WebArchiv - archiv českého webu

Zpráva patriarchy pro generální synodu duchovních a kazatelů v roce 2020

Vážení duchovní a kazatelé, sestry a bratři, členové generální synody, podávám tímto zprávu v závěru svého druhého funkčního období v letech 2013-2020. Zvolen jsem byl na sněmu 23. září 2006 a ordinován a ustanoven do funkce biskupa-patriarchy jsem byl 28. září 2006. Na druhé funkční období jsem byl zvolen 21. září 2013 a uveden do funkce 28. září 2013. Z důvodu mimořádných okolností pandemie byl volební sněm o měsíc odložen a termínem jeho konání je 24. října 2020. Svolání generální synody je podle původního termínu 3. září 2020.

1. Generální synody CČSH a důvody svolání

Během mého čtrnáctiletého období patriarchátu se konala generální synoda duchovních a kazatelů celkem pětkrát a tato je v pořadí šestá. Na rozdíl od diecézních synod (Ústava č. 41 odst. 3; ŘDS § 8 odst. 3 písm. d), které jsou svolávány biskupy zpravidla každoročně, celocírkevní synoda, jež je svolávána patriarchou (Ústava čl. 58 a 59; ŘDS § 11 odst. 4 písm. c), má své zvláštní určení a aktuální zaměření. Má však být svolána vždy před zasedáním sněmu k projednání sněmovních předloh (Ústava čl. 58 odst. 2). Tak tomu bylo v roce 2008 před 5. zasedáním VIII. sněmu a v roce 2014 před 6. zasedáním VIII. sněmu. Generální synoda, kterou jsem svolal v roce 2015 a která se konala v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze, se vztahovala k 600. výročí Mistra Jana Husa. Svolání generální synody duchovních v roce 2018 souviselo se 100. výročím vzniku našeho novodobého státu, jehož historické, politické a společenské podmínky jsou jedním z předpokladů pro zrod naší církve. V roce 2013 proběhla generální synoda v Husově sboru v Praze 10 – Vršovicích a zaměřovala se k volbě patriarchy. Celkem jsem během svého čtrnáctiletého funkčního období svolal generální synodu šestkrát, to znamená, že se duchovní a kazatelé scházejí takto v rámci celku církve přibližně každým druhým rokem. Letošní synoda je svolána na 3. září 2020 k projednání volby patriarchy a současně se koná v roce 100. výročí naší církve.

2. K 100. výročí Církve československé husitské

Se vznikem a založením Církve československé husitské jsou spojena tři data. První je 8. leden 1920, kdy došlo na jednání Klubu reformních kněží v Národním domě na Smíchově k rozhodnutí o založení nové samostatné křesťanské církve. Druhé je 11. leden 1920, kdy byla nová křesťanská církev vyhlášena při bohoslužbě v kostele sv. Mikuláše ve Praze na Staroměstském náměstí. A třetí datum je 15. září 1920, kdy byla státem uznána.

Jubilejní rok naší církve jsme zahájili v Husově sboru na Botanické v Brně bohoslužbou vedenou biskupy na 1. adventní neděli dne 1. prosince 2019, která byla přenášena Českou televizí. K uvedeným třem datům roku 1920 je nutné připojit již Vánoce roku 1919 s českou mší. Tuto událost, která předcházela vzniku samostatné církve, jsme připomenuli při půlnoční bohoslužbě z Husova sboru v Praze 7 – Holešovicích, která byla vysílána Českým rozhlasem. Vlastní „práh stého výročí“ jsme překročili při slavnostní bohoslužbě v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze s přímým přenosem České televize. Následovalo společenské setkání s domácími i zahraničními hosty v Brožíkově sále Staroměstské radnice v Praze. K 100. výročí naší církve jsme přijali motto navržené teologem bratrem prof. Zdeňkem Kučerou „Sto let služby Bohu, sto let pomoci člověku.“ Zaměřil jsem se na toto heslo, vycházející z výzev Písma svatého, v jubilejním kázání (Sto let služby Bohu, sto let pomoci člověku. Kázání při bohoslužbě u příležitosti 100. Církve československé husitské. ČZ 2020 č. 3, s. 1.3). Televizní přenos této slavnostní bohoslužby provázel slovem bratr prof. Jan Blahoslav Lášek, proděkan HTF UK. Na sté jubileum církve jsme se připravovali již několik let a je s ním spojena řada projektů a aktivit. Do průběhu výročí zasáhla pandemie, která nás přinutila náhle se zastavit v našich dosavadních aktivitách, neboť došlo k omezení i zamezení setkávání z důvodu zabránění přenosu nákazy. Zcela neobvyklá situace obrátila naši pozornost k jiným úkolům pastoračním a sociálním, než jsou slavnosti a výroční společenské akce.  Z tohoto důvodu bylo zrušeno i Slavnostní setkání v Národním domě v Praze 5 – Smíchově, kterému jsme se dlouhodobě věnovali a připravovali bohatý program pro dospělé i děti. Bylo plánováno na 1. červen – Svatodušní pondělí a současně Den dětí. Tento den jsme se setkali ke svatodušní bohoslužbě v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze v omezeném počtu a za stanovených hygienických opatření s rouškami. Určitou „náhradní akcí“ za zrušené shromáždění v Národním domě dne 1. června je plánované setkání dne 15. září 2020 v Husově sboru v Praze 6 – Dejvicích. Zvolené datum odkazuje na schválení naší církve státem před 100 lety.

V roce 2010, kdy jsme slavili 90 let naší církve, jsme vydali kolektivní monografii (90 let Církve československé husitské. Kolektivní monografie, uspořádali Z. Kučera, T. Butta, Praha 2010). K 100. výročí jsme ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým, Fakultou stavební připravili publikaci o našich sborových stavbách meziválečného období (Sbory CČSH – architektonické dědictví našich regionů. ČVUT v Praze, Fakulta stavební a CČSH 2018). Na této výpravné publikaci vydané jak k 100. výročí našeho státu, tak i k 100. výročí naší církve, navazuje i putovní výstava, která bude představena 15. září v Husově sboru v Praze 6 – Dejvicích. Význačným a dosud ojedinělým projektem je obsáhlý Biografický slovník CČSH, který je dílem kolektivu autorů, ale se zvláštní pílí se mu intenzivně věnovali PhDr. Martin Jindra a Mgr. Marcel Sladkowski jako autoři největšího počtu hesel, redaktoři a editoři. Tento slovník bude představen také na slavnostním setkání 15. září a bude poskytnut do všech náboženských obcí. K výročí církve jsou vydávány průběžně publikace i v jednotlivých diecézích, například od bratra faráře Mgr. Vladimíra Hraby nebo bratra dr. Martina Chadimy a dalších. K 11. lednu 2020 jsem připravil publikaci o naší církvi (Církev československá husitská a její cesta dějinami s Kristovým posláním. K 100. výročí. Blahoslav Praha 2019) a výročí jsem se věnoval i v příspěvcích, článcích a rozhovorech (M. Jan Hus, česká reformace a Církev československá husitská.  In: Naše a evropská společnost. Sborník projevů, přednášek a příspěvků při příležitosti 165. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. Praha 2015, s. 37-41; K 97. výročí Církve československé husitské. ČZ 2017 č. 2, s. 1; Církev československá husitská v roce 100. výročí ČZ 2020 č. 2, s. 6; Vztah Církve československé husitské k prezidentu Tomáši G. Masarykovi v době první republiky podle dobových pramenů. Legionářský směr 2019 č. 4, s. 43-47; Rozhovor s patriarchou Tomášem Buttou o 100. výročí CČSH. Vinný kmen č. 30, prosinec 2019, Brněnská diecéze CČSH 2019, s. 19-23 a další).

Z projektů a akcí ke 100. výročí připomenu vznik knihovny dr. Františka Kováře v roce 2017. Tato knihovna, založená dr. Františkem Kovářem, čítá ve své původní starší části 9 800 knih a 700 svazků svázaných časopisů, a v nové části je v současnosti zaevidováno 14 770 publikací. Knihovna obsahuje starší i novější teologické a historické práce, a zahrnuje i publikace vydané od počátku naší církve až do současnosti, včetně sborníků z jednotlivých náboženských obcí. Je i místem pro konání příležitostných přednášek a setkání (Knihovna dr. Františka Kováře znovu zpřístupněna. ČZ 2017 č. 40, s. 1.3). Jestliže jsme se v roce 2015 zaměřovali na rekonstrukci a renovaci Národní památky – Husova domu v Husinci (Centrum Mistra Jana Husa v Husinci. Historie-obnova-odkaz. Editoři Tomáš Butta, Bohdan Kaňák. Vydala Církev československá husitská v edici Blahoslav. Praha 2017), pak 100. výročí církve se stalo neodkladnou výzvou k obnově rodiště dr. Karla Farského ve Škodějově (V rodišti Farského vzniká nová lesní kaple. ČZ 2017, č. 18, s. 1; Rodiště dr. Karla Farského prochází obnovou. ČZ 2020, č. 24, s. 2-3), Práce na kultivaci místa za koordinace bratra Mgr. Petra Číška, ředitele Institutu evangelizace a pastorace, pokračují v rámci ekologického projektu za podpory Libereckého kraje. I přes velice nepříznivé deštivé a bouřkové počasí jsme dne 13. června 2020 uskutečnili pouť, slavili bohoslužbu společně vedenou s bratřími biskupy Mgr. Pavlem Pechancem a doc. Davidem Tonzarem v lesní kapli dr. Karla Farského a otevřeli jsme tři naučné stezky v přírodním areálu, který byl původně hospodářskými pozemky rodiny Farských. Z diecézních aktivit uvedu uspořádání v královéhradecké diecézi interaktivní výstavy „Víra, naděje a láska“ a uskutečňování projektu unikátní koncertní zvonohry s padesáti zvony pro Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové. 

3. Bohoslužba církve – její slavení a péče o ni 

K jádru života křesťanské církve náleží slavení bohoslužby, zvěstování Božího slova a vysluhování svátostí. V rámci VIII. sněmu byla za vedení tehdejšího bratra patriarchy Josefa Špaka vypracována, přijata a vydána třídílná Agenda pro vysluhování svátostí a konání obřadů (Obřadní příručka – Agenda CČSH. 1. část. Praha 2006; Agenda Církve československé husitské. Druhá část. Pohřební obřady. Praha 2015; Agenda Církve československé husitské. Třetí část. Praha 2015). Podílel jsem se ještě jako farář od počátku na práci sněmovního výboru, který se věnoval tvorbě Agendy a ve sborníku věnovaném bratru patriarchovi Josefu Špakovi jsem tento její vznik a okolnosti popsal (Duchovní autorita Josefa Špaka provázející tvorbu Agendy CČSH (Poznámky ke vzniku obřadních příruček s osobními vzpomínkami) In: Poutník Božím humorem. Sborník věnovaný 90. výročí narození emeritního patriarchy Církve československé husitské Josefa Špaka. Církev československá husitská Praha 2019, s. 50-54). Vytvořil jsem pro vydání Agendy výklady jednotlivých obřadů (O svátostech. In: Obřadní příručka – Agenda CČSH. 1. část. Praha 2006, s. 9-24; Výkladové poznámky k pohřebním obřadům. In: Agenda Církve československé husitské. Druhá část. Pohřební obřady, s. 9-20; Výkladové poznámky k 3. části Agendy Církve československé husitské. In: Agenda Církve československé husitské. Třetí část. Praha 2015, s. 9-35). Církevní kantor bratr PaedDr. Zdeněk Kovalčík zajistil nahrávku zpívaných částí Agendy – responsorií, hymnů a dalších, které jsou dostupné na našich stránkách www.ccsh.cz v rubrice „Dokumenty ke stažení“. Pro duchovní a věřící na Slovensku byla přeložena Agenda do slovenštiny a vytištěna v jednom svazku. K Agendě se vztahují Pastorální pravidla ke svátostem, která byla přijata na 6. zasedání VIII. sněmu (VIII. sněm Církve československé husitské. Průběh, dokumenty, poselství. Praha 2014, s. 40-52).

Pro bohoslužebný život věřících má od doby reformace podstatný význam zpěvník. Církevní kantor bratr PaedDr. Zdeněk Kovalčík provedl pozornou kontrolu zpěvníku a aktualizaci hymnografických údajů (Zpěvník Církve československé husitské. Vydání osmé (s Dodatkem třetí). Blahoslav Praha 2015). Od roku 2015 je tento nově vydávaný Zpěvník k dispozici v dostatečném nákladu a může tak nahradit často již opotřebované zpěvníky v některých našich sborech a modlitebnách. Velmi užitečným počinem je zhudebnění všech melodií ze Zpěvníku bratrem Petrem Vaculovičem. Tyto nahrávky, podobně jako bratra Kovalčíka k Agendě, jsou vhodnou pomůckou k nácviku písní a zpěvů pro ty, kteří nehrají na hudební nástroj. Podobně byly Petrem Vaculovičem a také Markem Vávrou zpracovány hudební části Liturgie, které jsou rovněž přístupné na stránkách CČSH.

Významným počinem byla tvorba a vydání třídílné bohoslužebné knihy s lekcionářem (Bohoslužebná kniha Církve československé husitské s biblickými čteními podle Ekumenického lekcionáře a Liturgií podle patriarchy Karla Farského. I. díl – řada A. Praha 2013; Bohoslužebná kniha Církve československé husitské s biblickými čteními podle Ekumenického lekcionáře a Liturgií podle patriarchy Karla Farského. II. díl – řada B. Praha 2014; Bohoslužebná kniha Církve československé husitské s biblickými čteními podle Ekumenického lekcionáře a Liturgií podle patriarchy Karla Farského. III. díl – řada C. Praha 2015). Práce se ujal a dlouhodobě se jí věnoval bratr farář Mgr. Lukáš Bujna. Příprava probíhala v dialogu, zejména s bratrem prof. Zdeňkem Kučerou nebo bratrem dr. Petrem Šanderou. Bratr dr. Zdeněk Kovalčík k jednotlivým liturgickým formulářům vybíral doporučené písně. Do některých vnitřních souvislostí textů lekcionáře kazatel pronikne, až když na ně dlouhodobě káže. K textům evangelních perikop podle ekumenického lekcionáře jsem vytvořil tři sbírky kázání (Společně zvěstujeme Krista. Sbírka kázání k Ekumenickému lekcionáři řady A. Praha 2013; Stůl Božího slova po celý rok. Sbírka kázání k Ekumenickému lekcionáři řady B. Praha 2014; Radost z nalezení ztraceného. Sbírka kázání k Ekumenickému lekcionáři řady C. Praha 2015). Kázání mohou být inspirací pro kazatele, ale také se mohou použít pro bohoslužbu slova v nepřítomnosti duchovního vedenou laikem. S bratrem emeritním biskupem Petrem Šanderou jsme promýšleli vytvoření kazatelských sbírek ke starozákonním a epištolním textům lekcionáře, ale zatím tento záměr zůstává otevřen. Sestavil jsem dvě sbírky modliteb vztahující se jak k liturgickému a svátostnému životu, tak i k různým příležitostem (Modlitby za církev a při různých příležitostech. Vyd. Církev československá husitská Praha 2012; Modlitby k církevnímu roku, výročím a obřadům. Blahoslav. Praha 2018).

Věnoval jsem se průběžně článkům a příspěvkům k liturgii podle dr. Karla Farského a k dalším tématům (K identitě liturgického slavení Církve československé husitské. TR 2015 č. 4, roč. 86, s. 361-370; K pramenům a duchovnímu dědictví Farského liturgie. ČZ 2016, č. 16, s. 4.; Liturgie dr. Karla Farského – duchovní zdroje, historický kontext vzniku a její podoba.  In: Karel Farský. Sborník věnovaný 90. výročí modernistického kněze, učitele a patriarchy Církve československé husitské. Církev československá husitská v edici Blahoslav. Praha 2017, s. 116-128; K 100. výročí Českého misálu a české vánoční bohoslužby. ČZ 2019, č. 51, s. 5-6; K vývoji a podobě liturgického oděvu v CČSH. ČZ 2018, č. 21, s. 1; Chvíle ticha k liturgii. ČZ 2015 č. 35, s. 1; Co vyjadřujeme stáním při bohoslužbě. ČZ 2016, č. 32, s. 1.3; Bohoslužba rané doby ve svědectví apoštola Pavla. ČZ 2018, č. 50, s. 2; Křesťanské stavby v průběhu měnících se staletí. ČZ 2018, č. 3, s. 6; Svátost večeře Páně a její vysluhování v době pandemie – otevřené úvahy. ČZ 2020, č. 17, s. 1). V roce 2015 jsem vydal v rámci učebních textů Husova institutu teologických studií skripta z oboru liturgiky (Praktický liturgický projev.  Učební texty Husova institutu teologických studií. Praha 2015) a v roce 2019 skripta z oboru homiletiky (Úvod do homiletiky. Kázání procesem inspirace a dialogu. Husův institut teologických studií. Praha 2019). Královéhradecká diecéze vydala publikaci bratra faráře Mgr. Vladimíra Hraby (Kristus vprostřed nás. Výklad liturgie a malá liturgika Církve československé husitské. Vydala Královéhradecká diecéze CČSH. Hradec Králové 2018) a též vycházejí příspěvky a články od bratra faráře a pedagoga HTF UK dr. Pavla Koláře, bratra faráře Mgr. Lukáše Bujny a dalších. Originálním příspěvkem k obohacení bohoslužebného života v rámci 100. výročí církve je obnovení pečení hostií podle forem Františka Bílka, za které náleží dík Náboženské obci v Praze 4 – Michli a těm, kteří se tomu věnují.

4. Naše pastorační úkoly a nesení starostí duchovní správy 

V dřívějších letech jsme se postupně zabývali kněžskou službou, biskupskou službou, jáhenskou službou, kazatelskou, katechetickou a pastorační službou z teologického hlediska. Vznikl tím ucelený dokument přijatý na 6. zasedání VIII. sněmu s názvem „Služby v církvi“ (VIII. sněm Církve československé husitské. Průběh, dokumenty, poselství. Praha 2014, s. 24-36). Tématům naší církevní služby je však potřebné se věnovat neustále také z praktického hlediska. Obtížnost a nesnadnost duchovenské služby zakoušejí ti, kteří nově nastupují do duchovní správy, ale těžkosti a krize prožívají i ti, kteří již v církvi pracují delší dobu. Právě proto jsem v posledních třech letech předložil témata vztahující se k praktickým pastoračním a duchovenským úkolům i situaci v církvi. Pro vikariátní konference jako podklad k tvorbě teologických referátů a k rozhovorům jsem připravil tematické rozvržení pro roky 2018-2020 a poskytl k tomu tři vytvořené příručky (Pastorační péče v církvi. Blahoslav Praha 2017; Témata z duchovenské praxe. Církev československá husitská v edici Blahoslav, Praha 2018, Církev mezi tradicí a otevřenou budoucností. Prakticko-teologické reflexe a úvahy. Praha 2019). Do středu pozornosti na vikariátních konferencích se tak mohou dostávat aktuální otázky naší každodenní pastorační a duchovenské služby. Nejde jen o osvěžení si znalostí z praktické teologie a dalších oborů, ale o možnost vzájemně sdílet praktické zkušenosti a pohledy, obtíže i naděje. Podle zpětné vazby byla na většině vikariátů postupně rozvržená témata zpracovávána, probírána a diskutována. K otázkám a problémům duchovní správy máme přistupovat kvalifikovaně z hlediska odborné reflexe, především však s vírou, která dává naší službě a životu v církvi poslední smysl. Víra je vnášením světla do tmavého domu (Mt 5,15). Vírou se rozsvítí a prozáří celý dům. Bez ní je smutným a temným prostorem plným negativismu. Víra má vyzařovat z domu církve i navenek v podobě dobrých a prospěšných aktivit (Mt 5,16). 

Zvláštní pastorační oblastí jsou specifické služby v armádě, ve vězeňství a v nemocnicích (Duchovenská služba ve zvláštních oblastech. ČZ 2015. č. 46, s. 5). Na vikariátní konference je možné zvát ty, kteří se tomu věnují, a rozšířit tak v těchto oblastech zapojení naší církve o další kvalifikované pastorační pracovníky.  

5. Vzdělávání a vyučování jako úkol daný církvi

Jednou z nepostradatelných činností církve, které náležejí k jejímu vlastnímu poslání, je vyučování. V této oblasti rozvíjela naše církev dříve velmi intenzívně svoji činnost v podobě výuky ve školách a Nedělních školách ve sborech. I v současnosti má patřit vyučování dětí, mládeže i dospělých v církvi k našim prioritám. V roce 2019 se podařilo dokončit a vydat novou učebnici náboženství (Kořínky víry. Učebnice náboženství Církve československé husitské. Blahoslav Praha 2019), která byla dosud dvakrát prezentována na katechetických seminářích dne 25. 6. 2019 v Praze a dne 20. 9. 2019 v Brně. Součástí učebnice je metodika (Metodika k Učebnici náboženství Církve československé husitské Kořínky víry. Blahoslav, Praha 2019). I když tato učebnice a s ní spojená metodika byla hlavním úkolem sestry Mgr. Vladimíry Markové, přesto se stala dílem týmové spolupráce. Na její tvorbě jsme se podíleli společně s Mgr. Janou Krajčiříkovou, prof. Zdeňkem Kučerou, Mgr. Annou Radovou a Mgr. Oldřichem Nováčkem. Učebnice propojuje nejen aspekty didaktické, ale i teologické, literární, výtvarné a grafické a vyžaduje základní katechetické schopnosti a tvořivé užívání (Učebnice náboženství a jak s ní pracovat. ČZ 2019, č. 36, s. 5-6). Recenzi této učebnice s metodikou napsal doc. Jiří Vogel a byla otištěna v Theologické revue (TR 2019 č. 3, s. 391-393). Druhý posudek zpracovala dr. Eva Vymětalová Hrabáková, referentka oddělení duchovní péče o děti a mládež.

Záměrem a úkolem je postupně zajistit a koordinovat dostupnost výukových příruček a katechetických materiálů naší církve, které by zahrnovaly celou šíři a pestrost z hlediska obsahu, zaměření i věkových skupin. K biblickému vyučování dětí byly vydány příručky obsahující náměty katechetické, výtvarné i kvízy (Vyprávíme a kreslíme biblické příběhy s dětmi. Obrázky – výklady – kvízy. Starý zákon. Kolektiv autorů Anna Radová, Tomáš Butta, Jana Krajčiříková. Praha 2018; Na cestě s Ježíšem. Katechetické přípravy k Novému zákonu – výběr ze svědectví evangelistů. Tomáš Butta, Olga Baumruková (ilustrace), Jana Krajčiříková (kvízy). Vydání druhé Praha 2020). Nové katechetické materiály vydává jak ústředí, tak i jednotlivé diecéze, jako například pražská diecéze, kde vyšla zdařilá série omalovánek k postavám víry od výtvarnice Mgr. Anny Radové či „Kompas pro život“ od Mgr. Jana Kohouta, Ph.D. V královéhradecké diecézi vznikly z iniciativy manželů Truncových zpěvníky pro nejmenší děti (Zpěvník. Písně pro nejmenší I. Vydala Královéhradecká diecéze Církve československé husitské pro vnitřní potřebu. Hradec Králové 2015) a tematicky pojaté ke Starému a Novému zákonu (Zpěvník. Písně ke Starému zákonu II. Vydala Královéhradecká diecéze pro vnitřní potřebu. Hradec Králové 2015; Zpěvník. Písně k Novému zákonu III. Královéhradecká diecéze Církve československé husitské. Hradec Králové 2017) i další materiály. Náměty a inspiraci pro práci s dětmi poskytuje měsíčně vydávaný časopis Cesta, který tvořivě zajišťuje sestra Mgr. Jana Krajčiříková.

Úkolům katecheze a výchovné formace se věnuje Ústřední duchovní péče, kterou vede sestra dr. Eva Vymětalová Hrabáková a tvoří ji metodici výuky náboženství a duchovní péče o děti z jednotlivých diecézí. Současným úkolem je vypracování osnov navazujících na základní kurz, který je podán v Učebnici náboženství CČSH Kořínky víry.

Od roku 2009 se každoročně konají setkání mládeže CČSH a jejich přátel. Jsou organizována celocírkevně, ale místem setkání je pokaždé jiná diecéze. V roce 2013 se konalo setkání mládeže CČSH v Plzni, v roce 2014 ve Vlašimi, v roce 2015 v Hradci Králové, v roce 2016 v Brně, v roce 2017 v Olomouci, v roce 2018 v Českých Budějovicích, v roce 2019 v Praze a v roce 2020 se uskuteční v Hradci Králové.  

Vyučování se vztahuje jak k dětem a mládeži, tak i k dospělým. Pro vyučování dospělých, zejména k přípravě na přijetí svátosti křtu nebo biřmování, je určena publikace věnovaná základům křesťanství (Šandera P.; Butta T., Základní texty duchovního života. Výklad Vyznání víry, Desatera a Modlitby Páně. Blahoslav Praha 2016). Normativním naukovým dokumentem naší církve jsou Základy víry, které jsou svojí teologickou povahou „katechismem pro duchovní“. Základy víry byly doplněny stručným komentářem, který byl přijat na 6. zasedání VIII. sněmu v roce 2014, a následně byly vydány včetně již dříve aktualizované biblické argumentace v roce 2014 (Základy víry se Stručným komentářem. Církev československá husitská. Praha 2014).

Vzdělávání budoucích duchovních a pracovníků církve se věnuje v rámci studijních programů Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy. S fakultou a jejím vedením udržujeme dobré vztahy. Bylo tomu jak za předcházejícího děkana bratra prof. Jana Blahoslava Láška, tak i za současné sestry děkanky doc. Kamily Veverkové. Organizují se společné konference, jako byla například konference konaná dne 19. listopadu 2015 k identitě církve nebo dne 24. 11. 2017 k 70. výročí svěcení žen v CČSH. Osobností, která propojovala církev a fakultu, byl bratr prof. Zdeněk Kučera – emeritní děkan a přednosta naukového odboru, který byl v loňském roce – dne 15. června 2019 odvolán k Pánu na věčnost (Jan Blahoslav Lášek, Zdeněk Kučera (Nekrolog). Český časopis historický, 2020 roč. 118, č. 1, s. 259-262; T. B, Poděkování husitskému teologovi Zdeňku Kučerovi. ČZ 2019, č. 26, s. 1).

6. Aktualizace odkazu české reformace znakem naší identity

Jedním z ideových úkolů, které jsem vyznačil hned na počátku své služby patriarchy, byla „rehabilitace husitství“ (Několik myšlenek k tématu obnovy církve. ČZ 2006, č. 28, s. 3). V druhém období jsem tento úkol specifikoval jako „zaměřit se na Husovo výročí v roce 2015 a aktualizaci odkazu české reformace“ (Zamyšlení v závěru sedmileté služby patriarchy, ČZ 2013, č. 40, s. 1). V průběhu uplynulých let jsem během svých cest navštěvoval řadu míst a účastnil se nejrůznějších akcí se vztahem k husitství a české reformaci, jako je Husinec, Prachatice, Kostnice, Sudoměř, Tábor, Trocnov, Chelčice, Poděbrady, Cheb, Jihlava, Kralice, Fulnek a další. V roce 2014 se konala akce pořádaná Českobratrskou církví evangelickou k 600. výročí přijímání podobojí, ve které byla zapojena i naše církev. Událost obnovení kalicha a středověký utrakvismus jsou pro naši církev a její tradici podstatnými (Utrakvismus v tradici Církve československé husitské. In: Blahoslav 2014. Kalendář Církve československé husitské. Praha 2013, s. 37-40; K 600. jubileu kalicha. ČZ 2014, č. 41, s. 5; Hledání podoby přijímání podobojí v utrakvismu. ČZ 2014, č. 18, s. 1.3; Jan Žižka a příjímání pod obojí. In: Jan Žižka z Trocnova. Sborník projevů a přednášek. Praha 2014. s. 25-27). Zvláštní pozornost a kladný ohlas vzbudila v naší církvi publikace o utrakvismu jako „střední cestě“ mezi Římem a Lutherem od prof. Zdeňka V. Davida, se kterým jsem se mohl osobně několikrát setkat. Rok 2015 byl Husovým rokem a tomuto výročí jsme se věnovali zejména se sestrou dr. Hanou Tonzarovou a s bratrem dr. Jiřím Vaníčkem s mimořádným nasazením. V Husové roce se významně angažovala i Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vzhledem k zajišťování obnovy Husova domu v Husinci naší církví jsem byl zapojen v projektu „Jižní Čechy husitské“ a pravidelně jsem se účastnil přípravných setkání v Českých Budějovicích. Účastnil jsem se řady nejrůznějších akcí a vykonal na různých místech bohoslužby, přednášky a napsal články s husovskou tématikou (Připravujeme se na Husovo jubileum 2015. In: Hus a Masaryk. Hledání národní tradice a identity. Praha 2013, s. 45-48; Husovo rodiště znovu připomínané, Příloha ČZ 2013, č. 27, s. 14; Dohoda o spolupráci k Husovu výročí, ČZ 2013, č. 50, s. 1.3; Husova píseň Jezu Kriste, štědrý kněže. ČZ 2014, č. 8, s. 3; Několik myšlenek na téma Hus a modlitba. In: Kalendář Blahoslav 2015. Praha 2014, s. 35-36; Husova plastika pro Kostnici. ČZ 2014, č. 31, s. 1; Význam Bible a svědomí u Mistra Jana Husa. Studia theologica. 2015, č. 4 s. 301-309; Zvon pro Betlémskou kapli. ČZ 2015, č. 2, s. 1; O průběhu obnovy památníku Mistra Jana Husa v Husinci. ČZ 2015, č. 4, s. 1; O koncepci připravované expozice v Husinci. ČZ 2015, č. 16, s. 1; Co nám přinesl Husův rok. ČZ 2016, č. 27, s. 4-5 a další). S podporou Jihočeského kraje jsem vydal publikaci o Husovi (Seznámení s Mistrem Janem. Pohledy na českého reformátora Jana Husa a úryvky z jeho spisů. Praha 2015). Tato publikace byla přeložena do angličtiny, korejštiny a překládá se v současnosti do němčiny. Rok 2016 byl rokem Karla IV., kdy jsem se mohl účastnit četných akcí na Univerzitě Karlově a také mší v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze a kapli sv. kříže na hradě Karlštejn (Připomenutí odkazu Karla IV. u příležitosti jeho narození. ČZ 2016, č. 21, s. 1). V roce 2016 jsme se soustředili, podobně jako Českobratrská církev evangelická, na výročí 600 let od upálení Mistra Jeronýma Pražského (Jan Hus a Jeroným Pražský – příběh přátelství v mládí a nepřízni. ČZ 2016, č. 10, s. 1; Hus a Jeroným patří k sobě. ČZ 2016, č. 22, s. 7; Jeronýmův příběh zapření a odvážného vyznání. ČZ 2016, č. 24, s. 3; Identita Církve československé husitské ve vztahu k historickým výročím M. Jana Husa a M. Jeronýma Pražského. TR 2017, č. 1, s. 9-16). Uspořádali jsme bohoslužbu s přenosem České televize a konferenci v kostele sv. Václava na Novém Městě Pražském. Konala se též pouť spojená s bohoslužbou v Hostokryjích, kde byla členy naší církve zbudována kaplička, jež nese Jeronýmovo jméno. V roce 2017, označovaném „rokem reformace“, jsme se účastnili jako zástupci naší církve řady akcí pořádaných sesterskými evangelickými církvemi u nás i v zahraničí, které se konaly například ve Wittenbergu, v Berlíně, v Českém Těšíně, v Praze a jinde (Martin Luther a jeho učení o ospravedlnění z víry. ČZ č. 26, s. 1.4; Co spojuje reformátory Jana Husa a Martina Luthera. ČZ 2017, č. 41, s. 6). V našem českém prostředí se objevilo po dlouhé době více titulů věnovaných Lutherovi a také soubor překladů jeho spisů, které k vydání připravil evangelický církevní historik prof. Martin Wernisch. Zvláštní pozornosti se dostalo vztahu německého reformátora Martina Luthera k českému reformátorovi Janu Husovi, který vystoupil o sto let dříve. K rozšíření Husova významu v evangelickém evropském prostředí přispěl významnou měrou již rok 2015, jehož hlavní akce v Praze jsme organizovali společně s Českobratrskou církví evangelickou. V roce 2017 jsme v naší církvi připomenuli též výročí modernistického kněze a prvního patriarchy dr. Karla Farského. Karel Farský jako novodobý hlasatel evangelia a svědek Ježíše Krista je pro nás stále inspirující osobností, i přes to, že žil v jiné době, než žijeme my (Zamýšlení se nad dílem činné víry Karla Farského v roce jeho 90. výročí. In: Kalendář Blahoslav 2017. Praha 2016, s. 66-69; Život a dílo Karla Farského. In: Karel Farský. Sborník věnovaný 90. výročí modernistického kněze, učitele a patriarchy Církve československé husitské. Církev československá husitská v edici Blahoslav. Praha 2017, s. 5-25; Úvaha k 90. výročí dr. Karla Farského. ČZ 2017, č. 24, s. 5). V případě historických výročí nejde jen o historii, ale především o přesah do naší přítomnosti, a to jednak v kladném významu jako povzbudivý příklad konkrétních osobností víry, ale i ve smyslu rozdílně vykládaných dějinných událostí, které se stávají i dnes předmětem sporu. To se ukazuje například v případě obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, ke kterému jsme jako církev zaujali stanovisko a ke kterému jsem se vyjádřil i osobně (Mariánský sloup a jeho historický a politický kontext. ČZ 2019, č. 37, s. 1.4). Další odlišně nahlíženou událostí je i letošní 400. výročí bitvy na Bílé hoře. K tématům z naší historie a jejímu přesahu jsem zpracoval publikaci s názvem „Aktuálnost české reformace“ (Aktuálnost české reformace. Události – postavy – témata. Blahoslav Praha 2020), kterou poskytuji vikariátům k letošním výročím a k promýšlení tradice a odkazu české reformace vzhledem k naší vlastní církevní identitě.

7. Ekumena jako cesta k porozumění a spolupráci 

Na sněmu v roce 2014 přijala naše církev dokument „Církev československá husitská ve vztahu k ekumeně“ (VIII. sněm Církve československé husitské. Průběh, dokumenty, poselství. Praha 2014, s. 75-90), který vyznačuje ekumenické přístupy v rámci křesťanství, ale i náš vztah k jiným náboženstvím, jakými je židovství nebo islám. Účastnil jsem se práce Řídícího výboru Ekumenické rady církví a též jsem zapojen v iniciativě Společný hlas křesťanů, židů a muslimů (Církev československá husitská a mezináboženský dialog. ČZ 2017 č. 6, s. 5). Připojil jsem se k prohlášení proti zneužívání náboženství k šíření a ospravedlňování násilí ze září 2014 a prohlášení k eutanazii a k návrhu na její legalizaci z prosince 2019.  

Při ohlédnutí za uplynulými roky lze snad říct, že jsem měl možnost z hlediska ekumeny prožít do značné míry velmi příznivé údobí. Určitým vrcholem v ekumenickém sbližování církví lze označit Husův rok 2015. Setkávala se Ekumenická komise pro Husovo jubileum, v jejímž čele byli představitelé tří církví – za Římskokatolickou církev bratr biskup František Radkovský, za Českobratrskou církev evangelickou Joel Ruml a za CČSH patriarcha. Pravidelných setkávání a diskusí v komisi se účastnili též kardinál Miloslav Vlk, prof. Tomáš Halík, prof. Zdeněk Kučera, prof. Jan Blahoslav Lášek a řada dalších odborníků a zástupců církví a institucí. V roce 2015 se také uskutečnila na více místech bohoslužba smíření připravená právě touto komisí. V Římě se dne 15. června 2015 konala tato bohoslužba smíření v kapli v Nepomucenu a byla spojena s návštěvou papeže Františka a jeho vstřícným přijetím nás zástupců husitské a evangelické církve, které mají k Husovu odkazu nejužší vztah (Návštěva v Římě. ČZ 2015, č. 26, s. 1).

V ekumenických organizacích naši církev zastupuje tajemnice pro ekumenu sestra dr. Hana Tonzarová a sestra farářka Mgr. Martina Kopecká i další duchovní a laici. Generální tajemník Světové rady církví Olav V. Tveit navštívil ústředí naší církve v roce 2018, kdy byl přítomen na akci k 100. výročí Českobratrské církve evangelické v Obecním domě, a účastnil se též v lednu 2020 slavnostní bohoslužby a setkání k 100. výročí naší církve na Staroměstské radnici. Pandemie koronaviru ochromila nejen shromáždění jednotlivých církví, ale i řada ekumenických akcí musela být z hygienických důvodů zrušena nebo odložena. Pandemie, jako zcela mimořádná událost světového dosahu, přiměla nás křesťany a církve k hlubší sebereflexi, jak k ní poukazují i články prof. Tomáše Halíka, doc. Tomáše Petráčka a dalších. Současně se stala výzvou ke sblížení ve společné modlitbě a vzájemné lidské solidaritě bez ohledu na národ a náboženství. Účastnil jsem se společné polední modlitby Páně dne 25. 3. 2020 a také modlitby představitelů náboženství za lidstvo v čase pandemie dne 14. 5. 2020.

8. Náš vztah ke státu a společnosti

CČSH má kladný poměr ke státu, který je budován na humanitních a demokratických zásadách. Zájem o osobnost a dílo Tomáše G. Masaryka, který tyto hodnoty představuje, byl v CČSH od počátku patrný u Karla Farského, A. Spisara, F. Kalouse, F. Kováře, F. M. Hníka, M. Kaňáka, Z. Trtíka a dalších. Nacistické a komunistické totalitní režimy usilovaly o odstranění a zapomenutí Masarykova humanitního a demokratického odkazu. Zažil jsem jako farář dobu před rokem 1989, kdy bylo nežádoucí tuto osobnost jen zmiňovat. Dnes pravidelně jako církev připomínáme v Poslanecké sněmovně výročí narození našeho prvního prezidenta. Při březnovém shromáždění vystoupila řada odborníků. V letošním roce jsme požádali o přednášku prof. Pavla Hoška, který je autorem publikace „Je to náš příběh – teologický esej o vlastenectví a křesťanských hodnotách české kultury“ vydané v roce 2018. Po svém prastrýci – duchovním naší církve Přemyslu Olivovi jsem zdědil knihovnu s teologickou, filozofickou a historickou literaturou, jejíž součástí byly i spisy Tomáše G. Masaryka, které byly vydávané v době první republiky nebo již dříve. Po celou dobu, kdy Masarykovy spisy byly běžně nedostupné, jsem je schraňoval a po roce 1989 ještě rozšířil o další. Masarykovo myšlení mělo od počátku vliv na členy naší církve a zůstává inspirující i dnes, i když některé jeho názory z hlediska naší křesťanské teologie nesdílíme (Masaryk nám připomíná duchovní tradice státu. In: Naše a evropská společnost. Sborník projevů, přednášek a příspěvků při příležitosti 165. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. Praha 2015, s. 5-6; O chápání svobody u Masaryka a jeho hodnocení reformace. ČZ 2016, č. 14, s. 1.3; Masaryk jako filozof, vědec a politik a jeho zásada pod zorným úhlem věčnosti. In: Naše a evropská společnost. Sborník projevů a přednášek. CČSH Praha 2018, s. 4-5; Masarykova idea českého státu v pohledu naší současnosti. ČZ 2018, č. 10, s. 1; Jak rozuměl Masaryk „České otázce“ a jak ji chápat dnes.“ ČZ 2018, č. 12, s. 1; Humanita u T. G. Masaryka a její inspirační zdroje a návaznost. ČZ 2018, č. 16, s. 1; Masarykovo ocenění české reformace při vzniku státu. Kostnické jiskry 2018 č. 19, s. 3; Masarykova „Česká otázka“ a její aktuálnost v pohledu dneška. In: Naše a evropská společnost. Sborník vydaný při příležitosti 168. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. Církev československá husitská Praha 2019, s. 3-5; Sto let od příjezdu Masaryka do svobodné vlasti. ČZ 2019, č. 2, s. 1; Hodnoty našeho novodobého státu podle Masaryka. ČZ 2019, č. 14, s. 1; Samostatnost, svoboda a demokracie v Masarykově koncepci našeho státu. In: Naše a evropská společnost. Sborník vydaný při příležitosti 169. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. Církev československá husitská Praha 2020, s. 5-7).

Impulzem k uvědomování si a promýšlení našeho vztahu k našemu státu a k vlastnímu národu i k druhým národům v rámci Evropy i světa se stalo 100. výročí vzniku samostatného Československa. Výročí vzniku našeho samostatného státu před 100 lety předcházela pouť do Zborova na Ukrajině. Této poutě se účastnila početná skupina členů naší církve a s bratrem biskupem doc. Davidem Tonzarem jsme sloužili liturgii s připomenutím padlých vojáků za svobodu naší vlasti (Účastnili jsme se poutě do Zborova. ČZ č. 31, s. 1.4). Účastnil jsem se během roku řady akcí, konferencí, promítání filmů a výstav, včetně znovuotevření historické budovy Národního muzea po rekonstrukci dne 27. října 2018. Výročí naší novodobé státnosti jsme slavili dne 28. října 2018 bohoslužbou přenášenou Českým rozhlasem spolu s bratrem biskupem Mgr. Pavlem Pechancem a sestrou farářkou Mgr. Františkou Kláskovou ve sboru kněze Ambrože v Hradci Králové. Zde se každoročně tato událost připomíná, a to již dříve, než vznikla ekumenická akce „Modlitba za domov“.  Brněnská diecéze pořádala dne 15. 9. 2018 pouť do Hodonína, které jsem se zúčastnil a vedl bohoslužbu společně s bratrem biskupem Mgr. Jurajem Dovalou. Výročí roku 1918 ukázalo, že i když jsme po sto letech dva samostatné státy, mají přesto k sobě Češi a Slováci velmi blízko. Zastupoval jsem Ekumenickou radu církví v České republice 29. – 30. června 2018 na evangelických dnech ve Zvolenu zaměřených k tomuto výročí. Pro akce věnované T. G. Masarykovi a 100. výročí státu jsem v roce 2018 vytvořil publikaci (Tomáš G. Masaryk a Církev československá husitská. K 100. výročí republiky. Církev československá husitská v edici Blahoslav Praha 2018). V roce 2019 uplynulo 30 let od roku 1989 (Úvahy o občanské a náboženské svobodě. ČZ 2019, č. 46, s. 4) a též 80 let od roku 1939. K této příležitosti uspořádala 16. listopadu 2019 olomoucká diecéze pouť do rodiště a k hrobu Jana Opletala, člena CČSH. Během ní jsme s bratrem biskupem MUDr. et Mgr. Rudolfem Göblem společně sloužili bohoslužbu v Husově sboru v Litovli.

Mé funkční období od roku 2006 probíhalo v době dvou prezidentů – Václava Klause, který byl prezidentem do roku 2013, a Miloše Zemana, který byl zvolen v roce 2013. Účastnil jsem se pohřbu prvního prezidenta České republiky Václava Havla v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha dne 23. prosince 2011. Za dobu, kdy jsem konal službu patriarchy, se vystřídalo několik předsedů vlády a řada ministrů kultury. Od roku 2007 jsem se účastnil komplikovaných jednání v rámci přípravy zákona o tzv. restitucích, který měl řešit restituční požadavky i budoucí zajištění financování církví a náboženských společností. Podrobněji jsem zaznamenal celý průběh ve zprávách pro ústřední radu a církevní zastupitelstvo (Zprávy patriarchy Církve československé husitské z období 2006-2018, s. 12-13; s. 49-50; s. 68-69; s. 78-79; s. 82-83; s. 116-117; s. 120, s. 136; s. 142, s. 146-147; s. 205-206).  Ve vztazích mezi církvemi a státem bylo klíčové podepsání smlouvy s Českou republikou dne 22. 2. 2013 po přijetí zákona o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi č. 428/2012 Sb. (K tématu finanční náhrady. ČZ 2014, č. 12, s. 1; Restituce politickým tématem a využívání finančních náhrad. ČZ 2018, č. 26, s. 1). Dne 23. dubna 2019 byl Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o zdanění finančních náhrad, který prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Ústavní soud zrušil zdanění církevních náhrad a toto zrušení bylo vyhlášeno 15. října 2019. Snížení restituční náhrady bylo podle Ústavního soudu nelegitimní. Nešlo o zdanění, ale o faktické snížení finanční náhrady, na kterou církvím a náboženským společnostem vznikl právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv (Církev československá husitská k nálezu Ústavního soudu ke zdanění církevních restitucí. ČZ 2019, č. 43, s. 4).

Církev má naplňovat své poslání, dané jí Ježíšem Kristem (Mt 28,19-20), v jakékoliv době a za jakéhokoliv režimu, v časech příznivých i méně příznivých, přesto podmínky ve státě a společnosti určované hodnotami svobody, respektu, lidskosti a demokracie jsou pro církev žádoucím předpokladem k navazování užitečné spolupráce a jejímu rozvoji na úrovni státu, regionů i měst a obcí.

Slovo závěrem a poděkování

V své zcela první zprávě patriarchy, kterou jsem napsal v roce 2006 pro církevní zastupitelstvo, jsem rozpoznal a uvedl pět oblastí, v níž se patriarcha angažuje – dovnitř církve, vzhledem k veřejnosti, k ekumeně, k fakultě či univerzitě a sněmu, jemuž jsem předsedal v letech 2006-2014. V těchto pěti oblastech jsem se snažil působit podle svých skromných možností a sil. O svých aktivitách a cestách jsem vedl pravidelně přehledy činnosti a podával zprávy. Pokusil jsem se před časem i písemně stručně zachytit a reflektovat některé situace, kterými jsem v této funkci v uplynulých letech procházel, a události, které jsem s církví prožíval (Ohlédnutí za víc než deseti roky ve službě patriarchy In: Ve službě patriarchy. Ohlédnutí – bibliografie – fotografie. Praha 2018, s. 4-15). Biblické slovo, které mě vždy provázelo a které jsem přijal pro svoji službu, je z knihy Přísloví z 5. kapitoly: „Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svou rozumnost nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on napřímí tvé stezky“ (Př 3,5-6).

Sestry a bratři, v závěru své zprávy chci poděkovat vám všem spolupracovníkům v duchovenské, kazatelské a pastorační službě. Děkuji vám všem, kteří se v Církvi československé husitské věnujete svému povolání, kterého se nám nezaslouženě z Boží milosti dostalo. Děkuji vám, že šíříte víru dobrým slovem jako zvěstovatelé Ježíšova evangelia (Ef 4,29) a přiznáváte se k Bohu činy lásky a službou druhým (Žd 6,10). Ať vás posiluje ve vaší sváteční i všední každodenní službě vědomí, že „váš Pán je Kristus a jemu sloužíte“ (Ko 3,24). 

V Praze dne 30. srpna L. P. 2020        



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 09.09.2020 11:09 zobrazeno: 27x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus