Dopis bratra patriarchy k začátku postního období - únor 2024.
„V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc. Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!" 2. list do Korintu 6,2
Sestry a bratři,
vstupujeme do postního času, který označuje apoštol Pavel jako „čas příhodný“. Je pro nás výzvou k vnitřně upřímné duchovní přípravě na Velikonoce.
Příhodný čas je takový, kdy nastává přesně ta chvíle, ten správný okamžik pro to, co je důležité, a takový čas se má využít jako zvláštní příležitost.
Půst je příhodný čas pro naslouchání dramatickému příběhu o Ježíšově cestě a dovršení jeho poslání ve světě. Je to příhodný čas pro modlitbu, pro soucit s druhými, kteří potřebují pomoc dobrým slovem i skutkem, pro zpytování svědomí a probouzení touhy po spravedlnosti, které nemůžeme dosáhnout jen vlastním usilováním o bezchybnost a dokonalost, ale můžeme ji přijmout především vírou jako dar od Krista (2 K 5,21).
Půst je časem, kdy si můžeme při naslouchání svědectví o trpícím Kristu uvědomovat vzdálenost od Boha, od Ježíše Krista, který místo úcty od lidí a oslavy ve světě zakusil hluboké ponížení a znevážení. Půst je časem, kdy si můžeme navzdory této naší odcizenosti a vzdálenosti uvědomovat i Boží zachraňující milost a přítomnost ve světě a v našich životech.
Jestliže prorok Izajáš „čas příhodný“ a „den spásy“ umísťuje do budoucnosti jako čas, na který lid teprve čeká (Iz 49,8), pak apoštol Pavel jej chápe jako to, co se již stalo v minulosti, jako událost, která nastala a která vstupuje i do naší přítomnosti. Čas postu nás tak zvláštním a jedinečným způsobem přibližuje ke Kristově spáse, která se dovršuje o Velikonocích v jeho kříži a vzkříšení.
S přáním Kristovy povzbuzující a posilující blízkosti
Tomáš Butta
patriarcha