Pán Nejvyšší se slitoval nad Čechy sužovanými suchem a seslal vláhu.

Tak lze komentovat dvacátý duben letošního roku, kdy proběhla v rodišti Karla Farského ve Škodějově oslava Dne Země. Již za Mladou Boleslaví se spustil déšť a po celou dobu úklidu areálu Karla Farského a bohoslužby vytrvale pršelo.

Přesto jsme se na naučných stezkách a v okolí lesní kaple pustili do úklidu. Zdejší drsné prostředí s častými větry nám připravilo dostatek materiálu k odstranění a rychle vznikaly velké hromady klestí a ulomených větví ze stromů. Sice zdejší maliny budou jistě chutné, nicméně jsme poněkud omezili jejich rozpínavost. Vzhledem k počasí se letos nedalo natírat a tak kaple zůstala ušetřena našemu zásahu. I laické oko muselo konstatovat, že by bylo potřeba opravit stříšku nad stolem, který je shůry bohatě zavlažován.

Po tomto popisu nám jistě nikdo nebude mít za zlé, když ve skrovném počtu účastníků jsme si dopřáli ohřev a jídlo v restauraci U medvěda ve Vysokém nad Jizerou.

Odpolední akce začala setkáním s bratrem vikářem Benjaminem Mlýnkem a sestrou kazatelkou Šárkou Bažantovou. Sestra Šárka i přes nepřízeň počasí přijela na kole, s úsměvem říkala: „Jsem na to zvyklá.“ Pro informaci, sestra Šárka má v nohou našlapáno řadu kilometrů i ve zdejším hornatém terénu, když jezdí sloužit. „Ne, s autem nejezdím, mám na to kola,“ odtušila.

Bohoslužbu slova ke Dni země vyplněnou biblickými úvahy věnovanými Zemi sloužil patriarcha Tomáš Butta společně s Benjaminem Mlýnkem a Tomášem Novákem. Hlas písní nepočetných přítomných odnášel právě se zdvihající vítr do dálky. Naštěstí texty písní ani připravené listy úvah ke stavu Země vítr neodvál.

Celková nepřízeň počasí nedovolila, aby se náhodní zvědavci podivovali nad zaléváním stromů v dešti. Snad by jim následné žehnání napovědělo, jaký je smysl celé akce. Stejně, tak by s uznáním kvitovali, že nezapomínáme s výsadbou květin u pomníku na Karla Farského.

Mirko Radušević

Foto: Autor