Romské písně, osobní svědectví, modlitba v romštině i příběhy sborů, které pomáhají lidem v těžkých situacích. Taková byla romská křesťanská konference v Ústí nad Labem.
Přibližně sedmdesát účastníků z různých koutů republiky i německých Drážďan se sjelo do Ústí nad Labem na konferenci pořádanou Církví adventistů sedmého dne a Pracovní skupinou pro Romy Ekumenické rady církví. Setkání spojilo věřící různých církví, které vedle společné víry spojuje také zájem o život romských komunit.
Dopolední bohoslužbu provázela hudba dvou skupin, Amen sam z Třebechovic pod Orebem a manželů Vágayových z Armády spásy v Krnově. Zpívalo se česky, slovensky i romsky, včetně olašské romštiny. Známé romské melodie s novými křesťanskými texty umožňovaly posluchačům přidat se ke zpěvu. Také úvodní modlitba a závěrečný Otčenáš zazněly v romštině.
Silným momentem byla osobní svědectví. Několik účastníků vyprávělo o cestě z těžkých životních poměrů, o závislostech i složitých rodinných vztazích. Jeden z mužů se s evangeliem setkal díky svému dealerovi, který sám zápasil s drogovou závislostí. Jiná žena hovořila o tom, jak se smířila se svou těžce nemocnou maminkou a přivedla ji k víře.
Odpolední program představil mimo jiné novou dvojjazyčnou brožuru Romane le Devleskere Teksti the o Ďiľa. Na 32 stranách nabízí základní křesťanské texty v češtině a romštině, tradiční požehnání a osmnáct písní. Může sloužit jednotlivcům i společenstvím při modlitbě a bohoslužbách. Užitečná je také pro neromské duchovní, kteří se setkávají s romskými věřícími například při křtech, svatbách nebo pohřbech.
Zástupci jednotlivých církví a organizací představili, jak jejich práce vypadá v praxi. V Mladé Boleslavi a Litomyšli se organizace Klíče a Klíčky věnuje dětem ze sociálně vyloučených lokalit. Armáda spásy v Krnově spojuje nedělní setkávání se společným vařením, jídlem a bohoslužbou. Jindy její členové pomáhají obyvatelům uklízet zanedbané sklepy bytových domů. Adventisté v Třebechovicích pořádají bohoslužby celé v romštině a také kurzy zemědělských prací.
Zkušenosti zazněly rovněž z Církve československé husitské na pražském Žižkově, kde při bohoslužbách tančí dívky v tradičních romských krojích. Do sboru díky nim přicházejí i jejich široké rodiny. Apoštolská církev představila svůj záměr vybudovat romské centrum, které by pomáhalo připravovat romské pastory. O své práci ve věznici Vinařice promluvila také katolická kaplanka Jarka Navarrová.
Napříč příspěvky se vracela otázka, jak spolu mohou žít a slavit bohoslužby Romové a neromové. Zaznělo i přesvědčení, že smíšené sbory jsou duchovně zdravé. Romská křesťanská společenství přitom nevytvářejí jen prostor pro bohoslužby. Rozvíjejí vlastní písně, pracují s romštinou a hledají způsoby, jak oslovit lidi, kteří se ocitli na okraji společnosti.
Jeden z účastníků na závěr připomněl oblíbené rčení svých ústeckých přátel: „Ústí je hustý.“ Po dni plném hudby, svědectví, rozhovorů a společné modlitby k tomu nebylo třeba mnoho dodávat. Snad jen, že tentokrát se to „hustý“ týkalo i dobré kávy a setkání lidí, které spojuje víra navzdory rozdílům v původu i církevní příslušnosti.
Redakce
Foto: Zdeněk Břeň
