(ČZ 33/2024) Nedaleko hasičské záchranné stanice v Hasičské ulici v Hrabůvce se nachází nevelký Husův sbor Církve československé husitské. Poprvé byl otevřen věřícím před 90 lety dne 5. srpna v roce 1934.
Husův sbor v Hrabůvce patří mezi několik málo původních staveb jižní části Ostravy - Hrabůvky, jako jsou kostel Panny Marie královny posvátného růžence z roku 1910 či soubor domů Jubilejní kolonie. Je to tím, že Hrabůvka procházela vždy velkými změnami, a to zejména v roce 1924, kdy byla přičleněna k nově utvořenému velkoměstu Moravská Ostrava. Předtím Hrabůvka žila zemědělstvím a zde jako i jinde na Ostravsku se žilo chudě. Ostatně, jak vzpomíná jeden ze zdejších pamětníků: „Soused měl boty, tak se šly k němu půjčit na mši do kostela. Táta šil kožené krpce… Ani velcí sedláci nežili lépe, jen měli více jídla.“
Rozvoj začal s růstem významu Vítkovických železáren, kdy zde vznikla zmíněná dělnická kolonie, ale i letiště. Rozmach Hrabůvky se odrazil na občanském a společenském životě. Jeden z několika zdejších spolků – Lumír má velkou zásluhu na vzniku a budování zdejší husitské církve.
Náboženská obec byla v Hrabůvce založena již v dubnu 1921 a pro svá setkávání využívali věřící v prvních letech prostory místní obecné školy. K zajištění hudebního doprovodu církevních obřadů a kulturních akcí se začali od roku 1922 scházet uměnímilovní farníci, kteří společně secvičovali sborové zpěvy. Byli to oni, kdo dával zdejšímu husitskému sboru impuls, a v roce 1926 tito farníci založili spolek Lumír. Ten v následujících letech v Hrabůvce i mimo ni zorganizoval celou řadu kulturních přestavení.
V roce 1929 byla zakoupena parcela nacházející se na okraji obce ne-daleko okresní silnice a se stavbou především za přispění farníků se začalo v dubnu 1934. Za rekordního půl roku byla stavba dokončena a sbor byl slavnostně otevřen 5. srp-na 1934. Kostel se pro farníky stal důležitým místem náboženského, ale také rodinného, občanského a společenského života. Ve sboru se konaly bohoslužby, svatby, křtiny, pohřby, ale také koncerty a divadelní před-stavení. Ve všem hrál prim spolek Lumír.
V roce 1941 zažádali věřící o povolení rozšířit přístavbu dále do farské zahrady a zvýšit ji o patro. Do příprav však zasáhly okolnosti 2. světové války a stavba nebyla povolena. O její realizaci se farníci pokusili ještě v roce 1947, ale události února 1948 plány na výstavbu ukončily definitivně.
Pěvecko-dramatický spolek Lumír, který měl velkou zásluhu na vzniku sboru v Hrabůvce, byl bohužel díky nepochopení tehdejšího režimu v roce 1951 rozpuštěn. To se negativně podepsalo také na zdejší husitské církvi, jejíhož členstva ubývalo. Navíc se v Hrabůvce začalo opět budovat, a to sídliště. Zbourala se stará zástavba a do paneláků se nastěhovali noví lidé, kterým tradice zdejší církve ani spolek Lumír nic neříkaly.
Sbor je dodnes jako jedna z mála historických staveb svědkem bývalých časů zdejšího rozkvětu.
K dnešnímu životu Husova sboru v Hrabůvce uvádí zdejší farářka Monika Bartková: „Přes popsané pohnuté osudy však s vděčností Bohu i současným věřícím děkujeme, že je sbor stále živý. Konají se zde pravidelné bohoslužby, nedělní meditace, koncerty, zahradní slavnosti a výstavy, připraven je každoročně i bohatý program k Noci kostelů. U sboru je nádherná okrasná i užitková zahrada, na které členové rady starších a jejich blízcí pěstují ovoce, zeleninu, léčivé byliny a květiny.“
Slavnostní bohoslužba s připomínkou výročí proběhne v neděli 8. září v 15 hodin a poté jsou všichni zváni k posezení na farní zahradě.
Mirko Radušević
Český zápas 33/2024 z 18. 8. 2024