Český zápas před 100 lety a zázračný obraz katolického vojska na Bílé Hoře

Mnozí četli knihu Dana Browna nebo viděli filmové zpracování „Andělé a démoni“, ve které profesor Robert Langdon chce zabránit zničení Vatikánu.

Nejde nám o popis Brownova dramatu, ale o to, že děj v jedné epizodě nás zavádí v Římě do kostela Santa Maria della Vittoria, kde se odehrávala jedna důležitá epizoda. Ta byla jen fikcí, skutečné drama ale nastává při pátrání po artefaktech z 8. listopadu z bitvy na Bílé Hoře, zatímco artefakty byly pro Browna pouhou kulisou děje. Drama začíná před sto lety, kdy Český zápas publikoval článek „Oslava Bílé Hory v Římě“.

Do kostela Santa Maria della Vittoria v Římě proniká jen málo přirozeného světla a zdejší atmosféru ovlivňuje svit svící. Dana Browna zřejmě oslovila zdejší atmosféra „vítězství“ ale tu neviděl v obraze vítězného katolického vojska na procházejícího mosteckou věží, ale našel ji v soše Extáze sv. Terezy od sochaře Berniniho, na kterou se soustředil.

Kostel byl původně zasvěcen svatému Pavlu, kdy fungoval jako kaple bosých karmelitánů a změny se dočkal v roce 1620, kdy byl dostavěn. Podobu mu určil architekti Carlo Maderno. Ten především vyhověl četným přáním evropských panovnických dvorů, které chtěly stavbou kostela náležitě oslavit vítězství na Bílé Hoře. Císař Ferdinand II. si navíc přál jeho přejmenování po zázračném obraze sem přeneseném. Obraz měl podle řady pramenů přispět k vítězství katolického vojska a o obraze se zmíníme níže. Socha Terezy, která tolik zaujala Dana Browna, se nachází se v Cornarově kapli (Cappella Cornaro) v levé příčné lodi kostela Santa Maria della Vittoria. Dílo zachycuje mystický zážitek španělské řeholnice svaté Terezy z Ávily (reformátorky řádu karmelitánů). Svatá Tereza ve svém vlastním životopise popsala vizi, v níž se jí zjevil anděl a probodl její srdce zlatým šípem s ohnivým hrotem. Tento moment jí způsobil intenzivní duchovní bolest, ale zároveň nevýslovnou božskou slast. O soše jen pro úplnost ale pro naše pátrání je celkem vedlejší.

Postupujme dále stejně dramaticky jako spisovatel Dan Brown. Z našeho hlediska nás zajímá vystavovaný zázračný obraz. Jedná se o Strakonický obraz (označovaný také jako Adorace Narozeného Krista nebo milostný obraz Panny Marie Vítězné ze Štěnovic). Během řádění katolických vojsk jej v říjnu 1620 našel španělský mnich řádu bosých karmelitánů Dominik à Jesu Maria, vojenský kaplan a zpovědník velitele vojsk Katolické ligy Maxmiliána I. Bavorského. Ten poničený obraz ze zámecké kaple ve Štěnovicích u Plzně (v historických pramenech byl dlouho mylně spojován se Strakonicemi) vzal s sebou na bojiště na Bílé Hoře. V průběhu bitvy jím povzbuzoval a žehnal katolickým vojákům. Z obrazu údajně měly vycházet paprsky světla, které protivníky oslepily a přinutily je k útěku. Po vítězství Dominik odvezl obraz do Říma, kde byl obraz 8. května 1622 slavnostně umístěn na hlavní oltář nově budovaného kostela. Samotný originální obraz ale už v Římě neuvidíte. V roce 1833 byl kompletně zničen při ničivém požáru. Dnes je na hlavním oltáři umístěna jeho kopie. Existují další kopie, jedna z roku 1708 přímo v kostelíku Panny Marie Vítězné na Bílé hoře a další dvě se nacházejí v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze (od Roberta de Longina z roku 1622) a ve Vatikánu.

Pátrání pokračuje, a sice po obraze zmiňovaném před sto lety v Českém zápase a vážícím se přímo k bitvě na Bílé Hoře. Tento obraz se nachází v klenbě apsidy přímo nad hlavním oltářem. Jde o velkolepou fresku od malíře Luigiho Serry z roku 1885, která nese Triumfální vjezd obrazu Madony do Prahy. Obraz znázorňuje historickou událost z roku 1622, kdy byl do Prahy slavnostně přivezen milostný obraz Panny Marie Vítězné (který měl pomoci katolickým vojskům v bitvě na Bílé hoře). Obraz nahradil původní požárem zničený Strakonický obraz.
Pátrejme dále v římském kostele, který je pro turisty spíše nezajímavý. V jeho sakristii se nalézá rozměrný, detailní bitevní plán a obraz samotné bitvy z roku 1620 od malíře Pietera Snayerse. Jde o cyklus několika velkoformátových pláten detailně zachycujících rozmístění a pohyby vojsk, jednotlivé šarvátky, jízdu i pěchotu v renesančním/barokním pojetí bitevního malířství. Navíc jsou zde vystaveny památky (vojenské praporce) na bělohorskou bitvu.

Tím vše nekončí, v kostele se nachází další připomínka Bílé Hory a vítězství katolíků. Tentokrát se jedná o obraz „Doručení uctívaného obrazu Panny Marie Vítězné otci Dominikovi á Jesu Maria“ (někdy popisováno také jako scéna, v níž Maxmilián Bavorský předává svého koně otci Dominikovi v průběhu bitvy na Bílé hoře). Je dílem Italského malíře Sebastiana Conca (1680–1764) a namaloval jej pro tento kostel v letech 1730–1740.

Na závěr pátracího putování římským kostelem Santa Maria della Vittoria se zmiňme o sošce vystavené v jednom z bočních oltářů, je to kopie slavného Pražského Jezulátka z pražské Malé Strany.
K pátrání nakonec také patří odpověď na otázku, zda se dodnes v tomto kostele slaví 8. listopadu vítězství katolických vojsk na Bílé Hoře. Podle našeho zjištění je oslava minulostí, jakoby již všichni zapomněli pro nás na smutnou tragickou událost českých dějin.

V interiéru kostela Santa Maria della Vittoria pátral Mirko Radušević

Fotogalerie obrazů

1/ Apsida nad hlavním oltářem - malba znázorňující slavnostní vstup obrazu Madony do Prahy, jejímž autorem je Luigi Serra
2/ Strakonický obraz (Adorace Narozeného Krista či milostný obraz Panny Marie Vítězné ze Štěnovic)
3/ Pieter Snayers – Bitva na Bílé Hoře
4/ Doručení uctívaného obrazu Panny Marie Vítězné otci Domenico di Gesu Maria, Sebastiano Conca (1680-1764)