Vzpomínka: Byl to muž klasicky vzdělaný, s velkým kulturním rozhledem…
Bratr biskup Zítek patřil a stále i z věčnosti patří k celému mému kněžskému životu. Při studiích byl naším spirituálem, pak šéfoval Český zápas a později se stal biskupem naší olomoucké, dříve ostravské diecéze. Pocházel z Litoměřic, pracoval v Praze, a jak někdy v soukromí přiznával, moc ten kraj a „lid rázovitý“ zejména v moravsko-slezské části diecéze, neznal. A tak jsem s ním často pohřbívala jeho někdejší (zdejší) spolužáky z teologických studií a své zdejší kolegy duchovní. Ano. Přiznám se, měla jsem ho ráda. A tak jsme jednou r. 1998 při diecézní synodě seděli na lavičce v Králíkách pod Sněžníkem a kochali se krásou přírody. A on pojednou pravil: Sestro Jano, já tě chci navrhnout na olomouckou biskupku! Řekl to s takovou samozřejmostí, že mě rozesmál... a smála jsem se dlouho. Nejen kvůli bláznivému nápadu biskupky v sukních, ale také proto, že funkce mi nic neříkaly. Jsem spíš terénní, ještě k tomu venkovská farářka ve službě stále mezi lidmi. No – odříkaného největší krajíc. Usmívala jsem se ještě, když jsem se dověděla, jak ústřední rada dlí na modlitbách, aby to dopadlo, jak si přáli.
Pak mě smích přešel a nastalo jak u biblického Lábana dvakrát sedm let biskupské služby. Bratr biskup mi byl až do konce svého života laskavým rádcem a dobrým přítelem „po boku“. Držel mi palce modlitbami při všem tom mém tehdejším mediálním VIP životě a službě v tehdejší ekumeně.
Díky mu! Nikdy nezapomenu na svou poslední návštěvu u něj.
Byl to muž klasicky vzdělaný, s velkým kulturním rozhledem, člověk radostné víry a taky muž slušný a jemný, takový aristokrat ducha. I ten, kdo ho neznal osobně, to musel vycítit z jeho literárních prací. A věřte mi, takových mužů moc nepotkáte.
A tak dnes opět v terénu mého milovaného Rychvaldu je mi bratr biskup Zítek tak nějak pořád za zády. Jsem zvědavá, zda některý z dnešních biskupů při třetí či čtvrté volbě za sebe navrhne na biskupku svou sestru v duchovní službě. Ne kvůli tomu, že nás žen farářek je v církvi víc než polovina. Ne kvůli rovnoprávnosti, genderu a diverzitě! Ne. Prostě, jen tak. Neboť čas oponou trhnul, hora ruit!
Jana Šilerová
Související: IN MEMORIA - malá vzpomínka na skvělého člověka
