bůh dává vládu nad částmi svých rukou, přesto jsme stále ještě nedokonalí.“ Dodává: „Podle teologa Karla Bartha, člověka lze pochopit pouze tehdy, když ho interpretujeme z pohledu lidství daného Ježíšem. Tento obraz odhaluje dva základní rysy člověka: vztahovost a zranitelnost.“
Úvaha Bedford-Strohma pokračuje jistým doporučením: „Utrpení a nedokonalost je třeba zahrnout do obrazu člověka. Pak se tím umělá inteligence stává prostředkem ke zmírnění utrpení, a nikoli k našemu zdokonalení. Z toho vyplývá, že AI nemá náboženský význam, ale je pouze pro lidi pomocným nástrojem nápomocným v jejich zodpovědnosti.“
Kanadská reverendka Tracy Trothenová z Queen’s University pro změnu dospěla k poznání: „Technologie umělé inteligence v mezilidských vztazích má nejen pozitivní fyzické účinky, ale také emocionální, kognitivní, morální nebo dokonce duchovní účinky. Určení toho, jak daleko bychom měli s AI zajít, závisí na tom, co rozumíme pod pojmem normální. Přitom víme, že hranice mezi normálním a nadstandardním není jasná.“ Navíc poznamenala, že pokud AI bude mít pozitivní přínos, může nám pomoci pečovat o sebe navzájem, a to například v zařízeních, nemocnicích nebo i u nás doma.
Manuel David Morales, astrofyzik a postdoktorand na univerzitě Guadalajara v Mexiku, poznamenal, že v diskusích o umělé inteligenci by neměla chybět některá zásadní témata, včetně důležitosti a významu demokratizace technologií umělé inteligence. Tím pokračoval v dalších pro nás málo známými úvahami o AI. Apeloval ve smyslu rozdílu mezi rozvinutými a zaostalými zeměmi: „Je důležité vyhnout se za každou cenu chybnému, nedbalému a neúplnému vytváření znalostí v rámci neokoloniálních schémat. Jakákoli mezinárodní diskuse o AI musí vzít v úvahu široké spektrum odborníků z hlediska jejich etnicity a zejména akceptovat ty, kteří provádějí výzkum v zemích globálního jihu.“
Celý webinář je dostupný ZDE
Redakce
