(ČZ 13/2025) Český lid rád poslouchal slovo Boží v rodném jazyce.
Když strojvůdce z dolu Max Václav Bílek zhlédl liturgii nově vznikající církve v Lounech, bylo rozhodnuto. Lounský bratr Pařík musel nutně přijet do Kladna, aby zde v sále u Sýkorů přednášel o vzniku a potřebě církve husitské.
Mimochodem, kdysi se říkalo, že husitská církev je církví ajznboňáků – železničářů a možná mohl za tuto „povídačku“ mezi lidmi třeba zakladatel kladenského sboru. „Svaté ty nadšení, nebeský plameni, šlehni nám do srdcí, otčinou vzplaň…!“
Tímto veršem Svatopluka Čecha začínají stránky kroniky z Kladna (na snímku vlevo), kde jsou popisovány začátky církve. Lze vyčíst, že Kladenští nemuseli ani být povzbuzováni plamennými verši, když „přes všechny překážky církev českomoravská na Kladensku nezadržitelně rostla.“ Citujme dále z kroniky: „Řady příslušníků se zvětšovaly téměř den ze dne. Nadšení, trpělivost, obětavost a námaha nezůstaly bez výsledku.“
Byl ustanoven přípravný výbor, kde mimo zmiňovaného strojvůdce Václava Bílka byli další: Jan Halama, Josef Kašpar, František Brchel, Václav Vlasák, Josef Šaloun a František Klíma. Ještě v roce 1924 byla podána žádost na ministerstvo školství a národní osvěty o státní schválení náboženské obce kladenské, která byla schválena v lednu následujícího roku.
Ustavující shromáždění se odehrálo 29. března v dívčí škole, kde měl slavnostní proslov bratr farář Hlaváček z Lužné - Lišan. Tentýž den byl zvolen duchovní obce, kterým se stal bratr Václav Liška, mimochodem vyučoval náboženství v Kladně a měl zde přes sto žáků. To je důvod, že kronika také zaznamenala: „Vyučování náboženství bylo ve školách již zhruba uspokojivé.“ Stejně i další záznam je v optimistickém duchu: „Bohoslužby v Kladně i venkovských kazatelských stanicích byly – až na malé výjimky – četně navštíveny. Český lid rád poslouchal slovo Boží v rodném jazyce, tak jako kdysi zbožní jeho předkové…
Vše o ustavující schůzi zaznamenal rovněž Český zápas, který si povšiml bohoslužby a přednášky bratra faráře Hlaváčka: „Jeho promluva a přednáška při valně hromadě tak nadchla přítomné, že se slzami v očích slibovali poctivě pracovati na duchovním obrození nás všech.“ Tolik podle kladenské kroniky a Českého zápasu.
Oficiálně se uvádí: Kladenská náboženská obec byla založena roku 1925. Zprvu se scházela v budově IMCY, ale od r. 1939 se bohoslužby konaly v budově synagogy, která zpočátku sloužila zároveň židovské obci.
Nakonec o tolik dnes zmiňované záležitosti týkající se liturgie a restauračního zařízení. Často se to týká i naší církve. Uveďme, že husitská církev ve svých začátcích neměla mnohdy jinou možnost, než se scházet třeba i v hostinci. Tak tomu bylo i u Kladenských. Například v květnu roku 1926 se sešli v Kladně v hostinci u Jágrů, kde vedle projednání běžných záležitostí byla zvolena šestičlenná rada starších. I další, tentokrát ustavující schůze se konala 9. 5. 1926 v restauraci „U města Prahy“.
Mirko Radušević
Foto: Klára Matoušová
Poznámka: Kladenská synagoga v novorenesančním stylu – dnešní Husův sbor – byla otevřena v roce 1885. Původní určení dokládají mramorové desky s Desaterem i členění oken s Davidovou hvězdou. Na východní straně je ve výklenku, kde byly kdysi umístěné svitky Tóry, kopie plastiky Ukřižovaný Františka Bílka, jejíž originál se nachází v pražské katedrále sv. Víta. Postranní ženské galerie byly zrušeny a přidán byl kůr s varhanami.
Kladenská synagoga sloužila duchovnímu životu židovské obce až do roku 1939.
Související: Kladenský farář „srdcař“ Phanuel Osweto
Český zápas č. 12/2025 z 23.3. 2025
