Generální synoda bývá přípravou na sněm naší církve, kterého se účastní spolu s duchovními i laici – delegáti z náboženských obcí. Synodní zpráva bratra patriarchy Tomáše Butty uváděla zajímavá čísla o počtu našich duchovních.
Je nás 147 a z toho 67 mužů a 80 žen. V diecézích takto: Olomouc 21 duchovních: 7/14; Praha 60 d.: 26/34; Brno 21: 11/10; Plzeň 16: 10/6; Hradec Králové 29: 13/16. Věkový průměr farářů je 60 let, biskupů 57 let. Nic překvapivého. Věřící naší církve to vidí: za stolem Páně slouží ženy a v kostelních lavicích je těžká ženská přesilovka. A hádejte, kdo asi tvoří zázemí úřadu ústřední rady?
Až na ženy – kněze, se od časů Ježíšových vlastně mnoho nezměnilo. V zástupech kolem něj byly převážně ženy s dětmi, ženy s matkou Páně byly pod Golgotou a ženy byly první, komu se vzkříšený Pán zjevil.
Historie i současnost.
Ženy drží naši církev ve správě náboženských obcí i v každodenním životě církve. Dovolte vzpomínku: v r. 1999 byli zvoleni biskupové: královéhradecký Štěpán, brněnský Petr a v Olomouci já... v roce 2013 jsme se po dvou volebních obdobích nezávisle na sobě s biskupy Petrem a Štěpánem rozhodli vrátit se do „terénu“. Nekandidovat. Dvakrát sedm let služby jak u biblického Lábána bylo dost. A bylo. Díky Bohu, že nás k tomu rozhodnutí dovedl. Zeptejte se i Petra a Štěpána, kolik radosti přináší služba tváří v tvář ovečkám.
Příští rok budou v některých diecézích biskupské volby a posléze nás čeká i volba patriarchy. Troufale, leč upřímně doporučuji i do budoucna našim církevním hodnostářům dvakrát a dost a návrat do terénu. Neměli bychom při vší úctě brát biskupské funkce jako doživotní „pašalík“. Neopisujme politiky. I pod jiným vedením bude naše církev žít. A uvidíte církev jinou optikou než při církevních slavnostech, občasných mediálních výstupech či přes ekonomická čísla výkazů. Ostatně z nich přece dobře víte, kolik je far, kde potřebují kněze! Při sčítání lidu poznáme, kolik nás je v církvi příslušníků, věřících, sympatizantů: 20 – 25 tisíc?
Není vzhledem k tomu lépe zmenšit počet diecézí?
V roce 2027 uplyne 80 let od prvního kněžského svěcení žen v naší církvi. Ses. Brázdilová, Ebertová, Pešková... jsou už na pravdě Boží. Nečekala jsem, že od roku 2013 při dnešní situaci v duchovenské službě nebude mezi biskupy žena. Nepodsouvejte mi žádné fenminizační a genderové úmysly. Církev sama nastavuje ono pověstné zrcadlo!
Myslete na to při biskupských volbách. Známe přece dost výborných žen – farářek. Jestli nechtějí kandidovat, chápu lépe, než by si myslely. Přesto, sestry, jděte do toho a nebojte se! Hora ruit – čas nadešel. Ostatně závěr zprávy bratra patriarchy připomíná Husovu modlitbu: „Všemohoucí Bože, jenž jsi cesta, pravda i život, ty víš, jak je málo těch, kdo v těchto dobách chodí s tebou. Málo je těch, kdo tebe, svou hlavu napodobují v pokoře, tichosti, v chudobě a čistotě, v pracovitosti a trpělivosti.“
Neslyšíte za tím potřebu, výzvu k mateřské pastoraci?
Jana Šilerová
Ilustrace: Sasun Bughdaryan / Unsplach.com
