Tomáš Butta: recenze publikace Úvahy o husitství od historika Bohdana Kaňáka.
Bratr PhDr. Bohdan Kaňák, Ph.D. je svou profesí historikem a archivářem, ale i teologem a duchovním Církve československé husitské. Ve své badatelské a popularizační činnosti navazuje na rozsáhlé dílo svého otce prof. Miloslava Kaňáka – církevního historika a pedagoga tehdejší Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze. I dr. Bohdan Kaňák má obsáhlou bibliografii, jeho publikované práce se nacházejí zvláště v odborných monografiích, sbornících a časopisech, ale jeho články znají čtenáři i z církevního periodika Český zápas, ve kterém vycházejí jeho četné články s historickou tematikou již od 80. let 20. století. V letošním roce 2025 vydal publikaci věnovanou husitství.
V ucelené publikaci s názvem „Úvahy o husitství“ čerpá ze starší i novější literatury husitologů, ale zužitkovává i některé své dřívější statě a články, které však upravil a doplnil se zřetelem k současnému stavu odborného bádání.
V motivačním úvodu dr. Kaňák přibližuje svůj záměr, objasňuje charakteristiku své publikace a podává stručný přehled fází husitství 15. století. V představeném časovém rozpětí se pohybuje jeho historické a teologické uvažování o husitství. Postupuje od přípravné fáze ve 14. století ke klíčové postavě kněze a reformátora Mistra Jana Husa, pokračuje fází od roku 1419, kdy reformní náboženské úsilí přerůstá v dramatické revoluční události a ideové a mocenské střetávání. Další druhá fáze probíhá po smrti Jana Žižky. Ve třetí fázi po porážce 3. křížové výpravy mocensky dominují radikální bratrstva ve spojení s pražským svazem. Ve čtvrté fázi od roku 1434, kdy byli poraženi radikálové, se stává vítězem umírněné hnutí s pražským centrem, které uzavírá příměří s římskokatolickou stranou na základě kompaktát roku 1436. Tato porevoluční fáze zahrnuje i působení Jana Rokycany a krále Jiřího z Poděbrad (s. 11-14). Z výběru postav je patrný Kaňákův zájem o radikály, nejen o „střední proud husitství“ – tzv. umírněné utrakvisty.
Jednotlivé úvahy mají podobnou strukturu a shodný postup. Nejprve jsou uváděny citace z Bible a z dobových pramenů – traktátů, kázání, univerzitních projevů, kronik. Následuje vlastní pojednání a v závěru je odkaz na doporučenou literaturu, doplňující a rozšiřující uváděné poznatky o jednotlivých postavách, husitských směrech, důležitých událostech a o uvažovaných tématech.
Náboženskými a teologickými tématy, kterými se dr. Kaňák podrobněji zabývá, jsou zvláště Antikrist jako protipól pokorného Ježíše Krista (Matěj z Janova), Boží zákon (Jan Viklef, Jan Hus), církev (Jan Hus), eucharistie a přijímání podobojí (Matěj z Janova, Jan Hus, Jakoubek ze Stříbra), evangelium pro chudé (Jan Želivský), eschatologie a chiliasmus (táboři), obrana a vedení války (Jan Žižka), Písmo a tradice (Mikuláš z Pelhřimova, Jan Rokycana). Jednotlivá témata jsou reflektována s hlubokým odborným vhledem autora do středověkého myšlení a filozofie. Podle Kaňáka není husitství minulostí, ale trvale vyplňuje „hraniční pásmo“ mezi protestantismem a katolicismem (s. 14-15).
Závěrečná kapitola je věnována opět Janu Husovi, respektive jeho „druhému životu“, jak se jeho obraz tradoval v utrakvismu a reformačním pojetí. Reformační ideál zobrazoval Husa jako dobrého kněze, který obětavě vede Božím slovem své farníky ke spáse. Hus jako kazatel, vysluhovatel svátosti večeře Páně a pastýř tak představuje model husitského kněžství (s. 189-190).
Publikace, kterou lze vřele doporučit, byla vydána Církví československou husitskou v rámci vzdělávací literatury. Jejím odborným lektorem byl dr. Jaroslav Hrdlička. Děkuji tímto autorovi bratru dr. Bohdanu Kaňákovi, že tímto cenným a hodnotným způsobem přispěl k loňskému Žižkovu 600. výročí a letošnímu 610. Husovu výročí a věřím, že tato jeho přehledná, podnětná a obohacující publikace se dostane k širokému spektru čtenářů, jak mezi duchovní a členy naší církve, tak i k dalším zájemcům o poznávání důležitého období našich i evropských dějin.
Tomáš Butta
