Přání duchovních k 105. výročí CČSH

(ČZ 4/2025) Při bohoslužbě v chrámu sv. Mikuláše 11. 1. jsme se zeptali několika duchovních, co by své církvi popřáli do dalších let.

Tomáš Chytil: Dozněly poslední tóny ze slavnostní bohoslužby a z toho, co bylo řečeno v kázání, bych řekl: hlavně ať se dokážeme usmívat, ať máme v sobě a kolem sebe hodně lásky a laskavosti. To nás nese a možná máme někdy pocit, že nám to chybí…

Kateřina Hamr: Mě nejdříve napadlo zeptat se umělé inteligence, co by nám popřála – to je teď takový trend a myslím si, že bude čím dál tím silnější… Lásku, víru a naději, Ducha svatého, ten je důležitý... Ať vás všechny Pán Bůh opatruje…

Věra Vaníčková: Aby hlavně církev nezapomínala, že má být ve světě tím kvasem, tím něčím jiným, co ovšem proniká hmotou, masou světa, který bloudí, neví, čí je, neví, kam patří. Aby byla kvasem, solí země, aby byla světlem, které prosvěcuje temnoty.

Mikuláš Vymětal: Církev československou husitskou už znám mnoho let a mám ji čím dál tím raději. Tak bych popřál, aby na tom byli ostatní podobně jako já…

Lukáš Bujna: Církvi bych rád popřál, aby neztrácela radost a aby žila z toho, co slavíme při bohoslužbách, protože dnes tu slavíme narozeniny a ty jsou spojeny s oslavou, s hostinou, se stolováním, radostí ze vzájemného sdílení a to všechno je jakýsi obraz budoucí hostiny v Božím království, do kterého směřujeme. Není to něco, co vyhlížíme v tajemné vzdálené budoucnosti, protože to smíme zažívat už tady a teď v předtuše, předobrazu… Méně formálních bohoslužeb, strojenosti a škrobenosti, více radosti, odvahy…

Oldřich Nováček: Já bych církvi popřál mnoho dobrých nových služebníků církve, nejenom laických, ale i duchovních. Chtěl bych ještě připomenout, že přesně před sto lety, 6. ledna 1925 byli v tomto chrámu sv. Mikuláše zřízeni první biskupové CČSH, Karel Farský, Gustav Adolf Procházka a Ferdinand Stibor a ten den bylo také vysvěceno i prvních 19 jáhnů církve a o dva dny později bylo 18 z nich vysvěceno na kněze… Aby se církev rozrůstala…