Rodiště významné osobnosti má zvláštní přitažlivost. Pokud ovšem není zapomenuto a přejdeme kolem něho bez povšimnutí.
Když takové místo známe a navštívíme, pak můžeme poznávat místo, kde se význačný člověk narodil, a které ho určitým způsobem ovlivňovalo.
Můžeme zakoušet atmosféru krajiny a pobývat v místech, kde významná osobnost prožívala své zcela obyčejné dětství a svůj každodenní život.
Chceme-li poznat rodiště Mistra Jana Husa, musíme zajet do jižních Čech, v případě Jana Amose Komenského na Moravu do Uherského Brodu. Rodištěm Karla Farského je Škodějov v Podkrkonoší – obec na cestě ze Semil do Vysokého nad Jizerou, kde se nám naskýtá pohled na vrcholky krkonošských hor.
Právě v místech, kde se nyní nacházíme, stávala jeho rodná chalupa – prostá roubená stavba. Z ní se dochovaly do současnosti jen kamenné zbytky základů. Jak tato chalupa vypadala, se dovídáme jen z obrazů umělců Jaroslava Skrbka a Josefa Vladimíra Kačírka, případně z dobových fotografií. Chalupa patřila otci Karla Farského – Františkovi – a po jeho smrti přešla do vlastnictví jeho matky – Johany, roz. Bochové. Naposledy žil v této chalupě František, nejmladší ze tří bratrů. Nejstarší bratr Josef si vedle chalupy vystavěl dům – vilku, kam přijížděl z Prahy a trávil zde čas dovolené se svojí manželkou Annou. V této vilce umístil Josef nábytek svého strýce vyšehradského kanovníka Josefa Farského a po smrti bratra dr. Karla Farského také jeho nábytek. Později byl nábytek převezen do sboru ve Vysokém nad Jizerou. Josef Farský, který zemřel v roce 1951, předal také církvi písemné památky dr. Karla Farského, svého bratra. Nejmladší ze tří bratrů František bydlel v chalupě, ale o hospodářství příliš nedbal, a tak chalupa chátrala, začala se rozpadávat a stávala se neobyvatelnou.
Když Karel Farský žil a současníci se s ním mohli setkávat, bylo toto místo rodinnou záležitostí, kam Farský příležitostně přijížděl i jako patriarcha a pomáhal s pracemi v hospodářství. Traduje se, že přijel do Škodějova jednou významný veřejný představitel a ptal se muže pracujícího na poli: „Hledám patriarchu Církve československé. Nevíte, kde bych ho tady mohl najít?“ Muž na poli mu odpověděl: „To jsem já.“
Čím více se však doba vzdalovala od života Farského, který byl navíc předčasně uzavřen, tím více v církvi rostla potřeba si ho viditelným způsobem připomínat sochami i pamětními deskami v místech, s nimiž byl spojen. Pochopitelně se projevil i zvláštní zájem o jeho rodiště, které se však nacházelo v nepříliš utěšeném stavu.
Takovým impulsem se stal rok 1957, kdy mělo být připomenuto 30. výročí od smrti dr. Karla Farského. Bylo to za patriarchy Františka Kováře, kdy se církev snažila odkoupit chalupu i pozemky, ale jednání se protahovala. Když se to nakonec podařilo, chalupa již byla natolik rozpadlá, že podle posouzení ji nešlo již opravit. Musela být stržena. Církev se však pustila do výstavby památníku ve Škodějově. Tato proměna měla dvě těžiště. Prvním bylo místo pro shromaždiště u památníku – pilon s reliéfem hlavy Farského od sochaře Josefa Kotyzy. Druhým místem byla žulová zeď s pamětní deskou od stejného umělce v místech, kde stávala Farského rodná chalupa. Její zbytky byly skryty pod plošinou a obloženou kameny. Vysazeny byly břízy v okolí památníku do tvaru kalicha a jeřáby kolem příchozí cesty od silnice. Slavnostní otevření památníku se konalo za účasti patriarchy Františka Kováře v červnu v roce 1957. Od té doby se stal Škodějov místem náboženských poutí naší církve s každoroční bohoslužbou a připomenutím osobnosti dr. Karla Farského, který se významnou měrou podílel na vzniku, rozvoji a životě Církve československé husitské. Tuto tradici se podařilo udržet i v čase nepřízně vůči církvím, zřejmě i pro odlehlost a nenápadnost místa.
Výročí Farského v roce 2017 a 100. výročí CČSH v loňském roce se stalo opět pobídkou pro obnovu a nové pojetí místa, které je spjato s naším prvním patriarchou.
Rodná chalupa, ale i přistavěný dům bratrem Josefem zmizely, ale co zde zůstává, je příroda. Jestliže se při obnově rodiště v roce 1957 zdůrazňovala monumentalita památníku, pak naším zacílením a zaměřením „změny“ tohoto místa bylo znovu navrátit toto místo do stavu přirozeného prostředí přírody. Karel Farský měl vztah k přírodě od dětství, příroda ho zde obklopovala, pozoroval přírodu, vysazoval zde stromy, procházel zde různými místy, která si oblíbil. Proto jsme pojali obnovu jeho rodiště ne staticky, ale jako cestu, jako turistické cesty. Ale nejsou to běžné turistické cesty, jsou to cesty, které se prolínají s životní cestou Farského v prvním okruhu, dějinnou cestou našeho národa v druhém okruhu i s dějinami přírody, kde je jiný čas než náš a kde se nás dotýká Boží věčnost, neboť příroda je podobenstvím věčného Božího království.
Přesto z obnovy rodiště z roku 1957 zůstaly památník s reliéfem Farského a také pamětní deska s tím, že základy chalupy nejsou zakryty, ale naopak byly odkryty původní kameny. Tuto desku můžeme dnes znovu odhalit.
Při této příležitosti bych chtěl ještě připomenout trojí odkaz dr. Karla Farského. Prvním je liturgie, druhým již zmíněný vztah k přírodě a třetí – vyučování mladé generace. Farský předal nám – své církvi liturgii, abychom rozvíjeli tento jeho bohoslužebný odkaz a těšili se ze zpřítomnění a přítomnosti Ježíše Krista v církvi v každé době a čase. Dalším z odkazů jeho myšlení a životního příkladu je vztah k přírodě jako podivuhodnému Božímu stvoření. A to třetí je výchova a vyučování mladé generace a její vedení k duchovním tradicím a hodnotám v naší zemi, neboť Farský byl skvělý učitel, který rozuměl mladé generaci. Všechny tři odkazy Farského se promítají do záměru a pojetí obnovy jeho rodiště, které má sloužit církvi, veřejnosti, včetně dětí a pestrému životu přírody.
Červen 2021