(ČZ 31/2024) Městečko Hronov ve východních Čechách máme spojené se jménem Aloise Jiráska. Nejinak je to se zdejším Husovým sborem, který letos 3. srpna oslavil sto let svého otevření.
Sbor se jednak nachází v části města zvané Jiráskovo Padolí a pak byl také postaven na pozemku rolníka Jiřího Jiráska, který pozemek daroval církvi zdarma.
Čteme z Českého zápasu z roku 1923, že „náboženské obce severovýchodních Čech konají dne 11. a 12. srpna v Hronově nad Metují krajinský sjezd, spojený se slavností kladení základního kamene k Husovu sboru v Jiráskově Padolí.“ Dále se uvádí, že přívrženci CČS se sešli v jednu hodinu po poledni v ulici U nádraží a v průvodu pochodovali na místo slavnosti, kde kámen posvětil tehdejší br. biskup východočeské diecéze Gustav Procházka.
Když se po roce 3. srpna za neuvěřitelných jedenáct měsíců konalo slavnostní otevírání, čteme v Českém zápase, že „bylo počasí méně příznivé a slavnost se přesto vydařila.“ Stavbu nákladem 662 484 Kč provedl podle plánů Bohuslava Kubečky stavitel Jan Eckert. Ze státní subvence obdržela náboženská obec 312 070 Kč, ostatní bylo sehnáno na sbírkách a milodarech.
Slavnost se konala nejen za přítomnosti biskupa východočeské diecéze, ale rovněž přicestoval patriarcha br. Karel Farský. Jak bylo uvedeno, pršelo a Český zápas popisuje, jak „nemohl Sbor dalece pojmout všech účastníků.“ Br. biskup Gustav Procházka promluvil k přítomným o „vybudování chrámů v našich srdcích“ a mluvil o důležitosti mluvit k lidu nikoli „v obřadech a zlatem rouch, ale zlatými slovy.“ Ve sboru vyzdobeném v národním duchu zazněla Smetanova Česká píseň, a jak dále čteme: „byli všichni přítomní dojati a mnohé oko zaslzelo.“ Autor článku v Českém zápase píše, že „při odpoledním koncertu v městském parku trvala výborná nálada až do večera.“
Dlouhá léta panovala v Hronově poněkud jiná nálada a nadšení bylo pryč. Vzpruhu pro zdejší husitskou obec se snažil po roce 1989 najít tehdejší královéhradecký biskup Jaromír Tuček. Našel ji v sestře farářce Olze Líbalové. Ta se snažila dát opět dohromady to, co jsme výše popsali a co bývalý režim málem srovnal se zemí. V rozhovoru pro Český zápas před dvěma lety sestra farářka říká: „Začali jsme opravovat hronovskou faru i kostel a v roce 1991 jsme se mohli do Hronova nastěhovat.“ Co se týče věřících, uvedla: „Škoda, že náš sbor není tak plný každou neděli, jako bývá třeba 24. a 25. prosince.“
To je problém nejen v Hronově a v dalších menších náboženských obcích. Přejeme do Hronova ke stoletému výročí vše dobré a ať zdejší lidé najdou cestu k pravé víře.
Mirko Radušević
Sté výročí položení základního kamene Husova sboru v Hronově
Český zápas 31/2024 z 4. 8. 2024
