Velikonoční dopis bratra patriarchy - L. P. 2024.
„Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději.“ 1. list apoštola Petra 1,3
Sestry a bratři,
pozdravuji vás v čase, kdy se bezprostředně připravujeme na velikonční svátky a vstupujeme do Svatého týdne velikonočního. Budeme si zpřítomňovat biblické události dovršení Ježíšova spásného poslání ve světě a slavit jeho vzkříšení.
Apoštol Petr chválí a oslavuje Boha za to, že dal nám křesťanům „nově se narodit vzkříšením Ježíše Krista“ (1 Pt 1,3). Naše křesťanská víra se vztahuje ke vzkříšení, přesněji řečeno ke Vzkříšenému. Ježíš Kristus byl vzkříšen, slyšíme ve velikonočním evangeliu (Mk 16,6). Byl vzkříšen pro nás, aby také náš život získal hodnotu věčnosti. Vzkříšení není návrat do minulého života, ale vstup do budoucího života. Není prodloužením času tohoto života, ale přechodem do věčnosti. Víra se vztahuje k jedinečné události vzkříšení Ježíše Krista, jak je dosvědčena v Bibli (1 K 15,4). V této události víry je pak celý náš život spatřován ve zcela nové perspektivě.
Apoštol Petr však křesťanům připomíná, že víra prochází zkouškami. „I když snad máte projít zármutkem zkoušek“ (1 Pt 1,6). Neznamená to tedy nutně, že věřící musí neustále čelit nějakým zkouškám, mohou být i klidnější a radostnější období. Ale je to možnost, se kterou je třeba počítat. Tyto zkoušky na nás přicházejí proto, aby se projevila pravost víry. Víra je vztah – osobní vztah důvěry. Každý vztah prochází zkouškou a krizí, aby se ukázalo, jak je tento vztah nosný, trvalý a pevný. Lidské vztahy procházejí různými zkouškami. Stejně tak i společenství prochází krizí a zkouškami, aby se projevila jeho hodnota. Doléhají-li dnes zkoušky na všechny křesťany, na naši Církev československou husitskou, pak je to i proto, aby se ukázalo, jak to je ve skutečnosti s naší vírou. Zda je to opravdová hluboce zakotvená víra a důvěra v Boha a Ježíše Krista, nebo jen naše představa. Jestliže ve zkoušce obstojíme, pak to naši víru posílí. Ukáže se tím její ryzost a hluboký zdroj naší duchovní a životní síly.
Víra se vztahuje k tomu, co není vidět, co se nedá zachytit smyslovým poznáním. Apoštol Petr píše: „Ač jste Ježíše neviděli, milujete ho, ač ho ani nyní nevidíte, přece v něho věříte“ (1 Pt 1,8). Adresáti listu Petrova neměli tu možnost se setkat s Ježíšem, jako ji měl Petr, další apoštolové a také i apoštol Tomáš. A přesto k němu mají vztah lásky a upřímné důvěry. Víra se totiž nemůže opírat o lidi, kteří mohou selhat a třeba nás nemile překvapit, ale o samotného Ježíše. Naše láska k němu má vytrvat za všech okolností. Protože Ježíšova láska nás nikdy nezklame – prošla za nás křížovou cestou a vítězně vyšla ze tmy hrobu a je s námi. Ani my ji nemáme zklamat.
Ať světlo velikonočního rána prostupuje našimi životy! Ať Pán posiluje víru každého z nás i víru celého společenství naší církve i všech křesťanů ve všech našich zkouškách! Ať se stáváme pro druhé nositeli naděje nového života!
S přáním požehnaných Velikonoc
L. P. 2024 Tomáš Butta, bratr patriarcha