Milé sestry a bratři, před nedávnou dobou jsme se v redakci se zarmoucením dozvěděli, že zemřel jeden z našich oblíbených a vážených autorů, Slavomír Pícha, syn skladatele a profesora církevního zpěvu a sakrální hudby, tvůrce hudebního doprovodu Farského liturgie, Josefa Františka Píchy.
Rádi bychom tohoto vzácného člověka, bratra Slavomíra – jehož jsme obdivovali pro škálu znalostí z nejrůznějších oborů a oblastí i pro kultivovaný čtivý psaný projev – připomněli. A to formou dopisu, jenž nám poslal jeden z jeho blízkých přátel. Možná si na některé z níže uvedených skutečností ze života Sl. Píchy vzpomenete z článku Obrázky z mého výstředního mládí uveřejněného v srpnovém čísle tohoto roku.
Děkujeme Hospodinu za bohatý život našeho bratra v Kristu.
Dobrý večer, paní redaktorko časopisu Český zápas,
nevím, je-li Vám známo, že letos v létě v srpnu ve věku 88 let v kanadské emigraci tragicky zahynul Váš častý dopisovatel pan Ing. Slavomír Pícha, CSc. (Ph.D.), syn hudebníka, religionisty a pedagoga pana Josefa Františka Píchy, který před přibližně sto lety stál spolu s Karlem Farským při zrodu Církve československé husitské.
Počátkem padesátých let byl mým spolužákem na pohořeleckém tehdejším Reálném, dnes Keplerově, gymnáziu a pak i na dejvické Vysoké škole chemicko-technologické (nyní Chemická univerzita Praha); promoval v roce 1959. Vzpomínám, že býval nadaným studentem s vynikajícími studijními výsledky. Po promoci úspěšně pracoval ve Výzkumném ústavu včelařském, kde publikoval své vědecko-výzkumné výsledky a přednášel o nových poznatcích na mnoha konferencích a kongresech v tuzemsku i v zahraničí.
Po roce 1968 se rozhodl s rodinou emigrovat nejprve do západní Evropy a později až do Kanady, odkud (ovšem až po pádu totality) několikrát navštívil Prahu, především při příležitostech absolventských setkání někdejších spolužáků ze střední i z vysoké školy. I v daleké cizině se uplatnil jako významný vědecký pracovník, publicista odborných článků a často přednášel na kanadských vysokých školách i na vědeckých konferencích po celé Severní Americe. Pozoruhodné je, že i v nové vlasti zůstal aktivním členem Církve československé husitské a přispíval svými fundovanými články z různých oborů do Vašeho církevního periodika „Český zápas“.
Byli jsme spolu v častém kontaktu e-mailem, takže vím, že se živě zajímal o dění ve své staré vlasti a že měl zásluhu i na tom, že na veleslavínském domě v ulici Na zástřelu, kde v mladém věku bydlíval se svými rodiči, byla před několika lety umístěna pamětní deska věnovaná památce jeho již zmíněného otce J. F. Píchy. V průběhu dlouhého života v zámoří Slávek bohužel přišel nejprve o svou manželku a pár let poté zemřel i jeden z jeho dvou nadějných synů; druhý syn žil v severní Evropě, takže nakonec na stáří zůstal v té daleké cizině zcela sám. Dne 16. srpna jsem od něj obdržel poslední dopis... To jsem ovšem ještě netušil, že krátce potom se tam naplní i jeho čas: teprve za několik týdnů od jeho smrti jsem se od jeho druhého syna dozvěděl, že Slávkovo mrtvé tělo se našlo na úpatí schodiště jeho tamního rodinného domu; příčinou úmrtí byl nepochybně smrtelný úraz způsobený pádem ze schodů. Našel jej tam prý jeho tamní kamarád a právní poradce.
S pozdravem Karel Voplakal
Redakce
Ilustrace: Pikist.com
Český zápas č.51 z 21. 12. 2025
