Talár, respektive bohoslužebný či obřadní oděv, souvisí s bohoslužbou církve. Proto je o něm od počátku Církve československé husitské pojednáváno v bohoslužebném řádu. Bohoslužba je prostoupena znameními a symboly, a ty jsou výzvou i úkolem pro teologickou reflexi.
„Smíření je jako slavnost po delším zármutku, jako oheň v noci, jako brána ve zdi otevřená pro slunce, jako dopis po dlouhém mlčení, jako list na mrtvé větvi, jako klíč ve vězení, jako „země na obzoru“, když jsou námořníci v nebezpečí, jako cesta z nesnází, jako jaro, jako jitro, jako píseň, jako báseň, jako život, jako láska, jako Bůh sám…“
Z textu křesťanské písně
Zvláštním obrazem doby nouzového stavu jsou zavřené a prázdné kostely. Podle prof. Tomáše Halíka za tím lze spatřovat určité Boží znamení a výzvu ve smyslu možné předzvěsti budoucího stavu „vyprázdněného“ křesťanství, pokud neprojde proměnou, vedoucí od do sebe uzavřeného k novému dynamickému tvaru (T. Halík, Křesťanství v čase nemoci. Universum 2020, č. 3, s. 14).
Článek do Českého zápasu
Žalm 67 je vděčnou písní za úrodu, za plody země. „Země vydala plody, Bůh nám žehná, Bůh náš.“ V tomto žalmu je obsaženo vědomí nezbytnosti a nepostradatelnosti Božího požehnání. Je poděkováním za ně a prosbou o ně i pro budoucí čas. Boží požehnání se projevuje právě v každoroční úrodě.
Článek do Kalendáře Blahoslav 2022
Budoucnost pro nás není přístupná, ale je skrytá. Jestliže uvažujeme o budoucnosti, pak je to především záležitostí naší fantazie, představivosti, našich snů. Budoucnosti se zvláštním způsobem dotýká v náznacích naše lidská fantazie a sny. Kdo tvrdí, že jeho představy budoucnosti nejsou jen fantastickou fikcí, jeho přístup bývá falešný.
Článek do Kalendáře Blahoslav 2022
Les a příroda poskytují člověku obnovující sílu, a to jak fyzickou, duševní, tak i spirituální inspiraci. Silnou zkušeností byla pro mě ekumenická pouť do Izraele v roce 2009, kdy jsem se účastnil sázení stromů v poušti Negev. Mohl jsem přímo spatřit zázrak, kdy v pusté krajině postupně vzniká les.
