Kázání bratra patriarchy k začátku postní doby v březnu 2026.
Sestry a bratři,
na začátku postního času čteme dva biblické texty – jeden ze Starého a druhý z Nového zákona. První je o neposlušnosti Adama a druhý o poslušnosti Krista. Čtení z listu apoštola Pavla z 5. kapitoly propojuje obojí čtení z knihy Genesis a z Matoušova evangelia. „Jako se neslušností jednoho člověka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými“ (Ř 5,19). Jestliže v prvním příběhu o Adamovi se nám zcela názorně vyjevuje, co je neposlušnost, tak v příběhu o pokušení Božího Syna na poušti můžeme rozpoznat, v čem spočívá pravá poslušnost.
Jako každé slovo či výraz může v nás i „poslušnost“ vzbuzovat něco negativního. Představujeme si například „poslušné dítě“. Ale je to jen určitá představa dokonale vychovaného dítěte, které plní všechny příkazy svých rodičů. Ale děti takové úplně nejsou a projevují se jinak. Svět chtějí zkoumat samostatně a k tomuto věku patří umíněnost a neposednost. Když se řekne „být poslušný“ v případě dospělého, tak to může znamenat nikomu a ničemu se nevzpírat, nemít raději žádný svůj názor a naprosto podléhat autoritě, a nechat se jí ovládat. Občanská neposlušnost v čase totalitních režimů může mít blíž ke spravedlnosti, než loajálnost vůči všem a všemu. Jak tedy chápat poslušnost, o které se hovoří v Bibli?
Ve slově poslušnost jsou obsaženy a ukryty tři výrazy jako slyšet, naslouchat a uposlechnout. Tato poslušnost se vztahuje k samotnému Bohu. Biblický Bůh je tím, který mluví (Iz 40,5; Žd 1,1-2). Mluví k člověku nejrůznějšími způsoby – skrze posvátné texty, skrze přírodu, skrze druhé lidi, skrze svědomí.
Slyšet Boží hlas není tak jednoduché, vnitřně ho rozpoznat, vnímat, že to je skutečně oslovení Boží, a ne hlas někoho jiného, kdo se snaží člověka odvést a odlákat od skutečného dobra a nabízí mu domnělé, zdánlivé a klamné dobro. Ten Zlý je v tom mistr a dokáže obrátit vše v pravý opak. A Adam se nechal nachytat. V příběhu zkoušení Ježíše si půjčuje Pokušitel Boží slova, výroky a posvátného Zákona a Žalmů. Slyšet a rozpoznat Boží hlas je tím prvním předpokladem správné poslušnosti. Tím druhým krokem je naslouchání, které má být stálé, trvalé. Adam chvíli naslouchal Bohu, ale pak již naslouchal hlasům jiným. Naproti tomu Ježíš měl slovo Otcova stále v srdci.
Tím třetím krokem k pravé poslušnosti je Božího hlasu se držet (Ž 119,57). Ježíš se Božího hlasu držel a tak překonal všechny nástrahy Pokušitele. Kristova poslušnost je věrnost Bohu v každé situaci. Skrze Adama na nás lpí neposlušnost, skrze Ježíše Krista máme možnost dosáhnout pravé poslušnosti. Skrze Adama jsme hříšníky, skrze Ježíše Krista se stáváme spravedlivými, jak to vyslovil a napsal ve svém dopisu apoštol Pavel v 5. kapitole. Žijeme tak ve stálém napětí a duchovním zápase. Někdy se podobáme více Adamovi, někdy i trochu Ježíšovi. Jako hříšníci poznamenáni Adamovou neposlušností toužíme po Kristově spravedlnosti, kterou nám znovu získal svojí naprostou poslušností a oddaností Bohu. Jek to vyjádřil apoštol Pavel: „poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými“.
Jedním z témat postní doby je odpuštění hříchů. Bylo to obsahem kázání ke katechumenům i k obci věřících v době církevních otců. Církevní otec Augustin ve svých postních promluvách hovořil o trojí cestě k odpuštění hříchů. Tou první je křest, druhou modlitba a třetí pokání. Křtem dochází k odpuštění hříchů. Vše, čím se člověk provinil vůči Bohu, se smazává. Ale i pokřtěný věřící denně selhává a proviňuje se. Proto se v modlitbě Páně stále modlíme: „Odpusť nám naše viny“. Třetí cestou je pokání jako návrat k Bohu (srov. Augustin, Postní promluvy, s. 162).
Sestry a bratři, ať dokážeme rozpoznávat uprostřed všech hlasů Boží hlas, vytrvale jeho slovu nasloucháme a po příkladu Krista a v síle jeho Ducha se ho držíme v životních situacích, kterými procházíme. Ať je postní čas požehnaný pro všechny katechumeny, připravující se na svátost křtu, a pro nás věřící ať je příležitostí ke znovu přiblížení se k Bohu modlitbou a proměnou srdce. Kéž nám k tomu Kristus dopřává svou milost. Amen.