Převzato z Českého zápasu

Možná nějaký "uvozující text" celé sekce o tom jak se texty syndikují z ČZ?

České církve dosud věnovaly stovky milionů korun, ubytovaly tisíce uprchlíků a hlásí připravenost na případnou další vlnu. Společné ohlédnutí za dosavadní církevní pomocí ukrajinským uprchlíkům uspořádala Ekumenická rada církví (ERC) v úterý 8. listopadu 2022 v Praze. Cílem setkání byla reflexe uplynulých devíti měsíců intenzivní pomoci, vzájemná inspirace a také sdílení plánů pro nadcházející období.

V Českém zápase se tentokrát za­mýšlíme nad otázkami spravedl­nosti, solidarity a bezpečí. Tato témata docela úzce souvisejí s tím, čím se dlouhodobě zabývá farář Če­skobratrské církve evangelické Mi­kuláš Vymětal, tedy s problematikou našeho vztahu k menšinám, ať už jde o příslušnost k nějaké et­nické nebo národnostní skupině, k vyznavačům nekřesťanských ná­boženství či lidem s odlišnou sexu­ální orientací...

Možná máte, milí čtenáři, stále v živé paměti rozhovor s duchovní naší církve Olgou Líbalovou, který vyšel v červnovém čísle našeho týdeníku. Potěšily nás její upřímné a odvážné odpovědi, které rozhodně nebyly žádným klišé a které jen dokázaly, jak zajímavé osobnosti máme v našich řadách. Nyní jsme se v pokračování seriálu představujícího naše husitské duchovní dovolili obrátit na bratra Jana Krška, faráře v Lužné u Rakovníka.

Jan Amos Komenský se stal proslulým a zkušeným pedagogem, ale jako duchovní a biskup Jednoty bratrské byl také pastýřem, který se vyznačoval osobním vztahem, vnímavostí i moudrostí. Jeho konkrétní pastorační přístupy se odkrývají zvláště v dopisech, které psal různým adresátům – sborům i jednotlivcům. Takovým pastoračně nabádavým dopisem je list psaný v roce 1649 z Lešna mladému bratrskému kazateli Petru Sekuriovi, který působil v Lednici v horních Uhrách na území dnešního Slovenska poblíž moravských hranic.

Článek do Českého zápasu

I když se náš zájem v Církvi československé husitské soustřeďuje předně na dobu české reformace a osobnosti s ní spjaté, nelze ztrácet ze zřetele ani období před Janem Husem a husitstvím. Jedná se o samotné počátky formování české kultury a státního útvaru, které měly spojitost s šířením křesťanství.

Židovský filosof a rabín Shumi Berkowitz působí jako předseda Konzervativní židovské obce v Praze.

Pane rabíne, ve svých veřejných promluvách vždycky vyprávíte chasidské příběhy. Proč volíte právě tuto formu?
Výhodou chasidských příběhů je srozumitelnost. Dějová zápletka příběhu dává smysl učeným i prostým, bohatým i chudým, dospělým i dětem.

Náš domácí hospic Athelas v Písku rozšířil v polovině září nabídku svých služeb. Pacienti nyní mohou využívat i služeb ambulance paliativní medicíny. Ambulance je určena pro vážně nemocné klienty, jejichž zdravotní stav ještě nevyžaduje hospicovou péči, ale léčba je již nad rámec možností běžných lékařů.

V září opět začala, chodili jsme do ní sami i naše děti. Jsem ráda, že se s námi v tomto magazínovém čísle o své vzpomínky a pohled na školu, ale i zkušenosti z výuky náboženství podělily sestra farářka Jindřiška Buttová s kazatelkou Danou Kalivodovou z náboženské obce Praha 4 - Krč.

V letošním 20. vydání Českého zápasu jsme vás pozvali do Písku, kde na chvíli získal zdejší starý Kamenný most zbrusu novou tvář díky projektu Deka pro Athelas. Spojením čtverců, které pletli a háčkovali lidé, nejen aby ulehčili sobě v těžkých dobách covidových, ale zejména těm, kdo poslední etapu života vložili do pečujících rukou hospicu Athelas, vznikla dlouhá barevná deka.

„Mám syna sedmnáctiletého, mladíka ne špatných vloh…“, takto psal Jan Amos Komenský v dopise z Amsterodamu v roce 1664 o svém synovi Danielovi. Daniel (1646-1692) byl synem Komenského z druhého manželství s Marií Dorotou Cyrilovou, která zemřela roku 1648 v Lešně. Tehdy byly Danielovi dva roky. Měl ještě tři starší sestry. Výchova jediného syna a nejmladšího z dětí ležela Komenskému na srdci a snažil se mu poskytnout dobré vzdělání. Přál si, aby jeho syn byl duchovním, a tomu odpovídalo i zaměření a obsah jeho studia.

Z hlediska dalšího životního putování bylo období studií a kazatelské a učitelské působení Jana Amose Komenského na Moravě téměř idylické. Pro Komenského však nastalo období těžkých zkoušek. Do jeho života bolestně zasáhly události třicetileté války – zdrcující porážka stavů v bitvě na Bílé hoře v roce 1620 a následně politické a náboženské změny, kdy bylo v Českých zemích pod vládou Habsburků povoleno pouze římskokatolické vyznání.

Ani v létě se v pomoci uprchlíkům z Ukrajiny nezahálí. A my jsme moc rádi, že jsme u toho a můžeme jako Husitská diakonie přispívat na aktivity jako např. na výlety pro ukrajinské děti a jejich maminky, volnočasové aktivity, tábory a příměstské tábory nebo výuka češtiny pro malé i velké… Pokud máte zájem o příspěvek, kontaktujte nás!

Kateřina Klasnová
ředitelka Husitské diakonie

Vilém Udatný je divadelní a filmový herec, a také výborný dabér. Vystupoval a hostuje v řadě divadel. V letech 1996-2004 byl členem činohry Národního divadla Praha a během osmi sezón zde hrál ve více než dvaceti představeních, často v repertoáru shakespearovském (Mnoho povyku pro nic, Antonius a Kleopatra, Hamlet, Romeo a Julie), ale i v dílech dalších klasiků (Pašije, Marie Stuartovna, Paličova dcera, Sluha dvou pánů), stejně tak i v moderně (Rodinné sídlo, Na miskách vah, Obsluhoval jsem anglického krále).

1)     Jaká je ve Vaší diecézi aktuální strategie pro nakládání s finančními prostředky? Co je pro Vás v oblasti hospodaření největší výzvou?
Naše církev se vydala cestou k hospodářské soběstačnosti. To je cesta nezbytná a realistická, oproti pasívnímu spoléhání se na štědrou podporu státu z jeho rozpočtu, který však souvisí s konkrétní politickou i ekonomickou situací.

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše