Kázání při rozloučení s bratrem emeritním biskupem René Hradským dne 26. 4. 2024.
Gn 48,1; Ef 4,6-9
Vážená zarmoucená rodino, vážení přítomní, sestry a bratři!
Přišli jsme se dnes rozloučit s vaším drahým manželem, tatínkem, dědečkem, blízkým člověkem a s naším bratrem René Hradským.
Připomeňme si jeho životní cestu a jeho službu v církvi, přibližme si jeho osobnost, čím pro nás byl jedinečným, a přijměme posilu a naději z Božího slova.
Bratr René Hradský pocházel z Brna, kde se narodil v roce 1935. Na Brněnsku prožíval i léta druhé světové války. Jeho cesta směřovala na Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze, kde studoval od roku 1954. Po ukončení studia a složení zkoušek byl vysvěcen na kněze dne 27. června 1958. Jeho světitelem byl patriarcha dr. František Kovář. V roce 1957 se oženil s Irenou Cochlárovou. Jejich manželství bylo požehnáno třemi dětmi – Pavlem (1957), Ivanou (1960) a Bohdanem (1956). Nejprve působil jako duchovní v náboženských obcích v Praze. Od roku 1960 se stal farářem v Horních Počernicích. V letech 1978-1989 byl ředitelem a spirituálem bohoslovecké koleje v Praze – Dejvicích. V roce 1989 byl zvolen a ordinován biskupem pražské diecéze. Po předání této funkce působil v duchovní správě v Benátkách nad Jizerou až do svého odchodu do důchodu.
Máme-li hovořit o druhém člověku a přiblížit jeho rysy, tak to nebývá snadné. Proto bych chtěl nechat zaznít charakteristice bratra René Hradského z dobového svědectví.
V závěru studia v roce 1958 zřejmě některý z tehdejších učitelů Husovy fakulty vypracoval posudek, jak se to v té době dělalo. V něm je charakterizován bratr Hradský jako „přímý a otevřený, ochotný a srdečný“, jako ten, kdo se „vyznačuje opravdovou láskou k církvi“.
Myslím, že tato jeho charakteristika již jako studenta platila po celý jeho život, jak jsem i sám mohl bratra Hradského bezprostředně poznávat.
Druhé svědectví je výňatek z jeho životopisu z roku 1988, kdy hovoří sám o sobě. „Svůj život jsem spojil s Církví československou husitskou. Své životní poslání jsem nikdy neviděl ani ve shromažďování věcí, ani v komfortu, ale ve službě člověku.“ „Církev československá husitská se pro mě stala duchovním domovem, ve kterém jsem poznal celou řadu vzácných lidí.“
Vlastnosti, které byly na bratru Hradském spatřovány již od doby jeho mládí, jsou uváděny a oceňovány v Bibli. V knize Přísloví slyšíme, že ryzí člověk je v jednání přímý (Př 21,8). Apoštol Pavel chválí ochotu křesťanů (2 K 9,2 – srov. Ž 54,8) a Ježíš mluví o dobrém a upřímném srdci, ve kterém klíčí dobrá setba Božího slova a přináší tak velký užitek (L 8,15).
Osobně jsem se setkával s bratrem Hradským jako student v době, kdy vykonával úlohu ředitele a spirituála bohoslovecké koleje. Pravidelně nám každý týden v pondělí večer kázal a vedl středeční bohoslužby s námi bohoslovci v Husově sboru v Praze – Holešovicích. Svůj úkol vzhledem k mladé generaci nesl z hloubky své víry, s vytrvalostí, trpělivostí a porozuměním. Dokázal si stát za svým názorem a nepodléhal názorové poplatnosti tehdejší doby. Zažil jsem ho také jako biskupa, když jsem přišel do Prahy z východních Čech. A později jsem ho mohl také navštívit v Benátkách nad Jizerou, kde se věnoval službě faráře poté, kdy předal biskupskou funkci. Do trvalého důchodu odešel v roce 2016.
Měl však stálý zájem o dění v církvi, účastnil se pravidelně bohoslužeb a leželo mu mnohé na srdci a předkládal to pravidelně v modlitbách Bohu.
Žil pro církev a také pro svoji rodinu. Těšil se s manželkou Irenou ze sedmi vnoučat a patnácti pravnoučat. Myslel na vás. Jeho obývací pokoj je obložen fotografiemi vnoučat a pravnoučat. Poděkování patří vám nejbližším, kteří jste mu byli nablízku v posledním čase a obklopovali ho svojí láskou a modlitbami. A poděkování náleží i všem, kteří jste mu pomáhali ulehčit obtíže stáří a nemoci.
Na smutečním oznámení o odchodu vašeho drahého tatínka jste jako rodina zvolili verš z 1. knihy Mojžíšovy zvané Genesis ze 48. kapitoly.: „Hle já umírám, ale Bůh bude s vámi.“ Pronesl je již před více než 3 000 lety Jákob, jeden z biblických praotců víry, když se loučil s nejbližšími na konci svého pozemského života v Egyptě. Loučí se se svými syny a svojí početnou rodnou. Předává jim své požehnání a odkazuje hlubokou zkušenost víry a svého života.
Další část tohoto verše zní: „Bůh bude s vámi a přivede vás do země vašich otců.“ Jákob ukazuje správný směr životní cesty. Tím směrem je země Bohem zaslíbená. Směrem naší křesťanské víry je Boží království. Tímto směrem ukazoval i svým životem a službou náš bratr René Hradský.
Druhé čtení z Nového zákona je slovo apoštola Pavla: „Čemu jste se u mě naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili, to čiňte.“ I bratr René byl tím, kdo učil slovem evangelia i příkladem svého života. Apoštol Pavel podobně jako Jákob říká, že i když on odejde z toho světa, je Bůh tím, kdo zůstává. „Bůh pokoje bude s vámi.“
Bratr René odchází, ale odkaz a příklad jeho života a vytrvalé služby pro nás přetrvává. A i my můžeme přijmout ujištění o stálé Boží přítomnosti, pomoci a pokoji. Bůh pokoje, ať je s námi a zůstává!
Amen.