Pozdrav při znovuotevření a zasvěcení kostela v Plzni v únoru 2024.
Vážený bratře biskupe Lukáši, vážení hosté, vážený pane biskupe Tomáši, zástupci ekumeny a veřejné správy, milé sestry a milí bratři,
zdravím vás všechny v tento slavnostní den při znovuotevření tohoto kostela v Plzni.
Každý kostel má svoji historii. Platí to i o této stavbě – původně evangelickém kostele a pak kostele naší husitské církve. Když evangeličtí věřící budovali tento kostel a zasvěcovali ho Božím slovem, nevěděli, co vše v budoucí době přijde. Když naše církev tento kostel otvírala po 2. světové válce v 50. letech 20. století, byl pojmenován po dr. Karlu Farském – našem prvním patriarchovi. Jeho životní cesta je spojena právě s městem Plzní.
Dnes je kostel znovu prosvěcován a prosvětlován přítomností Krista, našeho dobrého Pastýře. Přes všechny proměny a nejistoty, které ve světě prožíváme, můžeme zrakem víry hledět na Krista. Jsme „jeho lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou," řečeno slovy žalmu 95 (Ž 95,7).
Kdyby se Karel Farský měl rozhodnout, zda kostel ponese jméno podle něho, nebo podle Krista, zcela určitě by řekl, že přece podle Krista. Vždyť on sám Kristu sloužil a jím se nechal vést. Karel Farský ve svém kázání o dobrém pastýři z roku 1922 říká: „Ježíš je sice pastýř svého stáda, tedy pán, ale pastýřem k tomu cíli, ne aby těžil z oveček, nýbrž aby je chránil, aby ony mohly žít a přinášet užitek" (Postily, cit. s. 87).
Připojím k tomuto pozdravu i modlitbu vděčnosti a prosby: Bože, děkujeme ti za tento kostel, kde tě můžeme oslavovat, projevovat ti úctu a naslouchat tvému slovu. Děkujeme ti, že i přes mnohé obtíže se podařilo tento kostel znovu opravit, obnovit a otevřít pro druhé. Bože, provázej nyní požehnáním a milosrdenstvím všechny, kteří sem budou přicházet. Ať jsou chráněni a proměňováni tvou láskou, náš dobrý Pastýři. Přiváděj nás, své malé stádce – i lidi ze všech národů – k pokoji a radosti ve tvém nekonečném království. Amen.
Tomáš Butta
patriarcha Církve československé husitské
Dne 3. 2. 2024