Další texty

Když hovoříme o lidech ve spojitosti s jejich vztahem k Bohu, tak jsou označováni buď jako věřící nebo jako nevěřící. Za kritérium naší náboženské víry je považováno, zda věříme v „někoho“ či „něco“, co je nad námi, nebo ničemu takovému nevěříme. Víra a její pochopení je v naší době velmi rozmanité a někdy se stává velmi obtížně rozpoznatelné, kdo je vlastně věřící a kdo věřící není. Tím skutečným kritériem křesťanství a jeho rozpoznatelným znakem v každé době je však láska.

1)     Jaká je ve Vaší diecézi aktuální strategie pro nakládání s finančními prostředky? Co je pro Vás v oblasti hospodaření největší výzvou?
Naše církev se vydala cestou k hospodářské soběstačnosti. To je cesta nezbytná a realistická, oproti pasívnímu spoléhání se na štědrou podporu státu z jeho rozpočtu, který však souvisí s konkrétní politickou i ekonomickou situací.

Ježíš mluvil překvapivě velmi často o penězích. V jeho podobenstvích a výrocích je toto téma velmi časté. Hovořil o podnikání (Mt 25,14-30), o výplatě (Mt 20,1-16), o dluzích (Mt 18,20-35), o rozhazování peněz (L 15,12-14) i o zpronevěře (L 16,1-9).

Z referátu na synodě duchovních a kazatelů pražské diecéze CČSH

Tématem mého příspěvku pro synodu pražské diecéze je pohled na situaci Církve československé husitské se zřetelem k její budoucnosti.

Rostliny jsou součástí bohatosti Božího stvoření. Podle knihy Genesis mají rostliny svůj původ ve třetím dni, či třetí epoše Božího plánu vzniku a vývoje světa. Původně holá, prázdná, pustá, nehostinná země se začala podle Božího záměru pokrývat rostoucí trávou a zaplňovat se rostlinami (Gn 1,11-12).

Náboženské a pedagogické spisy J. A. Komenského náležely k důležitým vybavením knihoven duchovních a učitelů první generace Církve československé (husitské). Výchova a vyučování mladé generace byly pochopeny jako významný a velmi podstatný úkol církve.