Letos jsme se sešli již v sobotu 27. září k 4. ročníku našeho trochu recesistickému minifestiválku a to se vzpomínkou na našeho kamaráda duchovního, básníka a písničkáře Václava Žďárského, aby se dostavili i ti, kteří v neděli na svátek knížete Václava slouží bohoslužby ve svých sborech.
Setkání začalo dopoledne v Husově sboru v Novém Bydžově, kde jsme se trochu posílili dobrotami připravenými skupinou obětavých sester a pak společně zašli na hřbitov. U Václavova hrobu jsme se nejen pomodlili s vděčností za jeho svědectví, ale také zazpívali několik písní z Taizé. Láďa Dlouhý přidal vzpomínku Václavova kamaráda a spolupracovníka z chemičky Kamila. Bylo hezké počasí, a tak jsme se procházkou přes Bydžov přemístili do nového místa našeho setkání - do klubu MEKKA v bývalé Balounkově vile v Husově ulici. Celé setkání totiž letos proběhlo ve spolupráci s Městskou knihovnou, která v Balounkově vile sídlí a které bychom společně s městem Novým Bydžovem chtěli moc poděkovat za poskytnutí nádherných prostor uvnitř vily, ale i v přilehlém parku.
Prvním vrcholem setkání byl výborný guláš Martina Marka, který nás tam v poledním čase čekal. Zároveň jsem však musel účastníkům setkání sdělit podstatnou změnu programu, ke které došlo na poslední chvíli. Ráno, těsně před odjezdem do Nového Bydžova, volal Petr Novotný – frontman skupiny „Starej pes a noví kousci“, která měla být páteří prvního odpoledního bloku, že si pochroumal ruku. Myslel, že ji do rána rozhýbá, ale nezdařilo se. Hned jsem tedy zavolal Jiřímu Plhákovi do Vysokého Mýta, o kterém vím, že má zhudebněnu řadu Václavových básní, že to vystačí na samostatný koncert, zda by nebyl ochoten za Petra Novotného a jeho kapelu zaskočit. Jsem moc rád, že Jirka neodmítl.
Prvním vystupujícím byl však Michal Kocman, který nám na kytaru zahrál píseň Agapé na Václavem zhudebněný text E. Kukuczky a další Václavovu píseň „Ustřihněte křídla andělům“, tentokrát však s doprovodem klavíru. Potom se hudební části ujal Jiří Plhák a do proudu jím zhudebněných Václavových básní vystupovali další hosté. Mezi nimi básník Miroslav Vrána z Vysokého Mýta, který nám četl své verše ze sbírky Zlatobílení, Petr Vopálka, jenž nám přiblížil hezký Václavův vztah ke starým lidem prostřednictvím dopisu, který Václav zaslal Petrovi po úmrtí jeho babičky, a přidal své humorné zamyšlení (vytvořené za pomoci AI) nad často se objevujícím ne(o)logismem „navnímat“. Dalším vystupujícím byl Benjamin Mlýnek. V jeho podání zaznělo několik básní Stanislava Kubína, jemuž zdravotní stav nedovolil mezi nás přijet. Zaposlouchali jsem se do veršů Jaroslava Seiferta ze sbírky Koncert na ostrově, kterou kdysi Benjamin Mlýnek objevil na vojně mezi vyřazenými knihami. V samostatném prozaickém vystoupení nám pak ještě přečetl krátkou povídku Eduarda Martina „Volby zvířátek“. Jiří Plhák vedle zhudebněných Václavových básní zahrál a zazpíval i pár písní Bulata Okudžavy, které vyvolaly živou vzpomínku v Antonínu Míkovi. Posledním vystupujícím básníkem v tomto bloku byl Václavův nástupce, současný novobydžovský farář Vladislav Pek se svými vtipnými verši a otázkami. Tento blok jsme zakončili Václavovou písničkou Vlaky.
Následovala přestávka, během níž dorazila početná skupina Liberecké vlastivědy pod vedením Slávka Lorenovicze, takže jsme k připravenému venkovnímu sezení ještě museli přinést další židle. Poslední část programu, kterou bylo divadelní představení „Mysteria buffa“ od Daria Fo v podání letošního hlavního hosta, herce Víti Marčíka, jsme totiž naplánovali ven do parku. Živé interaktivní divadlo Víti Marčíka, zachycující tři novozákonní apokryfy, znovu zaskočilo i nás, kteří Víťu již dlouho známe, natožpak ty, kteří se s ním setkali poprvé a bez jakékoli přípravy byli vtaženi do hry. Buď Bohu dík za nádherné počasí a za všechny, kteří krásnou atmosféru letošního setkání spoluvytvářeli. Dá-li Bůh, rádi bychom se sem opět vrátili příští rok 28. září k již 5. Žďárskému Bydžovu.
Štěpán Klásek
Foto: Autor
 |
 |
