wuch 03

Kázání o Janu Žižkovi při pouti na Sázavu v květnu 2024.

Další biblické texty: Ef 6,13-17, L 11,20-23

Milé sestry a milí bratři, milé děti,

v rámci každoroční poutě na Sázavu, organizované naší církví, se zaměřujeme na některé konkrétní postavy z naší historie a náboženské tradice. Tak v minulých letech jsme se soustřeďovali například na šiřitele křesťanské víry a slovanské kultury – Cyrila a Metoděje. Zvláště také na opata Prokopa, který je s tímto místem na Sázavě především spjat. Jindy jsme si připomínali Jana Husa nebo Jana Amose Komenského. Zpravidla je to vázáno na výročí těchto postav. V letošním roce je výročí Jana Žižky – 600 let od jeho smrti.

Jeho rodištěm je Trocnov v jižních Čechách. Podle lidové tradice se narodil pod dubem – pevným a odolným stromem, který znázorňuje i jeho pevnost a odolnost. Přijal jako dítě svátost křtu v kostele sv. Martina ve Střížově blízko Trocnova. Dodnes se ukazuje kamenná křtitelnice, v níž mohl být malý Jan pokřtěn. Patřil k nižší šlechtě a stal se vojákem, který bojoval v místních družinách i ve vojsku v zahraničí. Byl i ve službách českého krále Václava IV. Oslovilo ho učení Mistra Jana Husa. V čase ohrožení země se postavil odhodlaně za program husitů, vyjádřený ve čtyřech pražských článcích. Jedním z těchto článků bylo i přijímání svátosti večeře Páně pod obojí. Ve zkratce byl tento požadavek, navracející rovnost všem věřícím u Kristova stolu, vyjádřen obrazem kalicha. Jan Žižka a jeho bojovníci užívali tento znak jako první. Pak se stal všeobecným symbolem české husitské reformace. Jan Žižka byl jedním ze spoluzakladatelů města Tábora a jeho obráncem. Žádnou z bitev neprohrál a vítězil i proti přesile. Dokázal využívat přírodní terén. Z vozů, které vozily náklad, učinil bojovou hradbu. Někdy z obklíčení a předem prohrané bitvy dokázal důmyslně a překvapivě proklouznout, aby ušetřil životy vojáků. Stal se proslulým vojevůdcem a obávaným bojovníkem i přesto, že přišel o zrak. Vedl však zápas do svého posledního dechu.

Dnes zaznělo biblické čtení o Davidovi a jeho boj proti obru Goliášovi. K Davidovi byli připodobňováni husité. Obraz bojujícího Davida proti Goliášovi nacházíme na dobové pavéze a jindy zase Davida můžeme spatřit se znakem kalicha ve středověkém rukopise. V jedné z písní té doby se zpívá o tom, jak David, když porazil Goliáše, vracel se k Jeruzalému, z mnohých měst mu naproti vycházeli lidé a slavně ho vítali. Po sloce zaznívá refrén: Po vítězství nad nepřáteli, vítejte, bratři milí (Husitské písně, s. 81). Samotný Jan Žižka byl přirovnáván v 16. století k biblickým vzorům hrdinů – Jozuovi, Davidovi a Judovi Makabejskému (P. Čornej, Jan Žižka, s. 605).

Podíváme-li se na postavu Davida ve známém příběhu Bible, kdy byl mladý a nestal se ještě králem, pak zcela zřetelně vyniká jeho statečnost. Dokázal se postavit na odpor proti mnohem silnějšímu nepříteli. Jeho odvážnost a rozhodnost vystihuje Davidův výrok: „Člověk nesmí klesat na mysli“ (1 Sa 17,32). I když dobře vyzbrojený obr naháněl všem strach, David přesto na mysli neklesl a projevil svoji statečnost.

Důležitá je v případě Davida i určitá dobrá taktika. Proti dokonale vyzbrojenému protivníkovi si vzal jen prak a oblázky z potoka. Mladým Davidem, který bojoval s prakem, se inspirovala husitská „práčata“. Mladíci se v tvrdé realitě středověkých bitev zapojovali do bojových akcí. Užívali praky z pásu kůže, podobné té, kterou použil ve starověku David. Když jsme probírali s dětmi na hodině náboženství příběh o Davidu a Goliášovi, tak jsem se jich vždy ptal, kolik těch oblázků si David s sebou vzal a vložit do pastýřské brašny. Odpověď je pět (1 Sa 17,40). I v tom byla dobrá Davidova strategie, že si nevzal jen jeden, kdyby se napoprvé netrefil…

Ale to úplně nejdůležitější je Davidova víra. David Goliášovi říká: „Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů“ (1 Sa 17,45). David svůj zápas proti mocnému nepříteli Goliášovi, stejně tak i všechny své zápasy další, nesl s vírou v Hospodina a se spolehnutím na něho ve všech náročných, obtížných a zdánlivě neřešitelných situacích. V žalmu 18. David vyznává: „Velká vítězství dopřává Hospodin svému králi, prokazuje milosrdenství svému pomazanému Davidovi, a jeho potomstvu na věky!“ (Ž 18,51). A v 1. listě Janově je řečeno: „A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra“ (1 J 5,4).

Podobně jako starozákonního bojovníka Davida i Jana Žižku charakterizuje jeho statečnost, dobrá taktika a předně jeho pevná víra v Boha a v Ježíše Krista, kterou se tento bojovník a rytíř středověku vyznačoval.

V Ježíšově podobenství z Lukášova evangelia slyšíme o silném muži v plné zbroji, který je přemožen tím, kdo je ještě silnější (L 11, 20-23). Je to obrazně vyjádřený zápas Božího království s vládou tohoto světa. Je to zápas Ježíše proti zlu a jeho zjevným i skrytým podobám. Ten, kdo je velmi mocný a silný, je však přemožen tím, kdo je ještě silnějším. A tím vítězem je Ježíš. V tomto zápase nelze být nestranný, neutrální. Apoštol Pavel hovoří o duchovním boji, který není veden proti lidem, ale proti zlu jako takovému. V tomto duchovním zápase je potřebné mít tu správnou Boží zbroj, o které slyšíme v listě Efezským. Tím je pravda, spravedlnost, pokoj, víra, spása a Boží slovo (Ef 6,10-11). Jen těmi zbraněmi lze skutečně vyhrát ve všech složitých současných zápasech, tak jako vyhrál i David svůj boj nad obávaným Goliášem. Amen.

Kontakty

Kancelář patriarchy
Wuchterlova 5
160 00 Praha 6 - Dejvice

tel.: 724 535 555
E-mail: patriarcha@ccsh.cz

sekretariát:
Mgr. Jitka Wendlíková
tel.: 220 398 109, 724 142 467
E-mail: sekretariat.patriarchy@ccsh.cz

Bc. Jarmila Brynychová
tel.: 220 398 109, 724 048 362
E-mail: kancelar.patriarchy@ccsh.cz