V sobotu 9. května 2026 se v kostele Vzkříšení Páně v Terezíně konala ekumenická bohoslužba v rámci iniciativy Rok smíření, kterou předsedali Mons. Stanislav Přibyl, arcibiskup pražský a Pavel Pokorný, předseda ERC v ČR a synodní senior ČCE.
Za Církev československou husitskou se zúčastnil patriarcha Tomáš Butta, který přednesl slova z Evangelia, litoměřická farářka Libuše Mikušková a kazatelka Lenka Zítková. Ekumenickou radu církví v ČR zastupovali její předseda Pavel Pokorný a generální sekretář Marián Čop.
Na úvod zazněl historický medailonek ze studie historika doc. Jaroslava Šebka, věnovaný místu konání bohoslužby a historické souvislosti vzniku ghetta, jímž postupně prošlo na 140 tisíc Židů a úvodní modlitba, kterou přednesl Pavel Pokorný. Arcibiskup Stanislav Přibyl pak ve své promluvě připomenul potřebu společných setkání a modliteb s poukazem na příkoří z období 2. světové války a období po její skončení. Důležitá výzva zazněla na základě slov evangelia J 21, 1-19, že bez Kristové přítomnosti a Jeho požehnání je naše snažení málo účinné.
Po kázání Mons. Stanislava Přibyla následovala společná modlitba Otče náš, která zazněla česky i německy. Přítomní duchovní poté přednesli přímluvy za svornost mezi národy, za místa zasažená válkou, za smíření rozdělené společnosti skrze pokoru k Pravdě i za všechny, kdo v Terezíně trpěli. Před závěrečným chvalozpěvem Te Deum pak společně požehnali přítomným.
Setkání zdůraznilo potřebu uzdravování a scelování ran, jež obzvláště Terezín poznamenaly mimořádně dramaticky.
Přímo v terezínském ghettu zemřelo kolem 35 tisíc lidí následkem katastrofálních podmínek, psychického vypětí i brutálního zacházení nacistických dozorců. Pohnutá historie Terezína však po osvobození neskončila a pokračovala vznikem internačního tábora pro Němce, který zde existoval do roku 1948.
Iniciativa Rok smíření pokračuje i po jmenování Stanislava Přibyla pražským arcibiskupem, a to za jeho osobní účasti. Další bohoslužba smíření se uskuteční ve středu 3. června 2026 v rámci 5. ročníku studentského pochodu Postoloprty – Žatec. Připomene největší masovou vraždy civilistů v Evropě mezi koncem 2. světové války a bosenskou Srebrenicí, při níž bylo na pokyn českých vojáků zmasakrováno minimálně 763 Němců včetně několika žen a dětí, některé odhady však hovoří i o více než 2300 obětech.
Redakce
Foto: Anička Guthrie, Člověk a víra
Zdroj: CČSH, Ekumenická rada církvímv ČR a www.cirkev.cz
