Pozdrav bratra patriarchy na pražském diecézním shromáždění v květnu 2025.
Vážený bratře biskupe Davide,
Vážené diecézní shromáždění, sestry a bratři!
Zdravím vás všechny, kteří se setkáváte v tomto památném Husovu sboru v Praze – Vinohradech.
Chtěl bych poděkovat vám duchovním a vám laikům – zástupcům náboženských obcí za to, že se věnujete poslání církve v konkrétních místech a v konkrétních úkolech. Děkuji pražské diecézi i jako celku za mnohé aktivity, které rozvíjíte. Připomínám si 600. výročí Jana Žižky v loňském roce a zvláště akci v Betlémské kapli.
Hodně se dnes mluví o lásce k lidem, méně o lásce k Bohu a nejméně o lásce k církvi. Láska k církvi znamená totiž přijmout zcela konkrétní odpovědnost za její dílo v tomto světě. Nést s ní úspěch i nezdary, posilovat se velkými vizemi a Božími zaslíbeními, ale dokázat se vyrovnávat s obtížemi, radovat i z každého drobného úspěchu. O to více se můžeme radovat z úspěchů větších, které jsou k prospěchu a užitku lidí, k posílení společenství církve a k oslavení Božího jména.
Děkuji také těm, kteří se zapojují v celocírkevních aktivitách a pracovních skupinách IX. sněmu naší církve, který byl v loňském roce zahájen. Kristova církev žije především v náboženských obcích, ale současně se propojuje v sousedství vikariátů, diecéze a celku církve. Církev není jen spolek, ale společenství, není jen lidská organizace, ale živý organismus Kristova těla a její původ je v Bohu a jeho Duchu, jak si připomínáme o Letnicích.
Ať vás Pán ve vaší službě posiluje, vede vás a žehná vám!