×

Oznámení

There was a problem rendering your image gallery. Please make sure that the folder you are using in the Simple Image Gallery Pro plugin tags exists and contains valid image files. The plugin could not locate the folder: images/2026/clanky-galerie-videa/2934/2934-1
There was a problem rendering your image gallery. Please make sure that the folder you are using in the Simple Image Gallery Pro plugin tags exists and contains valid image files. The plugin could not locate the folder: images/2026/clanky-galerie-videa/2934
There was a problem rendering your image gallery. Please make sure that the folder you are using in the Simple Image Gallery Pro plugin tags exists and contains valid image files. The plugin could not locate the folder: images/2026/clanky-galerie-videa/2934/2934-2

V úterý 26. května 2026 uplynulo přesně jedno a půl století od chvíle, kdy se uzavřela pozemská pouť Františka Palackého – muže, který svým pojetím dějin dal našemu národu sebedůvěru i kořeny. Církev československá husitská se proto rozhodla uctít tohoto velikána v podvečer onoho dne vzpomínkovými setkáními, která propojila historii s živým slovem i hudbou.

Připomínka osobnosti, která zásadně formovala českou historickou vědu i novodobou politiku, začala v Památníku F. Palackého a F. L. Riegra v Praze 1. Tato vzpomínková akce byla pořádána ve spolupráci s Národním muzeem a městskou částí Praha 1. V úvodu se mohli hosté seznámit s jedinečnými prostory a vyslechnout výklad dr. Vandy Marešové o Františku Palackém v souvislosti s místem a předměty v Památníku. Následovalo hudební vystoupení Smyčcového tria Trebbiano, které zahrálo skladby A. Dvořáka. Účastníky pozdravila starostka městské části Praha 1 Terezie Radoměřská a ředitelka Historického muzea Zuzana Strnadová. Zaznělo čtení Žalmu 111 z úst Romana Mazura z Českobratrské církve evangelické. Duchovní zamyšlení pronesl bratr patriarcha Tomáš Butta a po modlitbě s poděkováním za dílo F. Palackého pro národ a společnost byla symbolicky položena květina na Palackého pracovní stůl v místnosti jeho pracovny.

Navazující program, připravený ve spolupráci s Národním muzeem a pod záštitou starosty Prahy 2, pokračoval na Palackého náměstí. Po úvodním vystoupení Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy – při zpěvu státní hymny posíleného o hlasy snad všech účastníků – a po položení květin u pomníku promluvil starosta Prahy 2 Jan Korseska a zástupci míst spjatých s Palackého životem: starostka rodných Hodslavic Pavla Adamcová s výzvou k následování stále živého učencova odkazu a starosta Neratovic Roman Kroužecký s krátkou vzpomínkou na neratovické Lobkovice, kde historik v klidu domova zdejšího zámku a v kruhu svých nejbližších prožíval letní měsíce, napsal řadu stěžejních děl a nalezl i místo věčného odpočinku v rodinné hrobce. Hlubokou uměleckou symboliku secesního pomníku z roku 1912, zachycujícího vzepjetí i pády našeho národa, následně v odborném a poutavém výkladu přiblížil profesor Jan Royt. Na levé straně dominuje motiv národní zkázy – pád po bitvě na Bílé hoře symbolizuje postava s rozlámanými křídly a dvojhlavá bytost s křídly z dubových ratolestí, reflexe rakouského císařského orla a symbol Germánie. Kontrast k tomuto výjevu tvoří postavy dvou probouzejících se mladíků, představující národní vzkříšení, které Palacký spojoval s obdobím husitství. Samotná Historie je za hlavním pylonem zpodobněna jako stará moudrá žena (magistra vitae), zatímco ostatní personifikace dějin jsou záměrně mladé. Na bronzových modelacích – jak prof. Royt upozornil – pracoval také J. Mařatka, jenž do nich vtiskl zkušenosti z pařížského ateliéru Augusta Rodina.

Duchovní a kulturně-hudební část již večerního programu hostil kostel sv. Václava Na Zderaze. Pod gotickými klenbami nechal zaznít husitskou a středověkou duchovní hudbu v podání souboru Gemini musicales, což přímo odkazovalo na Palackého badatelský zájem o středověk, o osobnost Jana Husa a reformační období. V průběhu večera promluvil Lukáš Homola, vedoucí oddělení kultury a vnějších vztahů Prahy 2. O vztahu Církve československé husitské k Františku Palackému se zamýšlel bratr patriarcha Tomáš Butta. Ukázky z Palackého spisů přečetl herec Vilém Udatný a Miroslav Houška přiblížil okolnosti historikova pohřbu v roce 1876. Ten byl tehdy největší smuteční událostí v Praze od dob Karla IV. Na závěr v přednesu Viléma Udatného zazněly myšlenky z díla a odkazu Palackého. Palacký kladl důraz na mravní odpovědnost, kritické hledání pravdy, svou osobností představuje principy, které zůstávají jasným kompasem i pro naši současnou společnost. Mezi účastníky tohoto hojně navštíveného setkání byli přítomni též Pavla Adamcová, starostka obce Hodslavice, Roman Kroužecký, starosta města Neratovice, dr. Pavel Muchka z Národního muzea i potomek z Palackého rodu Václav Macháček-Rieger a další hosté.

Fotogalerie z Památníku F. Palackého a F. L. Riegra

{gallery}2026/clanky-galerie-videa/2934/2934-1{/gallery}

Fotogalerie z Palackého náměstí

{gallery}2026/clanky-galerie-videa/2934{/gallery}

Fotogalerie z kostela sv. Václava Na Zderaze

{gallery}2026/clanky-galerie-videa/2934/2934-2{/gallery}

Klára Matoušová
Foto:
Redakce