Adventní kázání bratra patriarchy v Husově sboru v Praze 10 - Vinohradech v prosinci 2024.
Sestry a bratři,
Vánoce se již blíží. Uskutečňují se různá společná předvánoční setkání, pořádají se koncerty, lidé shánějí dárky, v obchodních domech je plno, uklízí se doma a připravuje se prostředí pro sváteční chvíle nebo mnozí odjíždějí na hory.
Na čtvrtou adventní neděli připadá čtení o setkání dvou žen – Alžběty a Marie a také Mariina píseň zvaná Magnificat.
V příběhu vystupují dvě ženy. Jedna z nich je starší, kterou je Alžběta, Žila v horách blízko Jeruzaléma. Měla za muže kněze Zacharjáše a pocházela ze starobylé kněžské rodiny (L 1,36). Druhou ženou je Marie. Je to mladá dívka, která žila v galilejském městě Nazaretu, kde se dověděla od Božího posla, že se má stát matkou Spasitele a Krále králů (L 1,26-33).
Jednalo se o takovou předvánoční návštěvu. O setkání dvou žen. Ženy se běžně setkávají, aby si spolu popovídaly, aby se spolu sdílely o radosti a strasti života, aby řešily své problémy ve vztazích v rodině, v zaměstnání. Ale toto setkání Alžběty a Marie bylo přece jen jiné, než mnohá běžná setkání příbuzných, přátel či známých. Ony se setkaly, aby se sdílely o svoji zvláštní či přímo mimořádnou zkušenost víry, kterou obě tyto ženy zažívaly. Bylo to setkání vzájemného sdílení víry. Potkávají se, aby se povzbudily ve víře a ujistily se v tom, že to, co se v jejich životě zvláštního událo, má svůj zdroj v Bohu samotném (srov. Ř 1,12).
Místem setkání, kam se Marie vydala, byl dům v horách, kde bydlela Alžběta. Podle starších vykladačů se mělo jednat o Hebron, město ležící v norách, které bylo nazýváno „město Judovo“. Mělo spojitost s praotcem Abrahamem i králem Davidem. Jiná tradice hovoří o městě Ain Karim, nacházejícím se 8 km západně od Jeruzaléma. Nad domem Zacharjáše a Alžběty byl zbudován kostel a uvnitř se nachází jeskyně, o níž se traduje, že se jedná o místo, kde se narodil Jan Křtitel – měl jsem možnost toto místo navštívit. Současní vykladači Bible jsou ale opatrní v tom, aby místo setkání Alžběty a Marie přesně určovali.
Důležité však je, že právě ženy mají svůj zvláštní význam a úkol v dějinách Božího lidu a Hospodinových záměrech záchrany lidstva a světa.
Alžběta byla matkou Jana Křtitele – proroka a předchůdce Ježíše. Jan a Ježíš byli podle Nového zákona příbuzní. Jan Křtitel byl o šest měsíců starší než Ježíš. Tradičně se slavil velmi starobylý svátek narození Jana Křtitele 24. června. Ježíš se narodil o šest měsíců později. Podle tohoto výpočtu dojdeme k 25. prosinci, kdy je právě vánoční svátek narození Páně.
Vraťme se však k události setkání Alžběty a Marie – žen, které byly matky dvou biblických postav. Setkání obou žen je provázeno zvláštní radostí. Alžběta nazvala Marii „požehnanou“ a také dítě, které nosí v těle, prohlašuje za „požehnané“ (L 1,42). Marie je požehnána, protože nosí v sobě Krista, jenž je zdrojem veškerého požehnání (Ef 1,3).
Marie žije z Božího slova, kterému důvěřuje. Její mateřské poslání je mimořádné, i když současně náročné a těžké. Bůh je s ní. Ona může zakoušet jeho blízkost, milost a vyvolení být matkou nového člověka, který přichází od Boha na svět a který má v něm zvláštní úkol.
Marie zpívá biblickou píseň. Její píseň navazuje na žalmy a dokládá Boží věrnost lidu Izraele. Neboť Bůh plní své sliby a Marie má být tou, která bezprostředně svou osobou dokládá a zprostředkovává toto Boží splnění v Ježíši Kristu – v jejím dítěti, které se narodí jí a Josefovi v judském Betlémě, jak to předpověděl prorok Micheáš (Mi 5,1).
Ale Mariina píseň není jen starozákonní, ale také již výrazně novozákonní. Vždyť ohlašuje radikální proměnu způsobenou evangeliem, které její syn přináší světu. První budou poslední a poslední první (L 13,30). Ti, kteří jsou pyšní, budou pokořeni (L 18,14), mnozí obávaní vladaři ztratí svoji moc. A naopak ponížení zaujmou významná místa. Ti, kteří mají nedostatek, budou nasyceni a obohaceni, zatímco ti, kteří si zakládají jen na svém bohatství, minou se pravému smyslu života (L 6,20-21).
Mariina píseň je písní evangelia. Zvučí radostným poselstvím. A to ještě před tím, než se Ježíš narodil a než zaznělo z jeho úst.
V čase adventu myslíme na ty, kteří očekávají narození dítěte. Myslíme na rodiče, aby vytvářeli dětem zázemí vlídného domova a vedli je k dobru, k Bohu. I když je to cesta nesnadná a náročná, přesto je osvědčená a smysluplná. Ani Alžběta ani Marie to neměly ve své době a ve světě, který je obklopoval, lehké, přesto jejich setkání bylo naplněno radostnou vírou a Mariina píseň je plná živoucí naděje.
Kéž navzdory všemu, co se zlého a temného ve světě děje, mohou být naše Vánoce prostoupeny a naplněny radostnou vírou a nadějí. Děkujeme dnes za příklad biblických žen Alžběty a zvláště Marie, která zpívala s vírou, radostí a nadějí, že Bůh se k nám sklání a dává světu skrze ni o Vánocích narozeného Spasitele Ježíše Krista. Amen.