Zachariášova píseň o Božím navštívení a příchodu Krista - kázání na 4. adventní neděli.
Kněz Zachariáš – otec Jana Křtitele – jistě dobře znal Písmo, zvláště žalmy a prorocké texty. Žalmy byly součástí bohoslužby starozákonního lidu, na které se on jako kněz podílel. Se svým lidem sdílel i naději na příchod nového krále z rodu Davidova a celkovou proměnu poměrů jako nového věku světla a pokoje. Právě žalmy a prorocké texty jsou zřetelně na pozadí jeho chvalozpěvu v 1. kapitole Lukášova evangelia.
Po odmlčení se, zaraženosti a ztrátě řeči (L 1,21-22) náhle vytryskla ze Zachariášova srdce i úst velkolepá píseň. Jejím zdrojem je Duch svatý, nikoli jen lidská fantazie a tvořivost. Je to v pravém slova smyslu „duchovní píseň“, neboť jejím zdrojem je Boží Duch (L 1,67). Kde se v církvi vděčně a radostně ze srdce zpívá, kde je věřícími chválen Bůh, tam v ní působí Duch svatý (Ef 5,19).
Zachariášův chvalozpěv má dvě části, první je projevem chvály (L 1,68-75) a druhá je prorockým slovem (L 1,76-79). V první části zaznívá chvála za to, že Bůh navštívil svůj lid, a druhá část se týká úlohy Jana Křtitele. Ve své písni Zachariáš zpívá nejprve o tom, že Bůh naplňuje v konkrétním čase a ve zvláštní chvíli svá dávná proroctví a zaslíbení, která dal v průběhu dějin svému lidu Izraeli. Druhá část písně je věnována Janu Křtiteli jako Božímu proroku, který předchází Ježíše Krista a připravuje mu cestu.
Zachariášův zpěv začíná žehnáním, dobrořečením, chválou (L 1,68). Podobnou chválu nacházíme například v Žalmu 41.: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků na věky“ (Ž 41,14). Toto požehnání a chvála vzdávaná Bohu se vyskytuje i na jiných místech v žalmech (Ž 72,18; Ž 89,53; Ž 106,48), ale i v dalších biblických knihách (Gn 24,27; Ex 18,10; 1 Pa 29,10; 2 Pa 2,11; 2 K 1,3; Ef 1,3). Vyjadřuje se tím velký projev vděčnosti vůči Bohu. Důvod Zachariášovy vděčnosti a radosti je Hospodinovo navštívení lidu a příchod Ježíše Krista do lidských dějin, toho, který přichází z nebes do tohoto světa, z věčnosti do tohoto času.
V Českém ekumenickém překladu Bible je řečeno: „vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida“ (1 L 1,69). V Bibli kralické je: „vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida“ (srov. Ž 18,3; Ž 132,17). Roh nám připomíná hudební nástroj. V adventní písni „Prolomte se nebesa“ se zpívá: „Zatrub rohy, Sione, v uši lidu mdlého“ (Zpěvník CČSH, č. 208, 3. sloka). Příchod Krista je oznamován hlasitým troubením a silným zvukem na hudební nástroje, neboť se jedná o velmi významnou událost, která nemá být promeškána. Roh je také nádobkou na olej (1 Sa 16,1.13). Pomazání olejem z rohu může vyjadřovat Ježíšovo mesiášské pomazání a poslání (Iz 61,1; L 4,18). Roh je též obrazem moci a síly. Je tím vystiženo, že se Kristovo království rozšíří a bude mít vliv a moc.
Skutečnost, že se v Zachariášově chvalozpěvu nejedná o politické pojetí Davidova království, ale o duchovní charakter Boží vlády, je zřejmá i z toho, že je připomenuta smlouva s Abrahamem (L 1,73). Abraham je podle apoštola Pavla praotcem všech věřících (Ga 3,6-18). Zachariášův chvalozpěv je zpěvem a modlitbou křesťanů (Benedictus). I my jsme součástí lidu víry, na který se vztahují Boží zaslíbení i jejich naplnění v dějinách spásy.
Součástí chvalozpěvu je i zpěv o Janu Křtiteli. Ještě jako dítě je označen „prorokem Nejvyššího“ (J 1,76), zatímco dítě Ježíš je nazýván „synem Nejvyššího“ (L 1,32).
Závěr Zachariášovy písně vyústí v prorocké zaslíbení světla a pokoje (L 1,78-79), které je častým motivem poselství biblických proroků, kterým je dodáváno povzbuzení a posila v čase tmy lidské nenávisti a nepokojů. V chvalozpěvu Zachariáše nacházíme odezvu slov Izajáše, který říká: „Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo (Iz 9,1; srov. Ž 101,10.14). O cestě pokoje, kterou máme my lidé hledat a usilovat o ni, slyšíme také u proroka Izajáše (Iz 59,8; Iz 55,12).
Píseň často dokáže vystihnout ve zkratce to, co podrobně popisují dějinné příběhy a události. Takovou písní je i Zachariášův chvalozpěv. Jsou v něm připomínány události a prorocká zaslíbení Starého zákona a obsahuje výhled k Novému zákonu, k Ježíši Kristu, ve kterém Bůh jedinečným způsobem navštěvuje svůj lid. V čase Vánoc děkujeme Bohu chvalozpěvem a písněmi za to, že přichází v Kristu mezi nás. Ať je Ježíš světlem našeho života a vede nás na cestu k hlubokému pokoji s Bohem a mezi lidmi a mezi národy.
Bože, náš štědrý a dobrý Otče, děkujeme ti za tvé dary, které od tebe můžeme přijímat. Děkujeme ti za dar nejvzácnější, za tvého Syna Ježíše Krista, který přišel mezi nás. Zpíváme vděčně a radostně ke tvé chvále s jeho matkou Marií, knězem Zachariášem, pastýři i nebeskými zástupy. Ať Kristovo světlo prozařuje naše životy a přivádí nás na cestu pokoje.