Slovo bratra patriarchy k 100. výročí Husova sboru v Českých Budějovicích v září 2024.
Vážený bratře biskupe Lukáši, milé sestry a milí bratři, vážení hosté, zdravím vás při této slavnosti 100. výročí otevření tohoto Husova sboru Církve československé husitské v Českých Budějovicích.
Tehdejší otevření tohoto kostela na svátek svatého Václava dokládá, že naše církev se přihlašovala k nejstarší tradici Českého státu a počátků křesťanství v Čechách. Sochař František Bílek – autor zdejší pozoruhodné výzdoby interiéru – zpodobňoval jak Mistra Jana Husa, tak i knížete Václava.
O Václavovi se dovídáme ze starobylých legend. Legenda o něm hovoří tak, že i když nastoupil na knížecí stolec jako velmi mladý, „byl věrný a moudrý a v řeči pravdivý a na soudu spravedlivý“ (Nejstarší legendy přemyslovských Čech, 1969, s. 30). Tyto vlastnosti – věrnost, moudrost, pravdivost a spravedlivé posuzování jsou tak vtisknuty jako důležité hodnoty naší státnosti. Jsou normou a zrcadlem pro ty, kteří stáli, stojí a budou stát v čele naší vlasti a státu.
Tento den je spojen s modlitbami za naši vlast, za naši zemi, která je součástí dramatických dějin Evropy i celého světa. Naše církev se chápala od počátku tak, že je vyslána s evangeliem právě k lidem tohoto národa. Mnozí v průběhu uplynulých desetiletí prokázali svůj vztah k vlasti i svými oběťmi, jak duchovní, tak laici. Posilování zdravého vlastenectví bez předsudků a nenávisti je proto úkolem pro naši církev i v současnosti.
Děkujeme dnes Bohu, Pánu dějin, za tento důstojný a přívětivý Husův sbor. Kníže Václav podporoval stavbu křesťanských kostelů na našem území. Zasadil se o stavbu chrámu sv. Víta a sám položil jeho základní kámen (Nejstarší legendy přemyslovských Čech, s. 32-33). Budování kostela je jednak záležitostí zcela viditelnou – přípravy plánů, získávání prostředků, náročné práce, obětavosti mnohých, umělecké výzdoby a dotváření vnitřního prostoru. Zavazuje nás to vážit si hmotného dědictví, které jsme převzali od našich předků. Ale budování chrámu je především záležitostí duchovní. Naším úkolem je budování sboru, živého společenství víry, rozvíjení duchovního života církve. Jak je to vysloveno v listě apoštola Petra: „I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům" (1Pt 2,5).
Přeji vaší náboženské obci v hojnosti Boží přízeň i do dalšího času.
Přeji vám mnoho víry, moudrosti a vytrvalosti k budování duchovního chrámu ke slávě Páně.