Kázání k výročí narození prezidenta T. G. Masaryka v březnu 2024.
Sestry a bratři,
výročí narození Tomáše G. Masaryka – našeho prvního prezidenta a výrazné osobnosti našich novodobých dějin je příležitostí k zamyšlení o vládcích a vládě na základě svědectví Bible.
V naší dlouhodobé státní historii sahající až k Přemyslovcům máme bohaté a pestré zkušenosti s knížaty, králi, císaři, prezidenty, předsedy vlád a dalšími. Stejně tak i v dějinách světa až do současnosti se zapsali a zapisují někteří vládci a představitelé režimů do velké knihy historie lidstva někdy kladnějším nebo jindy naopak neblahým způsobem. Vládci s lidskými rysy, kteří mají na zřeteli obecné dobro, posouvají svět a dějiny směrem k jejich určení a naplnění. Totalitní vládci vrhají svět zpět a vzdalují ho od Božích záměrů, které jsou, aby svět byl místem šťastného života ve vzájemném souladu a pokoji a nikoli místem strachu, nenávisti, ničení a smrti. Vždyť není snad zdeformované lidství vidět více než na diktátorech, kteří pozbyli lidských rysů. Buditelé a představitelé našeho národního obrození chápali dějiny tak, že směřují k lidskosti, humanitě. Jako křesťané uprostřed každé doby máme žít zřetelnou nadějí, že dějiny budou završeny vládou Ježíše Krista, vládou Beránka, plného pravé lidskosti. Touto nadějí je neseno i známé Masarykovo heslo „Ježíš, ne Caesar“.
Každý, kdo se stává vládcem, který rozhoduje o druhých, kdo zastává vůdčí postavení ve státě, ve společnosti, potřebuje k tomu určité vybavení. V Bibli, v knize Přísloví je vládcovská úloha těsně spjata s moudrostí: „Skrze mne kralují králové a vydávají spravedlivá nařízení vládci“ (Př 8,15). V knize Přísloví nacházíme nejen v této 8. kapitole, ale i na dalších místech výroky o králích, knížatech a urozených lidech. Podkladem byly zřejmě zkušenosti z dějin izraelského a judského království. Ale stejně tak zkušenost lidí s vládou a vladaři ve starověku v obecné rovině. Podle biblické víry král není neomezený pán, ale nad ním je Král Hospodin, kterému se každý vládce bude zodpovídat. Zřejmě nejproslulejší král je Šalomoun, který miloval moudrost. Tato moudrost je spojená úzce se spravedlností, a proto byl vyvýšen jeho trůn nad trůny ostatních vladařů, izraelských i neizraelských (1Kr 3,16-28). Jemu je připisována i kniha Přísloví. I Masaryk miloval moudrost. Byl svým zaměřením filozof, než se stal politikem a státníkem. Filosofia – je doslova láska k moudrosti. I když mezi starověkým králem Šalomounem a prezidentem novodobého demokratického státu Masarykem je rozdíl, přesto oba spojuje právě láska k moudrosti. Věhlas Šalomouna a obdiv vůči němu byl v jeho době veliký, stejně tak úcta k Masarykovi v době první republiky byla bezmezná, přesto oba byli jen lidé. Normou všech králů a vládců všech dob je Ježíš. On je vtělenou a ztělesněnou Boží moudrostí (Ko 2,3).
Ale i lidský vládce má nést jasné znaky a viditelné stopy této moudrosti, o níž se hovoří v knize Přísloví. Jaké to jsou? V 8. kapitole ve verších 13. a 14. jsou uvedeny nejprve čtyři skutečnosti, které zcela odporují moudrosti vládce, a pak čtyři skutečnosti, kterými se naopak moudrý vládce projevuje. „… nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa. U mne je rada i pohotová pomoc, jsem rozumnost, u mne je bohatýrská síla“ (Př 8,13-14).
Povýšenost a pýcha znamenají nadřazené jednání a smýšlení. Moudrý člověk je pokorný a smýšlí o sobě střízlivě, neboť ví, že každé povýšení a vyšší postavení může znamenat vzápětí ponížení a zbavení společenského významu. Zlá cesta znamená snahu dosáhnout svých úmyslů všemi možnými způsoby. „Proradná ústa“ jsou čtvrtou skutečností a znakem toho, že člověk nejedná moudře. V Bibli kralické je výraz „převrácená“ ústa. Politika záleží na schopnosti mluvit – vysvětlovat, diskutovat, argumentovat, přesvědčovat. Převrácená ústa neříkají pravdu, ale pravý opak. Nebo politik říká to, co lidé chtějí slyšet. Za slovy není žádný osobní názor, který si člověk utvořil a stojí si za ním, který by byl propojen s morální odpovědností, na kterou právě Masaryk kladl důraz, a ne na úspěch za každou cenu, které člověku získají vzletná, ale prázdná či dokonce falešná slova a řeči.
Podívejme se na čtyři kladné znaky, kdy člověk s politickou mocí a odpovědností jedná moudře. Na prvním místě je uvedena rada. Člověk, který rozhoduje, potřebuje poradit. Politici mají své poradce, kteří jsou odborníky na určité oblasti: Politik nemůže být odborníkem na všechno. V knize Přísloví v 11. kapitole je řečeno: „V množství rádců je záchrana“. (Př 11,14). Tím je míněno, že čím je pohledů a názorů více, je pravděpodobnější, že i některý pohled a rada bude dobrá. Myslí se tím nezúžený pohled, ale naopak široké názorové spektrum, ze kterého lze zvolit nějaké vhodné řešení.
Jako druhá je uvedena pohotová pomoc, v Bibli kralické „šťastný prospěch“. Kdo je v čele státu, organizací, společnosti, má být tím, kdo pomáhá, kdo přináší druhým prospěch, nejen chvilkový, ale trvalejší. Kdo nepomáhá jen sobě ke zlepšení svého postavení a zvýšení hodnoty svého majetku. Rozumnost je schopnost čelit různým emocím a vášním, pod jejichž tlakem se nedá dobře rozhodovat. Jako čtvrtá skutečnost, vyplývající z moudrosti, je síla. Není tím myšlena síla ve smyslu bezohledných mocenských prostředků a praktik, ale naopak váha morální osobnosti člověka. Na takovou sílu v politice Masaryk sázel a takový příklad se i sám svými postoji a jednáním snažil dávat. Současně jeho názorem bylo, že proti zlu je potřeba se postavit i silou. Ale jako křesťané nemůžeme nikdy zapomínat, že zlo můžeme v posledu překonat a přemoci jen dobrem (Ř 12,21).
Sestry a bratři, v knize Přísloví je skrze zosobněnou moudrost vysloveno velké zaslíbení a povzbuzení: „Já miluji ty, kdo milují mne. A kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne“ (Př 8,17).
Moudrost potřebují politici, kteří jsou vystaveni nástrahám, tlakům od nepřátel i od vlastních. Mají se rozhodovat moudře k prospěchu naší vlasti i lidstva, žijícího v tomto složitém, měnícím se a propojeném světě. Ale tuto moudrost potřebuje každý z nás, neboť každý z nás neseme svým jednáním díl odpovědnosti za podobu, atmosféru a prostředí naší země. Tuto moudrost máme jako křesťané hledat a poznávat v Ježíši Kristu a z něho máme čerpat světlo pro naše každodenní zápasy i složité situace. Na cestě hledání věčné Boží moudrosti nám může být průvodcem pro dobrou orientaci i Tomáš G. Masaryk – filozof lidskosti a náš novodobý státník.
Bože, dávej moudrost všem, kterým je svěřena vláda našich věcí, a ukazuj nám v Kristu cestu ke tvému nekonečnému království. Amen.