Pozdrav na koncertě k Roku české hudby konaném 8. června 2024 v Husově sboru v Praze 6-Dejvicích.
Vážené dámy, vážení pánové, vážení hudebníci, zpěváci, sestry a bratři!
Na úvod svého pozdravu přečtu verše ze žalmu 100: „Hlahol Hospodinu, celá země! Radostně služ Hospodinu! Vstupte do jeho bran s díkůvzdáním, do nádvoří jeho s chvalozpěvem“ (Ž 100,2-4). V Bibli, zvláště v knize Žalmů, se pro zpěv užívají různé výrazy jako chvála, díkůvzdání, velebení, zvučení, jásot, plesání, oslava a hlahol. Jistě tento slovansky znějící výraz „hlahol“ byl inspirací pro název pěveckého spolku Hlahol v Praze z doby národního obrození. V tomto sboru zpívala i moje babička a jako dítě mě brala na zkoušky a já jsem sledoval s obdivem pana dirigenta a sbormistra Zdeňka Tomáše.
Vážíme si toho, že naše Církev československá husitská navázala spolupráci s Unií českých pěveckých sborů a k letošnímu Roku české hudby jsme podepsali memorandum. Tyto pěvecké sbory mají návaznost na dobu vlasteneckého uvědomění a rozvíjení českého zpěvu a kultury v čase národního obrození. Ke zpěvu a hudbě mají křesťanské církve blízko obecně. Naše církev má blízko právě k českému zpěvu a hudbě pro svoji ideovou návaznost na českou reformaci, kdy se výrazným způsobem rozvíjel duchovní zpěv v českém jazyce. Tyto snahy spatřujeme už u Mistra Jana Husa. Česká hudba, v díle skladatelů i podání hudebníků a zpěváků, vyjadřuje hlubokou lásku k vlasti, národu, zemi, ale i víru v dobro. U Jana Amose Komenského, který také pěstoval a rozvíjel zpěv, se láska k vlasti a víra v dobro a úcta k Bohu propojují.
Rok české hudby je velkým svátkem zpěvu a hudebního života a dnes můžeme v Praze přivítat pěvecké soubory z celé země. Chtěl bych poděkovat všem organizátorům, jmenovitě panu předsedovi Mgr. Jaroslavovi Vávrovi, podporovatelům, sbormistrům, zpěvákům a hudebníkům, děkuji i zdejší náboženské obci. Děkuji všem, jejichž přičiněním a pílí se můžeme těšit z daru hudby.