Slovo na konferenci věnované spisu Labyrint světa a ráj srdce J. A. Komenského v prosinci 2023.
Vážení účastníci konference, dámy a pánové,
děkuji za pozvání i za možnost vás pozdravit a oslovit.
Komenského spis Labyrint světa a ráj srdce, kterému je věnována tato konference, nás stále oslovuje a inspiruje mnohé. Dokladem toho jsou již vytvořená a stále nově vznikající umělecká díla. V poslední době jsem se mohl zúčastnit několika takových kulturních akcí, vztahujících se ke Komenského Labyrintu. V roce 2021 bylo provedeno scénické oratorium Labyrint od Jarmily Bekové ve Smetanově síni Obecního domu. V rámci Červené středy v roce 2021 zaznělo při benefičním koncertu hudební dílo Petra Ebena Labyrint s přednesem Viktora Preisse v sále budovy Akademie múzických umění v Praze. V letošním roce se uskutečnila dne 15. 11. premiéra pořadu Labyrint v podání Alfréda Strejčka a Štěpána Raka v Prosečnici. Zúčastnil jsem se dne 30. 11. 2023 uvedení audioknihy Putování Labyrintem světa od Michala Vaněčka. Měl jsem též možnost shlédnout 6. 12. 2023 operu Komenský od Jana Jiráska v divadle Metropol v Českých Budějovicích. Připravují se i další pořady, jako například oratorium od Richarda Pachmana.
Z toho je zřejmé, že Labyrint stále nabízí velkou inspiraci a podněcuje uměleckou tvorbu a jeho obsah je v nových společenských kontextech nově vnímán i aktualizován.
Komenského Labyrint je nejen mocným zdrojem umělecké a myšlenkové inspirace, ale obsahuje především hlubokou náboženskou skutečnost. Spirituálně-náboženská povaha tohoto díla vychází z biblických pramenů, kterými je jednak pesimisticky laděná starozákonní kniha Kazatel, ale pak je to i novozákonní podobenství o marnotratném synu s motivem návratu do domova (L 15,11-24). Přelomovým okamžikem je zaslechnutí opakujícího se oslovení shůry „navrať se“ (J. A. Komenský, Labyrint světa ráj srdce. Praha 1970, s. 154). Na toto podobenství odkazuje i přivítání, přijetí a přívětivé objetí syna vracejícího se ze světa (Labyrint, s. 156, srov. L 15,20).
Spis Labyrint je také zdrojem poznání toho, jak chápal Komenský teologii, kazatelskou a pastýřskou službu, které se sám věnoval. V 18. kapitole se vyjadřuje velmi kriticky o teologických sporech a hádkách (Labyrint, 1970, s. 96) i o bezobsažných kázáních (Labyrint, 1970, s. 89). Kritickému pohledu jsou vystaveni teologové, duchovní a kazatelé také i v 50. kapitole (Labyrint, s. 192). Ale současně zde Komenský podává obraz ideálního duchovního správce a kazatele. Některé jeho důrazy se vyskytují i v Obecné poradě, kde pojednává o významu kázání a kazatelů pro nápravu církve a náboženství. Kazatel je pro Komenského „Boží posel“ – legát, vyslanec (Labyrint, s. 192; Obecná porada III., s. 391). Služebníci církve mají být oproštěni od světských záležitostí a mají se věnovat nebeským – duchovním (Labyrint, s. 192; Obecná porada III., s. 388). Kněží a kazatelé učí, i když mlčí (Labyrint, s. 191; Obecná porada III., s. 398). Zde je zřejmý Komenského pedagogický důraz, že učitelé učí příkladem vlastního života. Četba a promýšlení Labyrintu světa a ráje srdce je i v dnešní době velkým obohacením.
Přeji mnoho zdaru této konferenci, vaší badatelské činnosti a společné odborné práci.